Saša Blau: Kuřáci opia

29. dubna 2014, 10:33 - Saša Blau
29. dubna 2014, 10:33

Opium jsem chtěl vyzkoušet odjakživa. Asi za to mohla četba dobrodružné literatury. Už v dětství mě fascinovaly tajuplné postavy z příběhů detektiva Sherlocka Holmese, které se v opiových doupatech oddávaly zakázanému potěšení. Později se k tomu přidali romantici a nakonec beatnici. Kuřáci opia nemají zdaleka tak špatnou pověst jako třeba závislí na heroinu. Ten je přitom bratránkem opia.

První příležitost poznat účinek pryskyřice z nedozrálých makovic se naskytla na severu Laosu. Nenabízel mi ji úskočný padouch, jak to bývá v gangsterkách, ale stará babka v šátku, která vedle opia a marihuany prodávala náramky, různé brašničky, zkrátka vše, co zdejší kraj produkuje. Gram pryskyřice zabalený v igelitu nabízela za desítky korun.
Tehdy jsem odmítl. Stejně bych nevěděl, jak hmotu připravit ke kouření, a neměl ani jsem opiovou dýmku, kterou jsem znal z knih.

Po Laosu přišel Vietnam, kde jsem začal číst Greenova Tichého Američana. Hrdina románu, britský novinář za první vietnamské války, opium kouří před usnutím na uklidnění a tříbení myšlenek. Tehdy jsem dostal chuť drogu vyzkoušet. Jenže ve Vietnamu jsem na ni nenarazil. Zřejmě i kvůli extrémně přísným zákonům. Následovala Kambodža. Tam ale opojeníchtiví cestovatelé konzumují spíš heroin či amfetaminy, o něž jsem nestál.

V Thajsku jsem věděl, že mám poslední šanci, na jihu v Malajsii už nic neseženu. Opium, které do jihovýchodní Asie přinesli Číňané v 19. století, se totiž pěstuje v takzvaném Zlatém trojúhelníku na hranicích Laosu, Thajska a Barmy. Na severu Thajska, kde je droga snadno k dostání na túrách po horských vesnicích, ale má cesta nevedla. A tak jsem se smířil s tím, že legendární drogu neochutnám. Tolik mi to ale nevadilo – alespoň neskončím v proslulém thajském vězení.

Pak jsem ale na opium narazil náhodou v zastrčeném plážovém baru na jednom ostrově na jihu Thajska. Bylo drahé, protože se tu nepěstuje, ale dováží se ze severu – gram za sedm set korun. Místní mladíci mi ho připravili ke kouření – žárem rozpuštěnou pryskyřici smíchali s nadrobno nařezaným suchým listem kokosové palmy. Opium jsem vykouřil ve formě balených cigaret s jedním Němcem. Noc jsme proseděli bez hnutí ve spokojeném rauši na pláži na kusu dřeva pozorujíce moře. Už chápu, proč britský cestovatel Thomas de Quincey v 19. století o opiu napsal, že je „klíčem veškeré radosti, útěchou všech lidských starostí“. Když totiž jeho následky odezní, přichází chuť dát si ještě. A v tom je jeho nebezpečí.


Čtěte také:

Chrámy tvoří šestinu kambodžského HDP

Kambodža zařazuje vyšší rychlost, do země proudí miliardy dolarů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Návod, jak zatočit s neplatiči alimentů
Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?
8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte
Auta
Galerie: Williams se nevěnuje jen Formuli 1. Staví i auta a…
Giannini 350GP je Fiat 500 po obří dávce steroidů. Prohlédněte si tento speciál v akci
Seat Leon FR 1.4 TSI ACT v dlouhodobém testu: dvouválec na část úvazku
Video: To nejlepší z Goodwood Revival 2017
Také Toyota Auris (ne)míří do terénu. Verze Freestyle přidává plasty, ale nic dalšího
Technologie
Malá dávka oprav a možnost pokračovat ve čtení článků na počítači [Windows Insider]
Oracle odhalil procesor Sparc M8. Má novou architekturu, takt 5 GHz a asi je poslední
Tip: Naplánujte si automatické zapnutí Wi-Fi na zařízení s Windows 10
Apple vydal iOS 11. Nový systém přináší desítky novinek
Na nereferenční Radeony RX Vega se může čekat až do půlky října, výrobci nemají čipy
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít