Šance pro desítky tisíc lidí

24. března 2008, 00:00 - Petr Havel
24. března 2008, 00:00

Minimálně sto tisíc osob, kterým zemědělská družstva nebo jejich následnické subjekty dosud nevydaly majetek, dostane šanci. Ještě v březnu by se podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče měla vláda zabývat návrhem zákona, který má majetkové narovnání vyřešit.

Restituční nároky zemědělců

Soukromému zemědělci Josefu Vocelkovi z Plzeňska dluží někdejší ZD Kasejovice přibližně půl milionu korun. Dalším oprávněným osobám pak družstvo údajně dluží dvacet milionů. Někteří již na majetkové vyrovnání rezignovali, Josef Vocelka stále bojuje.

Kauza se vleče od roku 1992. Tehdy se původní JZD Kasejovice transformovalo na ZD Kasejovice. V roce 1998 přišla další transformace, kdy byl majetek nového družstva bez vědomí vlastníků dále převeden na akciovou společnost. „Teprve v roce 2000 začali představitelé akciovky obcházet lidi, aby jim podepsali převod majetku na novou společnost. Někteří podepsali, jiní ne. Řada z nich včetně mě podala žalobu,“ popisuje Vocelka. Do roku 2005 přitom ležela jeho žaloba příslušnému soudci ve stole.

Obdobnou „aktivitu“ projevovala i policie v případě trestního oznámení, týkajícího se neoprávněného nakládání s cizím majetkem. „Policie tvrdila, že se žádný trestný čin nestal a šetření zastavila,“ vzpomíná Vocelka.

Nakonec se ale případ přece jen začal řešit. Majetková práva pana Vocelky byla soudně uznána, avšak nikoliv transformovaným ZD Kasejovice. To prý v poslední době převádí majetek již do v pořadí čtvrté společnosti a podalo odvolání proti nařízené exekuci. Příští slyšení u soudu se má uskutečnit počátkem dubna – a píše se rok 2008.

Josefu Vocelkovi a dalším restituentům chce nyní pomoci ministerstvo zemědělství. Odeslalo totiž do vlády zákon, který má tento problém částečně vyřešit. Návrh podle prvního náměstka tohoto rezortu Ivo Hlaváče prošel legislativní radou vlády, která s ním vyslovila souhlas. To v praxi znamená, že nejpozději do 30 dní by měl být návrh zařazen jako oficiální bod jednání. „Chtěli bychom ale, aby se to projednávalo za přítomnosti premiéra,“ upozorňuje Hlaváč.

Podle legislativní rady je přitom předkládaný návrh jediným možným způsobem, jak dosud nekonečné majetkové vyrovnání dořešit. To obhajuje i poradce ministra zemědělství Miloslav Kučera. Stát podle jeho slov musí najít plošné principiální řešení, i když v jednotlivých případech by bylo možné osoby odpovědné za převody majetku trestně stíhat. „Případné potrestání ale neřeší způsob, jak naplnit práva oprávněných osob,“ říká Kučera. Trestní podání nicméně předpokládá.

Žádat o majetek je stále možné

Podstatou navrhovaného zákona o majetkovém narovnání je podle jeho hlavního autora, poradce ministra zemědělství Miloslava Kučery, povinnost nástupnických společností původních zemědělských družstev vyrovnat se majetkově stejně jako původní subjekty. Družstva se totiž v polovině 90. let podruhé transformovala na akciové či obchodní společnosti, eseróčka a další subjekty. Na ty převedla lukrativní majetek a obešla tak majetková vyrovnání. Tímto způsobem se podle Kučery zachovalo přibližně 80 procent původních družstev. S restituenty se vyrovnalo jen kolem deseti procent družstevníků.

Návrh zákona dává podle Kučery legitimitu současné desetileté promlčecí lhůtě platné do roku 2009, v níž mohou oprávněné osoby o vydání majetku stále žádat. „Ti budou mít dokonce výhodu v tom, že jim ještě žádná promlčecí lhůta nenastala a netýkaly by se jich problémy s prodlením,“ upozorňuje Kučera.

Závazky za 20 miliard

Podle odhadů ministerstva zemědělství z konce loňského roku bylo v Česku na počátku transformace přibližně 1180 transformovaných družstev. Ta se měla vyrovnat s 1,1 milionu oprávněných osob, jejichž majetkové podíly měly hodnotu 120 miliard korun. Přibližně jedna třetina oprávněných osob požádala o vydání majetku, jenž je zatím přibližně z 80 procent vypořádán. Hodnotu nevydaného majetkového podílu (o jehož vydání dosud lidé požádali) odhadlo ministerstvo na necelých 10 miliard korun.

Dalších 40 procent oprávněných osob ale vneslo svůj majetkový podíl do družstva či transformované společnosti. Hodnota tohoto majetku se odhaduje na 45 miliard korun. Zhruba třetina oprávněných osob čekala na vydání majetkových podílů sedm let („sedmiletí čekatelé“). A třetina z nich uzavřela dohodu o vyrovnání nebo podíl prodala. Již dříve odhadlo ministerstvo hodnotu těchto dosud nevydaných majetkových podílů na více než 20 miliard korun.

Sto tisíc čekatelů

Podle Kučery by měl zákon zabezpečit vydání majetku nejméně stovce tisíc osob. „Přesné statistiky nikdo nezná. Podle loňského šetření ministerstva zemědělství bylo na počátku přibližně 400 tisíc sedmiletých čekatelů,“ konstatuje poradce.

Původní zákon přitom stanovoval družstvům povinnost majetkově se vyrovnat do sedmi let, tedy do roku 1999. V současnosti již platné prodloužení promlčecí lhůty na deset let pak určuje zmíněné datum 2009, do kdy je možné nároky uplatňovat. To by se mohlo podle Kučery týkat teoreticky 320 tisíc lidí. „Reálně to je asi tak polovina. Řada oprávněných osob o majetek usilovat nebude, i kvůli tomu, že majetkové nároky přešly v průběhu času na novou generaci, která je velmi pasivní,“ tvrdí Kučera.

I podle jiného, spíše podhodnoceného odhadu zemědělského svazu by měla družstva, respektive jejich nástupci, vydat majetek za osm miliard korun. Zákon nicméně počítá s pětiletým splátkovým kalendářem, takže majetek nemusí vydat najednou.

Převody majetku prý byly trestným činem

Možnost, že představitelé družstev mohou být stíháni ze převod majetku na nové podniky, zazněla mimo jiné na nedávném semináři o transformaci družstev v Senátu. Jak totiž v právním rozboru připustila nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, v rámci procesu transformace „docházelo k určitým nezákonnostem, včetně jednání, které lze označit za tunelování“. Aktivity spojené s převodem majetku je podle Vesecké možné klasifikovat i jako trestný čin poškozování věřitele či zneužívání informací v obchodním styku. Poškozování věřitele připadá podle ní v úvahu právě v těch případech, kdy původní družstvo založilo dceřinou společnost a vyvedlo do ní majetek způsobem, který zvýhodňoval pouze budoucí akcionáře.

Prokázat trestný čin bude ale podle Kučery obtížné. „Stíhatelné by mohly být jen konkrétní osoby, jenže rozhodnutí o převodech byla většinou rozhodnutí kolektivní. Odsouzení konkrétních osob tedy teoreticky možné je, záleží na zdokumentování jednotlivých případů,“ myslí si poradce. Na stranu lidí domáhajících se majetku se kromě toho před časem postavil také Ústavní soud. Podle jeho verdiktu z prosince 1999 jsou majetkové podíly vlastnictvím oprávněné osoby a toto vlastnictví nelze promlčet. Také to potvrzuje, že převádění tohoto majetku na akcie družstev, jak k tomu v minulosti často docházelo, byl neprávní úkon.

Opozice je proti

Přestože vláda návrh zákona pravděpodobně schválí, čeká jej podle Hlaváče ještě dlouhá cesta legislativním procesem. Problémy budou podle něj především v parlamentu. Proti návrhu bude totiž podle dosavadních signálů celá opozice, nejasný je také postoj některých lidoveckých poslanců. Většina stran, včetně samotných představitelů družstev, potřebu dokončit majetkové vyrovnání uznává. Liší se ale ve formě, jak je fakticky zajistit. Představitelé transformovaných družstev například chtějí, aby na sebe závazky povinných osob převzal stát. Proti tomu je ale i ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Ve hře je také, byť to návrh zákona neobsahuje, možnost propojit povinnost majetkově se vyrovnat s vyplácením dotací. Takový model by ale bylo možné podle Hlaváče uplatnit jen u financování ze státního rozpočtu, například u národních dotací nebo v případě tuzemské spoluúčasti na dotacích v programu rozvoje venkova. Česká republika by je ale musela obhajovat v Bruselu. Vedle toho by se krácení dotací podnikům, které se dosud majetkově nevyrovnaly, mohlo podle náměstka týkat pouze případů, kde běží otevřené soudní spory. „Tedy aby bylo minimálně formulováno podezření, že ten který subjekt nesplnil zákonnou povinnost někoho vyplatit,“ podotýká Hlaváč. V jaké podobě bude tedy nakonec zákon přijat a kdy se tak stane, si dnes nikdo netroufá odhadnout. „Každopádně půjde o přímo učebnicový střet pravice a levice,“ konstatuje Hlaváč.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče