Šanci mají hlavně tvrdší sýry

09. května 2005, 00:00 - PETR HAVEL
09. května 2005, 00:00

MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY V nabitém konkurenčním prostředí mlékárenského trhu se čeští výrobci rok po vstupu do Evropské unie neztrácejí. Větší rozvoj oboru ale brzdí rostoucí cena základní vstupní suroviny - kravského mléka.

MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY V nabitém konkurenčním prostředí mlékárenského trhu se čeští výrobci rok po vstupu do Evropské unie neztrácejí. Větší rozvoj oboru ale brzdí rostoucí cena základní vstupní suroviny - kravského mléka. Bilance zahraničního obchodu s mlékárenskými výrobky je pro Česko po vstupu do Evropské unie aktivní. Řada průmyslových mlékáren úspěšně exportuje. Podle místopředsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka mají v současné době na evropských trzích obecně největší šanci výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které jsou pro konečného spotřebitele v zemi exportu nějakým způsobem zajímavé. „To mohou být buď regionální speciality - ty ale v Česku moc nejsou. Nebo to mohou být výrobky s velmi vysokou přidanou hodnotou, třeba polotovary na smažení. Anebo může jít o výrobky, které jsou pro tamní spotřebitele cenově zajímavé podle hesla kvalita za rozumnou cenu,“ tvrdí Kopáček. TUZEMSKÝ EIDAM NEPŘEŽIJE? Na zahraničních trzích se přitom v současné době uplatňují všechny tuzemské velké mlékárny. Jde například o firmy Olma Olomouc (jogurty), Bohušovická mlékárna (jogurtová mléka), Mlékárna Kunín (mléčné dezerty a mléčná rýže), Mlékárna Olešnice (bílé sýry typu akawi) či Madeta (sýry typu zlato). Právě sýry typu „zlato“ evropský trh v této podobě nezná, protože jejich charakter je odlišný například od v Německu hojně konzumovaných sýrů typu eidam. Z dlouhodobého hlediska mají ale podle experta Ladislava Liklera největší potenciál zejména tvrdé sýry. Je to ostatně tuzemská doména - na celkovém objemu produkce sýrů v Česku se tento druh podílí zhruba 50 procenty. Na českém trhu podle Liklera existuje prostor pro nárůst produkce polotvrdých sýrů typu reblochon, saint nectaire nebo tomme. V zahraničí představují polotvrdé sýry největší objem produkce i spotřeby, neboť jsou univerzálně použitelné. V Česku ovšem po dlouhá léta vládne „fenomén eidam“, který polotvrdé sýry prakticky totálně nahrazuje. „Je ale žádoucí, aby spotřebitelé rozšířili záběr své konzumace o jiné než zavedené typy. Bylo by to vhodné pro ně i pro výrobce, kteří by mohli nabídnout vyšší množství alternativních výrobků,“ myslí si Likler. To nepřímo potvrzuje i ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Podle jeho slov je výroba eidamů v Česku dlouhodobě neperspektivní, protože v rámci Evropské unie funguje mnoho velkých výrobců těchto sýrů, kterým nemohou tuzemští producenti cenově konkurovat. ROZVOJ BRZDÍ CENA MLÉKA V průběhu posledního roku vzrostla cena mléka vykupovaného v Česku od zemědělců zhruba o 50 haléřů, což podle odborníků rozhodně není málo. Podle místopředsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka je tak nyní tuzemská cena této komodity jednou z nejvyšších v Evrospké unii. „Aktuálně jde o 27,50 eur za 100 kilogramů mléka. S ohledem na kurz koruny, koupěschopnost obyvatel a ceny v zahraničí by měla být domácí cena za litr asi o dvacet až třicet haléřů nižší. Její současná výše velmi komplikuje konkurenceschopnost tuzemské mlékárenské produkce,“ zdůrazňuje Kopáček. Impulzem pro rostoucí cenu na českém trhu, zejména na jihozápadě republiky, byl přitom právě vstup do Unie. Zemědělci totiž začali mléko vyvážet díky vyšším cenám do zahraničí, zejména do Německa. Tato situace „táhla“ vzhůru ceny i v Česku. Trh s mlékem má ale v tuzemsku výrazně regionální charakter. Díky tomu jsou ve výhodě zpracovatelé na severovýchodě republiky, kteří dovážejí levnější mléko ze sousedního Polska. A ZASE MARKETING Stejně jako v jiných oblastech potravinářské produkce trpí i mlékárenství nedostatečnou osvětou směrem ke spotřebitelům. Jedním z pokusů o propagaci tuzemské produkce jsou různé soutěže. V minulém týdnu se například uskutečnil třetí ročník soutěže o mlékárenský výrobek roku. „Cílem je získat přehled o výrobcích, které se dostaly v průběhu roku na trh - ať již jde o inovované, úplně nové nebo produkty vycházející z nově použitých technologií,“ říká organizátor akce Ladislav Likler. Letos se soutěže zúčastnilo 15 firem s 53 výrobky, výsledky budou slavnostně vyhlášeny na Dnech mléka 24. května v pražském Park hotelu. Vítězné výrobky mají právo požívat logo „Mlékárenský výrobek roku“, přičemž spotřebitelé mají dostat záruku kvality produktů vyrobených výhradně na území Česka. „V zahraničí mají taková ocenění pro spotřebitele velkou váhu, v tuzemsku taková situace ještě není,“ konstatuje Likler. V propagaci mlékárenské produkce by se podle expertů měl více angažovat stát, konkrétně marketingový odbor Státního zemědělského intervenčního fondu. Na tuto organizaci také v minulém týdnu apelovali zástupci Českomoravského svazu mlékárenského i Zemědělský svaz. Obě organizace žádají, aby fond, disponující nemalými finančními prostředky na propagaci zemědělských surovin a potravin, začal plnit svoji roli a spolupracovat se všemi profesními a nevládními organizacemi. Zmíněná sdružení také žádají nového ministra zemědělství Petra Zgarbu, aby se chov dojeného skotu a výroba mlékárenských výrobků staly prioritní oblastí jeho zájmů. VÝVOJ CEN SUROVÉHO MLÉKA V ČESKU PO VSTUPU DO EUMěsíc| Kč/Litr**|

 5/2004 7,87 
 6/2004 7,92 
 7/2004 7,94 
 8/20047,96 
 9/20047,97 
 10/20048,03 
 11/20048,15 
 12/20048,23 
 01/20058,27 
 02/20058,34 
 03/20058,37 
 04/20058,39 

Zdroj: ČSÚ, www.agris.cz//

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče