Šance pro zaměstnavatele i schopné pracovníky

05. května 2008, 00:00 - Jiří Němeček
05. května 2008, 00:00

NÁRODNÍ SOUSTAVA POVOLÁNÍ - Usnadnit nalezení kvalifikovaného zaměstnance je cílem nového projektu Národní soustava povolání. V současnosti mapuje sedm set požadovaných pracovních pozic.

Celkem 336 tisíc Čechů je dnes bez práce. Chyba je často v tom, že nemají potřebnou kvalifikaci.

Tento problém se snaží vyřešit společný program vlády a podnikatelských sdružení s podporou Evropského sociálního fondu. První výsledek je na světě. Na sedm stovek pracovních pozic popisuje právě spuštěný informační systém Národní soustava povolání. Stát a zaměstnavatelé tu společně hledají řešení pro nejvíce krizová místa na trhu práce. Firmy už definovaly profese, které jim permanentně chybějí.

Úřady zase nabídnou pracovníkům možnost rekvalifikovat se podle konkrétní poptávky podnikové sféry. Vznikla proto vize Sektorových rad – poradních orgánů státu a zaměstnavatelů z nejrůznějších oborů. A splnila své poslání.

Aktuální databáze potřebných povolání a požadavků na uplatnění v konkrétní funkci začala v těchto dnech fungovat na portálu www.nsp.cz.

SEKTOROVÉ RADY

• pro energetiku

• pro vodní hospodářství

• pro zemědělství

• pro potravinářství a krmivářství

• pro nábytkáře

• pro stavebnictví

• pro těžbu a úpravu nerostných surovin

• pro automobilový průmysl

• pro polygrafii

• pro textilní a oděvní průmysl

• průřezová

• pro chemii

• pro hutnictví a slévárenství

• pro strojírenství

• pro lesní hospodářství

• pro elektrotechniku

• pro umělecká řemesla

• pro služby

• pro veřejné služby a správu

Pramen: MPSV, ESF

Školy a praxe? Voda a poušť

Třicetiletý Jakub Müller chtěl studovat obor se zaměřením na propojení automobilových motorů s palubními počítači. A to v době, kdy na Kolínsko mířila velká nadnárodní automobilka. Nic takového ale k dispozici nebylo, proto nakonec vystudoval ekonomku. „Není mi k ničemu. Teď jezdím s kamionem pro nizozemskou firmu. A abych nezlenivěl, tak si na pumpách z hlavy přepočítávám ceny na koruny, eura, libry nebo dolary,“ trpce se usmívá.

Markéta Vaňková z Vysočiny má k motorům také blízko. Starou rodinnou Jawu 250 dokáže rozebrat do hodiny, naolejovat a za další desítky minut zase dát do perfektního stavu. Rodiče si ale pro blonďatou dceru nepředstavovali kariéru opraváře v mastné kombinéze. „Vyučila jsem se číšnicí, ale rozbiju všechno, když mám donést víc než dva kusy,“ přiznává subtilní Markéta s tím, že asi v každé hospodě přijde do týdne o práci. Jinde jí to ale jde. Brzy jí bude osmnáct a už dnes se poohlíží po autodílně, kde by ji i přes odpor rodičů zaměstnali jako opravářku motorek.

Takových příkladů není málo. I podnikatelé hledají ty správné zaměstnance. „Chceme nabídnout firmám kvalifikované pracovní síly, které si trh skutečně žádá,“ vysvětluje vedoucí projektu Národní soustavy povolání Jolana Blažíčková. Sektorové rady chtějí nalézt nejlepší způsob, jak zabezpečit úroveň zaměstnanců a neporušit dobré jméno oboru. Například energetiků nebo zemědělců. V současnosti projekt uzavřel zpracování 19 oborů (podrobnosti v tabulce), počítá ale s dalšími. Zájem projevili například podnikatelé z oblasti cestovního ruchu.

Sekretářek mají firmy plné… zuby

Jen v prvním čtvrtletí letošního roku firmy hledaly přes 150 tisíc pracovníků. O více než 22,5 tisíce míst přitom Češi nestojí dlouhodobě a podniky je obsazují zahraničními pracovníky.

Kdo a kde chybí? V tom se jasně shodují statistici i zástupci podnikatelů. Sekretářek, číšníků nebo učitelů je dost. Chybějí dělníci, řemeslníci a vysokoškoláci. Obráběčů nebo nástrojářů by firmy ihned zaměstnaly na 25 tisíc, uvádí statistika ministerstva práce. Dalších téměř 28 tisíc dělníků může ihned nastoupit k montážním linkám, především do automobilového průmyslu. Dále permanentně chybí 16 tisíc horníků, osm tisíc prodavačů nebo šest tisíc techniků typu kvalitář nebo mistr provozu. Uživí se také až sedm tisíc řidičů z povolání.

Největší „hlad“ ale mají firmy po nekvalifikovaných stavebních a dělnických profesích, kam čeští pracovníci už řadu let nemají zájem nastoupit. Úřady práce jich aktuálně evidují 33 478. „Každý český kopáč nebo zednický podavač se v Česku skoro automaticky stává mistrem směny. Zbytek zaplní sezonní pracovníci z Ukrajiny, Gruzie nebo Bulharska,“ přiznává jeden brněnský stavbyvedoucí. Ještě před časem podle něj bylo na stavbách i dost Slováků, Rusů nebo Poláků. „Ztrácejí zájem. Když už nemohou dělat doma, raději jdou dál na západ. Bydlení a jídlo tu začíná být dražší než v Německu nebo Rakousku, mzdy jsou ale nižší,“ dodává.

SLOVNÍČEK POJMŮ

Národní soustava povolání (NSP) • otevřená a všeobecně dostupná databáze povolání, která má reálně odrážet situaci na trhu práce a bude obsahovat důležité informace o kvalifikačních požadavcích, příklady prací a podobně

  • *Kvalifikace • soustava schopností (vědomostí, dovedností, návyků, zkušeností) potřebných k získání oficiálně potvrzené způsobilosti (většinou uznávané státem) k výkonu určité činnosti (povolání či funkce) Národní soustava kvalifikací (NSK)
  • *• systém, který má v budoucnu navázat na Národní soustavu povolání. Pro Českou republiku bude plnit roli národního rámce kvalifikací. Bude proto umožňovat nejen vzájemné srovnávání kvalifikací, které v ní budou zařazeny, ale přispěje i ke srovnávání s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech

Pramen: Výkladový slovník Lidské zdroje

Lepší, než mít razítko

Určitým východiskem do budoucna je vychovat vlastní odborníky a nekvalifikovanou práci přenechat právě zahraničním pracovníkům. Dalším krokem bude proto i nabídka studia pro budoucí zaměstnance – od učňovské úrovně až po vysokoškolské obory. „Pracujeme na tom, aby byla odbornost uznána i těm praktikům, kteří nezískali oficiální vzdělání,“ říká místopředseda správní rady Institutu Svazu průmyslu Pavel Štorkán. Na tento princip přistoupilo po letech i ministerstvo školství a začalo pružně spolupracovat s rezortem průmyslu i samotnými podnikateli.

„Jsme rádi, že to začalo fungovat. Je to téměř revoluční projekt,“ nešetří chválou viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr. Školství totiž nakonec rezignovalo na dogmatický dohled nad učni i středoškoláky a přistoupilo na uznání odborných znalostí z řad ostatních rezortů nebo podnikatelů. Začaly tak fungovat „glejty“ osvědčených expertů, že konkrétní pracovník ovládá svou profesi i bez toho, že by měl uzavřeno státem nařízené vzdělání.

„Někdo mohl z nějakých důvodů opustit školu chvíli před závěrečnou zkouškou, řemeslo se mohl naučit od otce nebo prostě sám – ať z praxe nebo z knih,“ říká Jakub Stárek z ministerstva školství. Státem ověřený expert pak vyzkouší, že i takový člověk je pracovníkem na svém místě.

Zedník, nebo prodavač?Hlavně, že umí řemeslo

Stárek uvádí praktický příklad. Sedmnáctiletý chlapec například opustí učební obor zedník, protože ho nebaví. Když je mu osmnáct, najde si práci v obchodním domě. Napřed ve skladu expeduje a přesouvá zboží, ale protože je šikovný a komunikativní, stane se pokladním. V obou činnostech, které vystřídal, se naučil část povolání prodavače. Získal tedy dvě dílčí kvalifikace, v současnosti ale může jen těžko dosáhnout jejich uznání. „Když změní místo, nebude mít v ruce nic, co by dokazovalo, že určité činnosti ovládá,“ vysvětluje Jakub Stárek.

Je to svým způsobem diskriminace. Odborník nemůže nijak prokázat kvalifikaci, protože stát má nastavena rigidní pravidla ještě z dob rakousko-uherského mocnářství. Kdo nemá razítko s emblémem státu, nic neznamená a nic nesmí.

A v praxi to funguje i jinak. Mladý zedník postaví křivou zeď, zato jeho drinky pro kamarády jsou úžasné. „Je lepší, aby obsluhoval turisty, než aby se na někoho zřítila střecha,“ vysvětluje Paul Devoy z Velké Británie, kde Sektorové rady historicky vznikly.

Nový systém tedy umožňuje získat kvalifikaci i těm, kteří státním vzdělávacím systémem neprošli. „Je to jako puzzle,“ říká Stárek. Rezortní experti mohou dát povolení k výkonu práce například nevyučenému číšníkovi. A stejnému člověku k výkonu profese kuchaře. Potom sommeliéra i barmana. Nakonec tak může získat vyšší vzdělání z praxe, než kdyby jen tři čtyři roky navštěvoval učiliště nebo střední odbornou školu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče