Šance pro méně bonitní firmy

26. září 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
26. září 2005, 00:00

FAKTORING VERSUS BANKOVNÍ ÚVĚR Zatímco u úvěrů je klíčová bonita příjemce, u faktoringu jde více o bonitu a počet odběratelů a charakter kontraktů. Faktoring je tedy vhodný pro firmy, jež nemají z pohledu banky dostatečnou historii, anebo u nichž je bonita odběratelů vyšší, než jejich vlastní.

FAKTORING VERSUS BANKOVNÍ ÚVĚR Zatímco u úvěrů je klíčová bonita příjemce, u faktoringu jde více o bonitu a počet odběratelů a charakter kontraktů. Faktoring je tedy vhodný pro firmy, jež nemají z pohledu banky dostatečnou historii, anebo u nichž je bonita odběratelů vyšší, než jejich vlastní. Každá firma prodává zboží a služby svým odběratelům s určitou splatností, zpravidla 30 až 90 dnů, a po tuto dobu má v pohledávkách zablokováno nemalé množství finančních prostředků. Principem faktoringu je tyto pohledávky co nejdříve přeměnit na peníze. PROČ FAKTORING Faktoring lze zjednodušeně chápat jako úvěr, který je zajištěn konkrétními pohledávkami. Naproti tomu bankovní úvěr bývá zpravidla zajištěn nemovitostmi nebo stroji, což může být problém právě u mladých a rychle rostoucích firem, které nechtějí zbytečně konzervovat zdroje ve stálých aktivech. Ve srovnání s klasickým úvěrem je faktoring flexibilnější, neboť záloha je vyplácena na pohledávky za konkrétními dlužníky, a to bezprostředně po jejich vzniku, zatímco u klasického úvěru se prostředky čerpají postupně. Úvěr je navíc vázán na bonitu dlužníka, ale pro faktoring je spíše určující charakter pohledávek. Větší společnosti si tedy mohou dostatek provozních prostředků zajistit faktoringem v tom případě, kdy jim klasické bankovní financování neposkytuje zdroje v potřebné výši (jsou na „limitu“ u bank) nebo bankovní řešení není dostatečně flexibilní (například u firem se silným sezonním vlivem). Navíc mohou využít i toho, že tento způsob financování na rozdíl od úvěrů nevstupuje do rozvahy na straně pasiv, takže nezvyšuje ukazatele zadlužení a rozvaha společnosti tak zůstává volná pro případné využití bankovního financování. JAK TO FUNGUJE Faktoring spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek - zpravidla do 90 dnů - vzniklých na základě dodávek zboží a služeb, a to před dobou jejich splatnosti. „V praxi to znamená, že firma poskytne faktorovi základní informace o sobě a svých odběratelích. Ten na základě posouzení bonity nastaví na vybrané odběratele limity pro financování a uzavře rámcovou smlouvu. V rámci ní může mít firma k dispozici okamžitě po vystavení faktury za dodané zboží na účtu 70 a více procent z hodnoty pohledávky,“ vysvětlila pro týdeník Profit Šárka Voříšková, marketingová ředitelka společnosti Cash Reform, která patří s ročním obratem přes dvě miliardy korun mezi největší nebankovní faktoringové společnosti na našem trhu. Poté, co odběratel fakturu zaplatí na účet faktoringové firmy, ta provede vyúčtování a vyplatí svému klientovi zbývající část pohledávky jako doplatek. Cena za faktoringové služby se skládá ze dvou složek. Jednak je to faktoringový poplatek za zpracování a zajištění rizik, který se pohybuje v rozmezí několika desetin procenta až do výše kolem 1,5 % z nominální hodnoty postoupených pohledávek. Pak je to finanční úrok, který obdobně jako banka faktor odvíjí od mezibankovních sazeb PRIBOR platných v daném období. Výši poplatků ovliňuje především míra rizika a jeho zajištění, objem financování, počet odběratelů, země odběratele, pracnost zpracování a rozsah služeb, délka splatnosti pohledávek. „Ideálním klientem pro faktoringové financování bude firma tehdy, pokud jsou její vztahy s odběrateli dlouhodobé, jde o pravidelně se opakující dodávky a bonita jejích partnerů je dostačující požadovanému objemu,“ dodala Voříšková. MODELOVÝ PŘÍKLAD * Firma má průměrnou úroveň pohledávek pět milionů korun. * Většina zákazníků společnosti má řádnou splatnost faktur 30 dnů, reálné úhrady se pohybují kolem 60 dnů, několik málo zákazníků má řádnou splatnost 45 dnů, reálné úhrady se pohybují kolem 70 dnů, průměrně tedy společnost dostává zaplaceno 30 dnů po řádné splatnosti. * Firma má vázáno průměrně 1 až 2 miliony korun v zákaznických projektech. * Firma má nedostatečné cash flow a není schopna nakoupit potřebné zařízení či zaměstnat další experty pro svůj další růst. Pokud budeme předpokládat, že řádná splatnost je zakalkulována v ceně, pak poskytuje společnost svým odběratelům bezúročný dodavatelský úvěr průměrně po dobu 30 dnů, což při úroku např. 10 % p. a. představuje ročně částku cca 500 tisíc korun (měsíčně cca 40 tisíc), která nebyla účtována ani inkasována. Pokud společnost čerpá provozní úvěr, který nebude schopna díky zpožděným úhradám ze strany odběratelů splácet včas, bude jí banka účtovat sankční úrok s roční sazbou ve výši kolem 30 procent, tedy až 120 tisíc korun měsíčně. Společnost nemůže financovat svůj další růst, protože nemá volné zdroje, jež jí leží „zamrzlé“ u odběratelů. Pramen: Cash Reform, Profit FAKTORING ANO, POKUD:**

  • Odběratelské firmy mají dlouhou splatnost.
  • Odběratelské firmy platí po lhůtě splatnosti.
  • Firma nemá dostatek prostředků na profinancování nákupu surovin a sezonních výkyvů.
  • Dodavatelé požadují na firmě platby při odběru zboží či zálohově.
  • Firma má obavy z toho, že jí nový zákazník nezaplatí.
  • Firma si chce zajistit dostatek provozních financí či růst bez dalšího zvýšení ukazatele zadlužení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče