Sázka na patnáctku

14. dubna 2008, 00:00 - L. Frantová, M. Martinovičová
14. dubna 2008, 00:00

DANĚ V PŘÍŠTÍM ROCE - Příští rok stejná daň z příjmu jako letos a nižší sazba sociálního pojištění. To je návrh daňových změn, který poslalo ministerstvo financí minulý pátek do vlády. Stejné variantě dává přednost i premiér Mirek Topolánek. Ve hře je ale stále i nižší sazba 12,5 procenta a vyšší slevy na dani. Rozhodne se až ve sněmovně.

I v příštím roce by měla zůstat daň z příjmu fyzických osob na 15 procentech. Zároveň klesnou slevy na dani i povinná platba na sociální pojistné z 12,5 na 11,5 procenta. Nebo začne platit 12,5procentní daň, snížení slev na dani nebude tak razantní, jak nyní pro rok 2009 požaduje zákon, a sociální pojištění zůstane na svém. Nakonec může platit cokoli. Ministerstvo financí minulý pátek odeslalo do vlády financí svoji variantu se snížením pojistného. Někteří občanští demokraté v čele s Vlastimilem Tlustým nicméně trvají na snížení daňové sazby na zmíněných 12,5 procenta.

Ministerstvo financí zvažovalo nejprve obě varianty. Nakonec dalo přednost zachování stávající sazby a snížení sociálního pojistného o jeden procentní bod. „Jako ministr financí jsem povinen vládě navrhnout to, co považuji za nejlepší,“ řekl Profitu šéf rezortu Miroslav Kalousek. Kabinet se může předlohou zabývat už příští týden. „Alternativa, kterou prosazuje ministerstvo financí, je příznivá jak pro poplatníky, tak pro rozpočtový deficit,“ tvrdí v rozhovoru pro Profit náměstek ministra financí Peter Chrenko (najdete jej zde).

S Kalouskem souhlasí i premiér Mirek Topolánek. Ten minulý týden po jednání vlády prohlásil, že vláda bude prosazovat v novele zákona o dani z příjmu spíš snížení sociálního zabezpečení než snížení daně z příjmu z 15 na 12,5 procenta. Jeho argumenty jsou stejné jako Kalouskovy – nižší daň by snížila příjmy městům a obcím a zvýšila by rozpočtový schodek. Snížení sazby pojistného by více pomohlo nižším a středním příjmovým skupinám. „Budeme (na vládě, poznámka redakce) diskutovat o jiném řešení než je snížení daně na 12,5 procenta, a sice o možném poklesu sociálního pojištění,“ říká Topolánek.

Tlustý trvá na svém Naopak část poslanců z expertního daňového týmu ODS v čele s Vlastimilem Tlustým s Kalouskovým návrhem nesouhlasí. Upozorňují, že zákon již obsahuje pro příští rok platnou daň z příjmu fyzických osob ve výši 12,5 procenta. Tu chce Tlustý pro příští rok prosadit spolu s tím, aby zákon změnil nastavené slevy na dani. Odvolává se přitom na slib koalice z loňského srpna, že při přechodu na nižší daň v roce 2009 je nutné zajistit, aby se lidem nezvýšilo celkové zdanění. Takovou podmínku si loni při schvalování reformy veřejných financí prosadil právě poslanec Tlustý. V roce 2009 má být totiž podle platného zákona snížena sleva na dani z dnešních 24 840 korun pouze na 16 560 korun. To by střední příjmové skupině i při nižší 12,5procentní sazbě daně reálně zvýšilo zdanění. Tlustý navrhuje nastavit slevy zhruba na úroveň 21 tisíc korun, aby změny neměly za následek znevýhodnění této skupiny lidí. „Je možná i varianta mírnějšího zvýšení slevy na dani v kombinaci se snížením odvodů na sociální pojištění,“ tvrdí Tlustý. Mezi zákonodárci ODS ani mezi poslanci z jedenáctičlenného týmu expertů ODS, který dostal za úkol projednat možné varianty daňových změn v roce 2009, není na celou věc jednotný názor. Podle poslance Michala Doktora je to především proto, že každá z názorových stran přisuzuje jinou váhu navržených daňových změn na výběr daní respektive sociálního pojištění. „Kolega Tlustý z pochopitelných důvodů jde cestou korekcí vázaných na 12,5procentní daň z příjmu fyzických osob. Já razím spíše cestu úprav sociálního pojištění. Nicméně připomínám ministru financí závazek vlády snížit odvodovou zátěž pro daňového poplatníka příští rok o dva a půl procentního bodu,“ podotýká Doktor. Na to by tedy Kalouskův návrh na jednoprocentní snížení sociálního pojištění bez dalších změn skutečně nestačil. Doktor: snižme sociální pojištění na 10 procent Do daňové diskuze chce Doktor razantně vstoupit s návrhem, který považuje za vstřícný především vůči lidem s nižšími příjmy. Představit jej hodlá na konferenci ODS, která se bude konat 24. dubna. Varuje především před silným negativním dopadem navržených daňových změn na deficit státního rozpočtu. Tlustého varianta 12,5procentní sazby daně z příjmu spolu se zvýšením slev na dani na zhruba 20 tisíc korun by podle Doktora znamenala roční výpadek v příjmech státního rozpočtu kolem 35 až 37 miliard korun. Přibližně 25 miliard na snížené dani, zbytek pak na vyšší slevě na dani a povinnosti státní kasy vyrovnat výpadek příjmů kvůli nižší dani městům a obcím. Vedle toho by část lidí podle Doktora v takovém případě platila na daních více než dosud. Na konferenci ODS proto navrhne zachovat dosavadní patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu fyzických osob a snížit sociální pojistné z 12,5 na 10 procent. Tím by podle něj byl zachován slib snížení odvodové zátěže pro příští rok o 2,5 procentního bodu. „Dává to nový prostor pro práci se slevami na dani, protože reálná daňová zátěž se zásadně promění. Na rozdíl od daně z příjmu totiž sociální pojištění platí každý. Včetně lidí s nejnižšími příjmy, neboť pro ty s nejvyššími už nyní platí stropy,“ vysvětluje Doktor. „Tato daňová úleva je cítit okamžitě a slevy pak už nemají takovou váhu,“ dodává. Toto řešení je rovněž velmi vstřícné zejména k nejnižším příjmovým skupinám a má i mírnější dopad do státního rozpočtu. Doktor odhaduje v takovém případě snížení příjmů státního rozpočtu o necelých 20 miliard korun. Představitelé ODS tak změnili názor. Před pár týdny předseda strany Mirek Topolánek a další členové veřejně vyhlásili, že nehodlají ustoupit od snížení daňové sazby z příjmu fyzických osob. „Sazba 12,5 procenta je nadále váženým a respektovaným symbolem strany,“ prohlásil tehdy Michal Doktor. Míl: Přitlačme na daně i pojištění S návrhem varianty snížení daně zesílené o pokles pojistného přišel prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. „Měli bychom naplnit slib a jít na sníženou daňovou sazbu z 15 na 12,5 procenta a současně snížit i odvody na sociální a zdravotní pojištění o jeden procentní bod,“ uvádí. Považuje to za důležité v situaci, kdy se ve zdravotnictví zavádějí poplatky navíc. „Neobávám se, že by to mělo negativní dopad na státní rozpočet. Jsem přesvědčen, že stát má hodně rezerv a může dost peněz ušetřit,“ dodává. Tato varianta by byla jistě příjemná, nicméně pro státní rozpočet poměrně náročná. Vládou vybrané řešení musí začít projednávat parlament nejpozději v červnu, aby novela mohla začít platit od ledna 2009. Lze přitom očekávat, že poslanci budou diskutovat o obou variantách, i přes případné doporučení vlády zachovat daň na dnešní úrovni. Diskuze lze čekat jak kolem výše povinného sociálního pojištění, tak kolem nastavení slev na dani. Superdaň a konec diskuzím Jednání o tom, zda snížit odvodovou povinnost snížením daně či pojistného, nahrávají všem, kteří souhlasí s myšlenkou zjednodušení daňového systému v Česku vytvořením jediné superdaně. Pak by totiž diskuze byla bezpředmětná. Jako součást první skutečně komplexní reformy daňového systému České republiky od roku 1993 představil superdaň počátkem dubna ministr financí Kalousek. Má vzniknout spojením daně z příjmu a sociálního pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Zhruba rok poté, kdy ministr financí odmítal na fóru Hospodářských novin označení sociálního pojištění jako daně, tak sám přišel s myšlenkou, že toto pojištění není ničím jiným než důchodovou daní. V superdani by byla dohromady dnešní daň z příjmu, sociální pojistné placené zaměstnancem a sociální pojistné, které dosud za pracovníky platí zaměstnavatel. Takto nastavený daňový systém by znamenal, že by platby daně i sociálního pojistného (možná i včetně zdravotního pojistného) šly ve státní pokladně „do jednoho pytle“, ze kterého by se následně rozdělily podle toho, jak by to ekonomika potřebovala. Umožnilo by to i plánované sloučení výběru daní, cel a odvodů do jednoho místa. Zjednodušení administrativy vítají snad všichni. „Věříme, že dojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů a že budeme mít dobré služby. Chceme, aby stát fungoval a platily zákony,“ říká prezident Svazu drobných, malých a středních zaměstnavatelů v oboru stavebnictví František Holec. To ani po změnách platných od letošního roku podle něho zdaleka tak není. „Platíme vysoké zálohy na sociální a zdravotní pojištění podle nových pravidel, ale zálohy na daň z příjmu platíme vyšší podle starých. Sice se nám rozdíl na konci roku vyrovná, ale chybí nám cash flow. Z ministerstva financí nám radí, ať si požádáme na finančním úřadě o snížení zálohy. Ale to je další administrativní zátěž,“ zlobí se Holec. Abychom se neztratili… Režimu jediné superdaně se obává hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Rizikem je podle něj zrušení asignace části sociálního pojistného pro důchodový systém. „V budoucnosti začne důchodový systém rychle hladovět a polykat čím dál víc peněz. Mohlo by se stát, že by do něj postupně směřovalo více než jen důchodové pojistné. Systém by začaly sanovat i ostatní části superdaně, méně by zbylo na jiné výdaje a zastřela by se nutnost reformy důchodového systému,“ upozorňuje Marek. Řešením by podle něho bylo ponechat daň z příjmu fyzických osob beze změny, pojistné počítat zvlášť, ale pro přehlednost s ním přejít na stejný základ jako u výpočtu daně, a sloučit výběr pod jediný úřad. Výhrady k superdani má i Jaroslav Míl: „Když to dáme do jednoho balíku, začneme ztrácet přehled, kolik z čeho se vybere. Hrozí nebezpečí, že se začnou projídat peníze, které jsou určeny na něco jiného.“ Superdaň naopak nevadí předsedovi Unie malých a středních podniků Davidu Šeichovi. „Spojení daně z příjmu a sociálního pojištění do superdaně by mohla být cesta, jak zprůhlednit celkovou výši příjmů a odvodů. Zaměstnanci by viděli celou skladbu daňové kvóty, a to by mohlo vést ke snaze o další snižování daní,“ říká. Sjednocení daně z příjmu a odvodů sociálního pojištění do jediné daně nepovažuje za vhodné ani ministr práce Petr Nečas. Spojení jejich výběru, které by zjednodušilo administrativu, ale podporuje. Opticky nic moc Podle analytika Tomáše Sedláčka může mít v sobě Kalouskem navrhovaný systém politický problém. „Jak daňová degrese, tak čtyřicetiprocentní daň opticky vypadá špatně,“ upozorňuje. Podle náměstka Chrenka to ale nebude problém: „Dnes už jsou v rámci OECD metodologie sociální odvody považovány za daně. I když tomu říkáme několik typů odvodu, pro OECD metologii je to jedna daň z práce.“ Sedláčkovi se příliš nelíbí ani to, že superdaň bude degresivní v podstatě kvůli zachování stropů na sociální pojistné. Na základě toho budou lidé s příjmy zhruba do 86 tisíc korun platit daň při zachování dnešních podmínek 40 procent (daň plus pojistné), a nad tuto výši již jen 15 procent (pouze daň). „To se lidem nebude líbit. Ne proto, že by superdaň zvýšila daňovou zátěž. Ta zůstane stejná, ale budou mít výši daně jasně před očima,“ říká Sedláček. Češi v Dánsku Existuje vůbec v některé z evropských zemí podobný systém jediné daně, jaký navrhuje Kalousek? On sám se odvolává na podobnost s daněmi v Dánsku. Podle Sedláčka si oba systémy skutečně jsou hodně podobné, i když v Dánsku platí lidé dvě daně – jednu státu a druhou pro města a obce – příslušnému regionu, v němž žijí. Tu si stanovuje každý region sám, v průměru činí 25,3 procenta a státní daň od pěti do 15 procent. Daň státu je zde ale opravdu také jedna a má v sobě obsaženu i platbu sociálního pojištění. Vedle ní ještě Dánové platí zdravotní pojištění příslušné pojišťovně. Nemají systém jednoho výběrčího místa. A pro zajímavost – spotřební daň je v Dánsku rovněž pouze jedna a činí 32 procent. Pro srovnání: celková daňová zátěž v Dánsku je u lidí s nižšími příjmy 42,9 procenta, v Česku 47,5 procenta. U lidí s průměrnými příjmy bez dětí to v Dánsku dělá 49,2 a v Česku 51,4 procenta. Dánská rodina se dvěma dětmi s průměrným příjmem odevzdá na všech daních 43,7 procenta z příjmu, v České republice 43 procent. Výjimky pro výjimky**

Český daňový systém vedle jedné daně a jednoho místa, kam se budou posílat, zjednoduší redukce výjimek. Stejně jako Jára Cimrman pochopil, že je nutné u pohádky snížit počet mrtvých, pochopili čeští politici, že přes sto výjimek je opravdu moc. „Vítám přístup, kdy je nastolena diskuze o jejich zachování a rušení. To jsem postrádal například v případě stravenek, kdy se otevřela diskuze o v podstatě okamžitém řešení. Bez toho, aby byla dána podnikatelům možnost se na změny připravit a přizpůsobit se jim ve svých podnikatelských plánech,“ říká Drábek. Dodává, že o revizi a seškrtání si český daňový systém říká již dlouho.

„Bez zrušení výjimek nemůžeme ani dál snižovat daňovou zátěž,“ potvrzuje i poslanec Doktor. Určitý seznam výjimek, které by zrušit šly, podle Doktora existuje. Například ty, které se vztahují na ozbrojené složky – tedy vojáky, policisty a celníky. Jednalo by se přitom o úsporu přibližně tří miliard korun. Kolem jedné miliardy by státní rozpočet získal, pokud by se zdanily úroky ze stavebního spoření.

Ministr Kalousek prohlásil, že v návrhu daňové reformy chce zachovat takové preference, jako jsou rodina, investice do bydlení a investice na zajištění ve stáří. Na základě toho tedy lze čekat, že bude chtít v určité podobě zachovat podporu státu u hypoték, stavebního spoření, penzijního a životního pojištění.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče