Šance po odborářském kiksu

24. května 2012, 16:58 - Pavel Páral
24. května 2012, 16:58

Couvání od připravených reformních zákonů by bylo hodně hloupé

Asi není země, která by reformovala penze, zdravotnictví, daně a sociální systém a vyhnula se přitom masovým protestům a stávkám. I – z našeho pohledu velmi jemné – úpravy pracovního práva v Německu v roce 2004, známé jako reformy Hartz IV, vyvolaly masové a každý týden opakované demonstrace ve velkých německých městech od Rýna až po Krušné hory. Obdobně jako naše daleko obsáhlejší reformy byl i Hartz IV experty kritizován jako nedostatečné opatření, které neřeší neochotu Němců přijmout horší práci, místo toho, aby zůstávali na štědrých sociálních dávkách. Přesto čas ukázal, že i skromné reformy jsou lepší než žádné reformy. Hartzův plán byl zcela nepochybně jedním z podstatných faktorů, které umožnily německé ekonomice přežít finanční krizi a recesi s poměrně malým propadem zaměstnanosti a pomohly udržet dlouhodobou konkurenceschopnost německého průmyslu.
Tahle zkušenost je při pohledu na naše reformy a stávku dopraváků dost povzbudivá. Rozhodně povzbudivější než podoba reforem. Navíc je celkem zjevné, že odboráři se svými velkými plány masových protestů zatím narážejí na nepochopení. Bez toho, že svezou do Prahy pomocí vlaků a autobusů odborářské funkcionáře z celé země, nedají dohromady žádnou velkou demonstraci. A to ani přesto, že současný kabinet má za rok svého působení kravatu natolik pocintanou neskutečným počtem někdy absurdních skandálů, že je na něj poněkud odpudivý pohled. A naštvanost lidí je značná.
Pokud by se nyní vláda pustila do srozumitelnějšího vysvětlování a argumentace kolem svých reforem a konečně je začala pasírovat Parlamentem, mohla by si připsat i nějaké pozitivní politické body u té části populace, která ví, že reformy jsou potřeba, a je si vědoma, že bez nepříjemných a bolestivých opatření se to neobejde. Nakonec je nespornou skutečností, že k posledním volbám přišla většina právě těchto lidí. A z tohoto pohledu jsou různé průzkumy veřejného mínění o většinovém odporu vůči vládě zcela irelevantní.
První příležitost je už na stole. Ve sněmovně leží balík zdravotnických zákonů, který obsahuje spoustu věcí, jež lidé budou přijímat pozitivně. Například nadstandardy, které přinesou do zdravotnictví další peníze na léčení nákladných chorob, jsou velké části veřejnosti zcela srozumitelné a jsou pro ni přijatelné. Ochota připlatit si za lepší péči a přitom vědět, na co mám nárok z pojištění, je přece jednoznačně pozitivní informace, kterou mohou odmítat pouze ti, kteří žijí z nedaněných obálek v kapsách bílých plášťů.
Jakékoli couvání od připravených a koalicí projednaných reformních zákonů by bylo hodně hloupé. A jestliže premiér Petr Nečas v pátečním vydání Hospodářských novin tvrdil, že stávka vládu přesvědčila, že musí zvýšit tempo, pak chápe situaci určitě dobře. S třetím čtením zdravotnických norem by se nemělo otálet už ani den.
Jenže se zdá, že již nabrané zpoždění u spousty dalších zákonů je dost velké. Všechny podstatné reformní kroky totiž měly platit od počátku příštího roku, aby byly do příštích sněmovních voleb v roce 2014 znát první pozitivní výsledky, a to se zřejmě nepodaří. Přesto by bylo dobré využít na maximum taktické chyby, kterých se odboráři dopustili tím, že rozjeli rozsáhlou a dramatickou akci v situaci, kdy se jim vlastně vůbec nic neděje. A až přijde řada na skutečně sociálně a odborářsky citlivé záležitosti, bude se jim jen těžko přidávat plyn. Čeká nás nový zákoník práce, který snad konečně výrazněji zpružní pracovní trh, přijdou daňové zákony s citlivými režijkami a stravenkami. To budou chtít odboráři pořádat generální stávku? Praha jim minulý týden jasně ukázala, že takový pokus by pro ně skončil fatální blamáží.
O tom, že další střety přijdou, však nemůže být pochyb. Je také nesporné, že vláda bude muset nabídnout nějaké ústupky. Rozpačitá stávka, jejíž výsledek si evidentně nejvíce užíval rozpustilý ministr financí Kalousek, když svými básničkami smazal z médií odborářské předáky bažící po publicitě, dává dobrý prostor pro to, aby tyto ústupky nemusely být příliš velké a už vůbec ne zásadní. Jen to chce tuhle příležitost zase neutopit ve vnitrokoaličních sporech a nějakých dalších skandálech. Další šanci už odboráři nabídnout nemusejí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče