Sázení po česku

29. dubna 2011, 04:11 - Robert Šimek
29. dubna 2011, 04:11

Losování Matesa nebo Sportky patřilo za socialismu k nejsledovanějším televizním pořadům. Lidé totiž mohli vyhrát peníze, které by jinak stěží našetřili. Po roce 1989 se pak otevřel prostor i pro další loterie. Vznikly například Tutovka nebo Televizní Bingo.

Foto: archív autora

Politické změny po únoru 1948 zasáhly i oblast sázkového a loterijního podnikání. Všechny soukromé sázkové firmy, které do té doby v Československu existovaly, byly zrušeny a nahrazeny monopolní Státní sázkovou kanceláří (Staska). Hlavním předmětem její činnosti bylo organizování sázek na výsledky sportovních utkání. Výhry přitom překračovaly i částku jednoho milionu korun, protože ještě nebyla stanovena maximální hranice. Získané finanční prostředky plynuly do státního rozpočtu a část z nich byla využita pro potřeby sportu a tělovýchovy.

Sázení ve Stasce se stalo oblíbenou zábavou širokých vrstev, přesto byla tato organizace po pěti letech zrušena. Oficiálně prezentovaným důvodem bylo podezření z údajné manipulace s výsledky sportovních utkání. Velká obliba sázení v Československu i rozmach nelegálních loterií ovšem brzy přinutily tehdejší vládní představitele k úvaze o obnovení Státní sázkové kanceláře. Navíc měl v té době vzniknout Československý svaz tělesné výchovy, na jehož provoz chyběly peníze.

Sportem k penězům

Dne 3. srpna 1956 vydal Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport zřizovací listinu podniku Sazka. Jeho úkolem bylo organizování sázek na výsledky sportovních utkání s tím, že výtěžek bude odváděn do státního rozpočtu na podporu tělesné výchovy, sportu a turistiky.

Sportovní hra Sazka, spuštěná na podzim 1956, získala brzy řadu přívrženců. Ačkoli sloupec se 13 utkáními v různých odvětvích stál pouhou korunu, už v prvním týdnu se celkové vklady přiblížily hranici čtyř milionů korun. Ve zbývajících měsících roku 1956 prosázela veřejnost téměř 65 milionů. Ještě rychlejší nástup zaznamenala druhá hra, číselná loterie Sportka, která se poprvé losovala 28. dubna 1957. Každému z 49 polí odpovídalo některé sportovní odvětví, pod číslem 1 se tak skrývaly boby, pod číslem 14 kopaná, pod číslem 19 lední hokej, pod číslem 39 šachy a pod číslem 42 turistika. Tiket stál v tomto případě tři koruny, hra ovšem nabízela také zajímavější výhry. Zatímco v Sazce bylo možné vyhrát maximálně 20 tisíc korun, ve Sportce byla hranice nejvyšší výhry dvojnásobná. Úměrně vyšší byly pak i tržby, kterých loterie dosahovala – pohybovaly se kolem 10 milionů korun týdně.

Když vláda roku 1961 omezila nejvyšší výhry na pouhých 15 tisíc korun, sázky se propadly na méně než polovinu. Sport ovšem peníze potřeboval, takže pravidla se později začala opět uvolňovat a výhry rostly.

Československé loterie

Sazka (1956-2011)

Sázka na 13 výsledků sportovních utkání

Sportka (1957-2011)

Sázka na 6 vylosovaných čísel ze 49

Československá státní loterie (1957-1992)

Vyhrává los taženého čísla

Mates (1967-1994)

Sázka na 6 čísel ze 49, později 5 čísel ze 35

5 ze 40 (1981-2003)

Sázka na 5 čísel ze 40 možných

Ušatá loterie

Sazka a Sportka ale nebyly jediné loterijní hry v Československu. Už od roku 1957 fungovala také Československá státní loterie, ve které se kromě 50 tisíc korun dal vyhrát i osobní automobil Škoda. S nabídkou bohulibého hazardu pak přišlo roku 1967 i ministerstvo kultury, hledající prostředky na obnovu kulturních památek. Ty měla přinést číselná loterie Mates (Malé televizní sázení). Pamětníci si jistě vzpomenou na osudí roztáčené klikou, z něhož losující v závěru pořadu tahali stylizované kulaté hlavičky, které po zatahání za uši ukázaly šťastné číslo. Původně se stejně jako ve sportce losovala šestice čísel ze 49, později pětice čísel ze 35. Losovalo se jednou měsíčně a od roku 1971 byla součástí každého pořadu i trojice krátkých komedií z cyklu Bakaláři. Zpočátku se zdálo, že nápad ztroskotá na nedostatku kvalitních scénářů. Autoři si ale poradili a vyzvali diváky, aby si příběhy psali sami. Nápad se setkal s velkým zájmem a dopisy, které během následujících let přišly do televize, se daly počítat na desetitisíce.

Domluvené Bingo

Roku 1981 se začala sázet také loterie 5 ze 40, největší rozmach loterií ale nastal až po roce 1989. Ze zahraničí přišly stírací losy, pod značkou Sazky se na trhu prosadily například doplňkové hry Šance, Šance milion, Šťastných 10 nebo Keno. Začátkem roku 1992 se pak na televizních obrazovkách objevila i legendární Tutovka, která patřila k nejsledovanějším pořadům 90. let. Už po prvních pěti kolech získala zájem milionů diváků, kteří každé čtyři týdny napjatě čekali na další tah. Nejnižší možná výhra vítěze televizní Tutovky byla 500 tisíc korun a vylosovaní televizní diváci získali dohromady až 20 milionů korun. Pořad zpočátku uváděl Přemek Podlaha, později ho vystřídal Petr Jančařík. Hlavní tváří loterie se ovšem stala herečka Valerie Kaplanová, které tehdy neřekl nikdo jinak než „Bába Tutovka“.

Roku 1994 se na televizi Nova začal vysílat podobně laděný pořad Bingo. Jeho život byl ale jepičí a skončil největší kauzou v historii českých soutěží. Skupina podvodníků si totiž vždy před vysíláním pořadu vytipovala osoby přicházející do studia, domluvila se s nimi, že budou vylosováni a o výhru se podělí. Muž, který ovládal generátor náhodných čísel, totiž dokázal zařídit, že přístroj losoval předem vytipovaná čísla. Když vše vyšlo najevo, začaly do redakce chodit tisíce rozezlených dopisů, a moderátor Jan Rosák musel dokonce na čas využívat ochranku.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče