Šance pro odvážné

02. srpna 2011, 11:22 - Igor Polanský
02. srpna 2011, 11:22

Východoevropské akcie nabízejí příležitost dlouhodobého růstu, znamenají ale i větší riziko

Pro mnohé tuzemské investory jsou známým pojmem akcie obchodované na pražské burze, případně ještě na varšavské či budapešťské. Zacílení akciových investic na středoevropský region však v posledních letech nepřináší nadvýkonnost proti vyspělým akciovým trhům v západní Evropě. Kdo chce zvýšit dlouhodobý výkonnostní potenciál portfolia, může zkusit přesunout část investic ze střední Evropy na východ. Ve východoevropském investičním regionu dominují objemem tržní kapitalizace ruské akcie, kterým sekundují turecké tituly. Spíše doplňkovou roli hrají akcie obchodované v menších zemích, především ze Společenství nezávislých států.

Nahoru i dolů

Státy na východním okraji Evropy musejí na rozdíl od Česka, Polska a Maďarska urazit ještě velký kus cesty, aby se svou ekonomickou úrovní přiblížily například Německu nebo Francii. Relativní zaostávání jejich ekonomik však představuje značný potenciál pro strukturální změny, stimulované hledáním nových obchodních příležitostí a snahou zaplnit stávající mezery na trzích výrobků a služeb. Vyšší intenzita strukturálních ekonomických změn přispívá v dlouhém období k rychlému růstu tržní hodnoty firem obchodovaných na východoevropských burzách. Tento faktor bude pravděpodobně přetrvávat i nadále, neboť průměrná životní úroveň Rusů či Turků je ve srovnání se západní Evropou stále nízká, a má tedy prostor k rychlému růstu. Druhou stranu mince ovšem představuje značná rizikovost východoevropských akciových trhů. Zavádění nadějných, ale v rozvíjející se ekonomice příliš nevyzkoušených podnikatelských plánů s sebou nutně nese vyšší riziko neúspěchu na firemní úrovni. Navíc právní a politické prostředí je ve většině východoevropských zemí méně stabilní a předvídatelné než v západní Evropě. Investor do ruských, tureckých, ukrajinských nebo kazašských akcií proto musí počítat s podstatně vyšší volatilitou, než kdyby investoval na vyspělých trzích nebo i ve střední Evropě. Akcie z východní Evropy mohou v krátkodobém až střednědobém horizontu zaznamenat ztrátu i v desítkách procent.

Nesázet na jednoho koně

Specifické riziko, spojené s neúspěchem jednoho burzovního titulu, je v méně stabilním východoevropském regionu výrazně vyšší než na zavedených trzích, kde blue-chips akcie většinou reprezentují stabilní společnosti prověřené dlouhou historií. Proto doporučujeme investice do východoevropských akcií dostatečně diverzifikovat a nesměřovat všechny peníze do několika mála titulů, které se dají spočítat na prstech jedné ruky. V tomto smyslu poskytují dobrou službu východoevropské akciové fondy, do nichž vybírají širší spektrum akcií investiční specialisté. I když si podílový fond účtuje za profesionální řízení portfolia poplatky, bude nejspíše pro většinu tuzemských investorů schůdným řešením. V ČR nabízené akciové fondy, které se primárně zaměřují na východní Evropu, investují obvykle 40 až 70 procent majetku do ruských akcií a zbytek portfolia doplňují tureckými akciemi a stabilnějšími tituly ze střední Evropy (Polsko, Česko, Maďarsko). Rozložení majetku v portfoliu fondů je dáno především váhou států ve srovnávacím indexu, jenž se odvíjí od tržní kapitalizace největších společností daného regionu (státu).
Uspokojivá diverzifikace na úrovni jednotlivých akcií však ještě neznamená optimální sektorové rozložení východoevropských investic. Východoevropské akciové trhy totiž do značné míry zahrnují jen několik málo sektorů: energetiku, finanční služby a zpracování surovin. Jiné sektory jako zdravotnictví, spotřební zboží nebo informační technologie jsou v tamních akciových indexech zastoupeny minimálně nebo vůbec.

V hlavní úloze komodity

Ruská ekonomika je výrazně závislá na komoditách. To se projevilo i letos, kdy zdražující ropa a slabý dolar pomohly ruskému indexu RTS k jednomu z největších růstů mezi velkými zeměmi rozvíjejících se trhů a učinily z ruských akcií miláčky investorů. A to přesto, že v prvním čtvrtletí tohoto roku odteklo z Ruska 21 miliard dolarů kapitálu. Důvodem pro tento útěk je jeden z velkých nešvarů ruské ekonomiky, zpolitizovaný a selhávající právní systém. To se společně se skutečností, že politické zájmy ovlivňují firmy, promítá do ceny ruských akcií. Tento jev není pouze specialitou Ruska. Můžeme se s ním setkat i v Číně či Brazílii. Ale v Rusku je zvláště patrný. Kupříkladu jeden z posledních výroků premiéra Vladimíra Putina o majiteli ocelářského gigantu Mečel poslal ruské akcie o 5,5 procenta dolů, protože Putin svou rétorikou vyděsil mnoho investorů. Dalším z problémů, který se může skrývat v řízení společností, je tendence koncentrovat vlastnictví firmy u úzké skupiny lidí. Dominantní akcionář nebo skupina akcionářů pak mají sklony považovat firmu za osobní vlastnictví, přestože se její akcie třeba obchodují na burze.
Investor, který má nízkou averzi k riziku, může (zvláště v dobrých časech pro komodity) na ruském trhu zajímavě vydělat. Těžba a zpracování komodit (ropa, zemní plyn, průmyslové suroviny) tvoří páteř ruské ekonomiky. Odstavení jaderných elektráren v Japonsku, ale i plány na jejich odstavení v Německu, Itálii a dalších zemích, vedlo k vyšší poptávce po plynu, jehož je Rusko zdaleka největším vývozcem. Cena zemního plynu od zemětřesení v Japonsku znatelně vzrostla, a tudíž posílily i akcie plynárenských gigantů jako Gazprom a Novatek.

Pozor na rubl

Rusko však již nejsou jen petrochemické společnosti, i když vliv cen ropy ovlivňuje také další sektory. Rostoucí ceny komodit výrazně zvyšují inflační rizika, což není obvykle příliš pozitivní zpráva pro rozvíjející se trhy ani pro retailový sektor. Rusko je ale jiné i v tomto ohledu. Zde totiž, na rozdíl od vyspělých ekonomik, růst cen ropy vede také k růstu maloobchodních tržeb.
I přes vysoké riziko může investor na ruském trhu dobře zhodnotit své prostředky. Nástrojů pro to má celou řadu (podílové fondy, ETF, certifikáty). Pro korunového investora však existuje nezanedbatelné měnové riziko. Většina investic dostupných zahraničními investorovi je vedena v americkém dolaru či euru. Může se tedy zdát, že by korunový investor podstupoval riziko vývoje hodnoty rublu vůči dolaru či euru a rovněž dolaru či eura vůči české koruně. Ale není to zcela pravda. Korunový investor bude podstupovat měnové riziko rubl versus česká koruna. V každém případě však toto riziko může jeho výnos dokonale vymazat, anebo na druhé straně navýšit.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče