Šaty dělaj člověka

20. srpna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
20. srpna 2007, 00:00

JAN NEHERA Reklamní slogan „Nehera šije šaty dobře“ znal za první republiky téměř každý. Jak by také ne. Prostějovský podnik na výrobu konfekce, založený roku 1923 Janem Neherou, patřil mezi největší oděvní závody v Československu. Zboží vyvážel do celého světa. Tradice prostějovské oděvní konfekce sahá až do 18.

JAN NEHERA Reklamní slogan „Nehera šije šaty dobře“ znal za první republiky téměř každý. Jak by také ne. Prostějovský podnik na výrobu konfekce, založený roku 1923 Janem Neherou, patřil mezi největší oděvní závody v Československu. Zboží vyvážel do celého světa.

Tradice prostějovské oděvní konfekce sahá až do 18. století. První konfekční továrnu v Prostějově založil roku 1858 Maier Mandl a jen o pár let později vzniklo dalších osm podniků, které dohromady zaměstnávaly přes 15 tisíc krejčích.

Prostějov se stal největším centrem výroby konfekce v Rakousku-Uhersku a zdejší zboží bylo známé po celé Evropě, v Rusku, na Blízkém východě i v Jižní Americe. Zpočátku se šily hlavně uniformy, postupně se ale začaly objevovat i různé další oděvy.

Největším zdejším výrobcem byl dlouhou dobu Arnošt Rolný (více v Profitu 41/2005), jehož firma vznikla v roce 1862. Po první světové válce se mu ale přímo ve městě objevil velmi silný konkurent - Jan Nehera.

ZÁMEČNÍK S JEHLOU

Narodil se jen pár minut před začátkem magického roku 1900 v Kostelci na Hané. Jeho otec Josef Nehera byl místní krejčí, syna však nechal učit strojním zámečníkem u prostějovské firmy bratří Kováříků (Profit o nich psal v č. 6/2006).

Mladý Jan se sice roku 1915 skutečně vyučil zámečníkem, mnohem víc ho ale lákalo vlastní podnikání. Po absolvování vojenské služby se proto roku 1923 spojil s Jakubem Sekaninou a Františkem Dokoupilem, s nimiž v Prostějově založil malou firmu na výrobu konfekce. Základním kapitálem bylo pouhých devět tisíc korun, podnikání se ale dařilo a dílna se začala rozrůstat. Nehera později společníky vyplatil a stal se jediným majitelem firmy. Jeho cíl byl jasný -vyrábět konfekci ve velkém.

BAŤOVSKÝ STYL

V začátcích podnikání poskytoval obchodníkům, kteří jeho oděvy prodávali, tří až šestiměsíční úvěry. Časem ovšem začaly v některých případech úvěry přesahovat únosnou hranici. Finanční ztráty pak Neheru přiměly k tomu, aby dosavadní způsob podnikání radikálně změnil.

Produkci se rozhodl prodávat ve vlastních prodejnách, podobně jako Tomáš Baťa i největší prostějovský rival v oboru Arnošt Rolný. Změnu pak doprovodil i rozsáhlou reklamní kampaní, v jejímž průběhu poopravil název firmy do podoby „Nehera - oděvní služba“. Slogan „Od výrobce přímo ke spotřebiteli“ pak vysvětloval zákazníkům, že bez vysokých marží obchodníků ceny prodávaných výrobků logicky klesnou.

NUTNÁ MODERNIZACE První vlastní prodejnu otevřel Nehera roku 1931 v Praze na Václavském náměstí a v následujících sedmi letech jich uvedl do provozu dalších 130. Rozsahem obchodní sítě se tedy mohl měřit s Baťou, od kterého rovněž opsal prodejní ceny končící na devítku. Pro podporu prodeje založil také v některých zemích vlastní oděvní ateliéry a prodejny. Vznikly v USA, Brazílii i marocké Casablance.

Rostoucí počet závodů ale Neheru nutil, aby se zabýval racionalizací a modernizací výroby. Na základě poznatků ze Spojených států, Holandska, Švédska a Ruska proto vybudoval vlastní výrobní systém. Nešlo při něm sice o klasickou pásovou výrobu, přesto se produkce výrazně zmechanizovala.

CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ V roce 1938 zaměstnával ve čtyřech provozech 970 pracovníků, k nimž uplatňoval podobně jako Baťa specifický přístup. Zaměstnanci se stávali spolupracovníky a podnik jim poskytoval mnohé sociální vymoženosti. Stavěl pro ně byty, vznikala rekreační zařízení a bylo postaráno i o výchovu mládeže.

Nehera poskytoval zaměstnancům co nejširší pole působnosti a dával jim i takové úkoly, při kterých mohli chybovat. Drobnými chybami se totiž podle jeho teorie každý naučil nejvíc. Úspěch této strategie dokládá fakt, že se prostějovská produkce brzy prosadila nejen v celém Československu, ale také na severu Evropy, v USA, Brazílii, Jižní Africe či Maroku.

Na konci 30. let se navíc Nehera rozhodl vybudovat vlastní výrobní a obchodní síť také na Slovensku. Začátkem roku 1939 proto otevřel v Trenčíně pobočku s názvem „Slovenská odevná tvorba Nehera“.

V NĚMECKÝCH SPÁRECH Protektorát ale šťastné období nemilosrdně ukončil. Němečtí fašisté si v té době podmaňovali český průmysl a silný oděvní komplex jim nemohl uniknout. Majitel firmy se dostal pod drtivý tlak, který byl umocněn krátkodobým vězněním. Nehera nakonec zůstal jen formálním podílníkem německé firmy „Hanish a spol.“, která převzala jeho podniky. Nový majitel Hanisch byl osobním přítelem Adolfa Hitlera.

Hned po osvobození navíc dostal český průmyslník další ránu - na základě udání byl nařčen z kolaborace. Nikdo mu ji neprokázal, takže ho retribuční soud brzy očistil. Přesto se ale nepravdivé nařčení podepsalo na tom, že faktické znárodnění Neherových podniků proběhlo již roku 1945.

Jan Nehera se pak ještě nakrátko stal jedním ze tří národních správců, tlak jeho nepřátel ale neustával. V roce 1946, kdy byla konfiskace majetku na spadnutí, se proto vydal na obhlídku provozoven v Maroku, odkud se již nevrátil.

MAROCKÁ MISE

V sedmačtyřiceti letech tedy začínal v cizině znovu a téměř od nuly. Firemní prodejnu v Casablance totiž nalezl vykradenou a zpustošenou. Nechtěl se ale vzdát. Vypůjčil si peníze, nakoupil vybavení a opět rozjel výrobu. Brzy také dokázal otevřít šest filiálek v dalších marockých městech.

Zájem o život v rodné vlasti nikdy neztratil. Stal se proto aktivním členem Rady svobodného Československa i sokolské jednoty. Ovšem na začátku 50. let jej postihla těžká nemoc, která definitivně zničila jeho plány. Navíc se krátce před smrtí dočkal znárodnění svých podniků i v Maroku. Zemřel v dubnu 1958.

Jeho česká firma se stala základem národního podniku Oděvní průmysl - dnes OP Prostějov Profashion. Slovenská filiálka se přeměnila ve firmu Odeva, která od roku 2003 nese název Ozeta Neo.

 JAN NEHERA (1899-1958)Český oděvní podnikatel Jan Nehera se narodil 31. prosince 1899 v Kostelci na Hané. Vyučil se strojním zámečníkem, vždy ho ale lákalo vlastní podnikání. Roku 1923 proto založil se společníky v Prostějově malou konfekční firmu. Brzy se osamostatnil a od úprav obleků se vypracoval až k vlastním modelům. Po vzoru Tomáše Bati vybudoval vlastní síť prodejen, kterých měl roku 1938 již přes 130! Zboží přitom vyvážel na sever Evropy i do Spojených států. Za druhé světové války zabrali jeho podnik Němci a po roce 1945 přišlo obvinění z kolaborace. Nehera byl pod velkým tlakem, roku 1946 proto uprchl do Maroka, kde také v roce 1958 zemřel.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Kdo byl kdo v našich dějinách, Český rozhlas

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít