S troškou strojů do mlýna

23. dubna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
23. dubna 2007, 00:00

JOSEF PROKOP Pardubický podnikatel Josef Prokop chtěl původně vydělat na výrobě razítek. Větší úspěch mu ale přinesla produkce zemědělských a hlavně mlýnských strojů, v níž pokračoval i jeho syn. Z malé firmy se stal jeden z největších podniků v Čechách. Průmyslová revoluce zasáhla české země již na počátku 19.

JOSEF PROKOP Pardubický podnikatel Josef Prokop chtěl původně vydělat na výrobě razítek. Větší úspěch mu ale přinesla produkce zemědělských a hlavně mlýnských strojů, v níž pokračoval i jeho syn. Z malé firmy se stal jeden z největších podniků v Čechách.

Průmyslová revoluce zasáhla české země již na počátku 19. století, Pardubicím se ale v prvním období vyhnula. Továrny zde prakticky neexistovaly, z řemeslníků bylo nejvíce krejčích a čest průmyslových podniků zachraňovaly pouze mlýny, hamr a pivovar.

Tento stav vydržel až do roku 1845, kdy bylo město napojeno na železnici a skončila jeho izolovanost. Rozvoj průmyslu byl ale pozvolný a první opravdu významný podnik zde vznikl teprve roku 1866. Byla jím továrna firmy Hübner a Opitz, která se specializovala na výrobu mlýnského vybavení. Brzy ji však zastínila jiná firma s podobným zaměřením - továrna mlýnských strojů Josefa Prokopa.

HODINÁŘ TOVÁRNÍKEM

Zakladatelem podniku byl nymburský hodinář Josef Prokop, který se po svatbě s Františkou Bednaříkovou odstěhoval roku 1860 k její rodině do Pardubic. Ve městě si otevřel hodinářskou dílnu a brzy k ní připojil imalou slévárnu na razítka, po kterých byla tehdy velká poptávka.

Po deseti letech firmu přenesl do nových prostor na Palackého třídě a původní program změnil na výrobu zemědělských strojů. K tomuto radikálnímu rozhodnutí ho přivedl technický pokrok, který začal výrazně ovlivňovat rakousko-uherské zemědělství.

Hlavním výrobním artiklem nového podniku se staly secí stroje, brány, žentoury a další zemědělská technika, většinou vlastní konstrukce. Rok 1870 je tedy možné považovat za prvopočátek pozdější slavné továrny na mlýnské stroje.

ODVÁŽNÁ VDOVA

Po smrti Josefa Prokopa v roce 1880 převzala řízení továrny jeho žena Františka, která ji úspěšně vedla dalších čtrnáct let. Zlomovým se přitom stal hned rok 1883, kdy se odvážná podnikatelka rozhodla specializovat výrobu na mlýnské stroje, zejména na válcové stolice.

Tato volba se ukázala jako velmi šťastná. V roce 1890 zaměstnávala firma již 600 dělníků, kteří vyráběli kompletní zařízení celých mlýnů, a produkce nadále rostla. Podnik začal úspěšně pronikat na zahraniční trhy a stal se největším svého druhu v celé rakouskouherské monarchii.

Roku 1895 získala navíc firma živnostenské oprávnění k provádění elektroinstalací a ještě tentýž rok vybudovala elektrické osvětlení v Košířích u Prahy. V následujících letech pak osvětlila i několik dalších měst.

| Současná podoba podniku Prokp Invest.|
MODERNIZACE PO AMERICKU

Na tomto úspěchu však už měli velký podíl synové Josefa Prokopa, inženýři Jaroslav a Josef mladší, kteří do podniku nastoupili roku 1894. Společně vedli firmu dalších deset let a za jejich působení získaly pardubické stroje celou řadu ocenění na nejrůznějších domácích i světových výstavách.

Další významná změna přišla teprve roku 1905, kdy se jediným ředitelem podniku stal Josef Prokop mladší a zahájil celkovou modernizaci provozů podle amerických vzorů. Velkoryse přestavěl celý areál továrny, zařídil ji moderními stroji a výrobu zlepšil tak, že během sedmi let vzrostla výkonnost podniku sedminásobně!

Podnik dodával stroje desítkám mlýnů v Čechách i na Moravě a jeho zahraniční úspěch mu brzy přinesl také světovou proslulost. Stroje z „Prokopovky“ se běžně vyvážely do Francie, Německa, Skandinávie i Velké Británie.

KRIZE BEZ POTÍŽÍ

Ve 20. letech minulého století se strojírna firmy „Josefa Prokopa synové“ stala jedním z nejlépe fungujících podniků v republice a největším podnikem pro vybavení mlýnů ve střední Evropě. Počet dělníků nadále rostl a k mateřskému závodu přibylo i několik poboček, například v Táboře nebo Brně.

Také s celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech se firma vyrovnala bez větších potíží, takže nedošlo k velkému propouštění zaměstnanců ani výrazným ztrátám. V podniku stále pracovalo celkem 400 dělníků a 75 úředníků. Po smrti Josefa Prokopa ml. v roce 1933 přešlo vlastnictví firmy na jeho syna Josefa, dceru Marii a zetě Richarda Frieda. Plány na další rozvoj podnikání však novým majitelům překazila druhá světová válka. Z nařízení německých úřadů byla produkce mlýnských strojů roku 1939 zastavena a nahrazena válečnou výrobou granátů, muničních beden a dalších součástí vojenské výzbroje.

VÝROBA ŽIJE Na obnově původní výroby začali majitelé podniku pracovat teprve v květnu 1945. Navazovali zpřetrhané obchodní kontakty a zahájili celkovou rekonstrukci továrny, která při náletu na Pardubice v srpnu 1944 utrpěla tři těžké zásahy.

Staronovým majitelům ale znovu nepřálo štěstí. Vzhledem k tomu, že byl jejich podnik strategicky důležitý, čekalo ho již roku 1946 znárodnění. Prokopovi marný boj se státem vzdali a ještě tentýž rok se odstěhovali do USA.

Jméno Prokop brzy zmizelo i z názvu podniku, který se změnil v Továrny mlýnských strojů (TMS). Pod státní správou zůstal až do roku 1989, a přestože prošel celou řadou změn, původní výroba zůstala zachována.

Změna nastala teprve po revoluci, kdy byla firma rozdělena na dva samostatné podniky - Továrny mlýnských strojů a Prokop-mlýnské stroje. První část brzy zanikla a její produkci převzala společnost Gama Pardubice. Druhá zpočátku prosperovala, před pěti lety se ale také dostala do konkurzu. Jejím pokračovatelem je dnešní firma Prokop Invest, které se podařilo původní výrobu znovu oživit.

JOSEF PROKOP (zemřel 1880) Český podnikatel Josef Prokop se narodil v první polovině 19. století v Nymburce. Vyučil se hodinářem a po svatbě s Františkou Bednaříkovou roku 1860 přesídlil do Pardubic. V témže roce si vedle hodinářské dílny uprostřed města otevřel i malou slévárnu na razítka. Podnik slušně prosperoval, takže ho již po deseti letech mohl přemístit do větších prostor na Palackého třídu. Velký technický pokrok v zemědělství ho ale záhy přiměl ke změně výrobního programu - místo razítek začal vyrábět zemědělské stroje. Firmu vedl až do své smrti v roce 1880.
JOSEF PROKOP ML. (1872-1933) Syn podnikatele Josefa Prokopa se narodil 23. ledna 1872 v Pardubicích. Po maturitě v roce 1889 vystudoval ČVUT v Praze a poté odjel na studijní cestu do Skandinávie, kde si prohloubil znalosti o turbinách. Roku 1894 spolu s bratrem Jaroslavem vstoupil do vedení rodinného podniku a roku 1905 se stal jediným majitelem. Továrnu modernizoval podle amerického vzoru a její produktivitu výrazně zvýšil. Kromě podnikání se věnoval také politice, v letech 1910 až 1913 byl dokonce starostou Pardubic. Zemřel 29. listopadu 1933.

Prameny: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Prokop Invest, Krajské noviny

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče