S rozpočtem nejdřív do Bruselu

11. června 2010, 17:21 - Karel Zaoral
11. června 2010, 17:21

Evropská unie

Podtitul: Plánovaná regulace finančního sektoru může připravit státy o několik procentních bodů ekonomického růstu

Ministři financí Evropské unie se minulý týden v Lucemburku předběžně dohodli na zavedení kontrol státních rozpočtů členských zemí Bruselem. S návrhem souhlasil i nynější vrchní hlídač české pokladny Eduard Janota. „Byla tam naprostá shoda. Unii budou předkládány globální údaje, které budou předmětem diskuse. Konkrétní struktura bude teprve doladěna,“ komentoval průběh jednání ministr. Na návrhu bude nyní pracovat Evropská komise, která určí finální podobu kritérií, podle nichž by se dalo vytipovat, zda se ta či ona země dostává do problémů. Janota zdůraznil, že pravomoc české Poslanecké sněmovny při sestavování rozpočtu zůstane nedotčená.

Nepřijatelné vměšování Postupující integrace už stála Evropu stovky miliard eur a další miliardy čekají ve frontě na záchranu Řecka a potenciálně problematických jižních zemí. Politická reprezentace se sice snaží vyřešit krizi eura nadmíru aktivním přístupem, jenže výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí. Alespoň tak si lze vysvětlit, proč už kapitálové trhy neberou v potaz výroky francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho ani německé kancléřky Angely Merkelové a rizikovým zemím připravují formou nezájmu o jejich dluhopisy těžké chvíle při financování rozpočtových deficitů. Do této napjaté situace přichází návrh na kontroly rozpočtů. Myšlenka předejít dalším pokusům o kreativní práci s údaji o veřejných financích členských zemí je sice na první pohled zajímavá, nicméně skrývá určité problémy týkající se zejména praktické stránky věci. Přestože Janota tvrdí, že pravomoc schvalovat rozpočet nebude přenesena do Bruselu a výsledkem budou pouze „nezávazná doporučení“, v dané chvíli to vůbec není jisté. Jde totiž stále jen o návrh, a ten se může radikálně změnit. Ostatně Německo i Francie už dříve navrhovaly daleko tvrdší přístup k rozpočtové kontrole. I formálně jde o zbytečný krok, neboť kontrolovat finance členských zemí již Evropská komise může.

Kdo bude mít pravdu Evropský statistický úřad získá pravomoc nahlížet do vnitřností státních financí členských zemí zcela bez návaznosti na zamýšlené audity rozpočtů. „Poslední vývoj jasně ukázal, že současný kontrolní rámec pro fiskální statistiky stále nesnižuje do potřebné míry riziko, že budou Evropské komisi hlášena nesprávná či nepřesná data,“ uvedli ministři v prohlášení k posílení pravomocí Eurostatu. Kromě toho by rozpočtové kontroly podle návrhu měly být pouze povrchní, tedy příjmy a výdaje, potažmo saldo. A to je problém. Například důchodová reforma během přechodného období zvýší deficity našich státních rozpočtů. Hrozí tedy potrestání či případně nezávazné upozornění na špatnou rozpočtovou morálku za to, že se snažíme vyvést zemi z hrozby krachu? Nebo bude někdo zkoumat rozpočet hlouběji, aby podobné nuance zachytil? Pak se ale může stát, že ten dotyčný nebude mít na určité věci stejný názor jako čeští poslanci. Kdo bude mít pravdu a která instance ji potvrdí?
Nehledě na to, že rozpočet patří mezi nejdůležitější zákony každé země. V České republice se schvaluje zpravidla do konce září. Bude-li se celý několikasetstránkový fascikl překládat do více jazyků, zabere to poměrně dlouhou dobu. Hodnocení ze strany EU však musí být rychlé. Sedmadvacet rozpočtů nemůže v Bruselu ležet měsíc, ba ani čtrnáct dní. Každé zpoždění je hrozbou pro včasné přijetí rozpočtu v lokálním parlamentu.

Šup do zóny Vedení Evropské centrální banky se již několik měsíců netají tím, že by rádo nové členské země, Česko nevyjímaje, vidělo co nejdříve v eurozóně. Logicky jde o vytvoření protiváhy proti problematickému jihu. Střední a východní Evropa má sice své rozpočtové mouchy, nicméně trendy v produktivitě práce a stabilita ekonomik jsou nesporné. Podíváme-li se na statistiky sbližování životní úrovně s průměrem EU, mají středoevropské země jasný tah na branku. Rychlým přijetím eura by státy jako Česko nebo Polsko nynější eurozóně ve stavu rozkladu hodně pomohly. Proto se může snadno stát, že nastavení rozpočtu bude EU kritizovat kvůli nedostatečné snaze o co nejrychlejší začlenění do eurozóny.
Naopak pozitivní je snaha o sladění přípravy konvergenčních programů a reforem jednotlivých zemí. V současnosti se tyto materiály připravují na podzim. „To znamená, že například rozpočet na rok 2011 vychází z konvergenčního programu z konce roku 2009, kde byla k dispozici jiná makroekonomická data,“ uvedl náměstek ministra Tomáš Zídek. Podle závěrů expertní skupiny by se dokumenty překládaly v dubnu až květnu každý rok.

Banky na ráně Velkým rizikem pro budoucí vývoj ekonomik jsou plánované regulace finančního sektoru. Dle odborníků mohou v důsledku připravit hospodářství o několik procentních bodů růstu. Sama ECB dělá pro vznik dalšího problému, co může. „Je přiměřené pokračovat v tom, co jsme začali, tedy v odkupu státních dluhopisů některých zemí eurozóny. Mezibankovní trh nefunguje perfektně a my musíme jeho správné fungování zajistit,“ řekl její guvernér Jean-Claude Trichet. Zároveň oznámil, že ECB nabídne bankám neomezené levné půjčky. Tedy cosi, co bylo ještě před dvěma lety naprostým tabu, porušením všech dohod, které dělaly euro konkurenceschopnou pevnou měnou. Evropská centrální banka začala s odkupem dluhopisů zadlužených zemí eurozóny, jako je Španělsko nebo Portugalsko, minulý měsíc. Do poslední chvíle však popírala, že tak učiní. Umělé vytvoření poptávky po dluhopisech účelově natištěnými penězi je cosi, co jde proti principu současného měnového systému. Důsledkem bude s největší pravděpodobností dramatický růst inflace. Významní ekonomové současné kroky ECB kritizují, navíc praxe ukazuje, že monetizace dluhů a umělé vytváření poptávky příliš nefungují, rozhodně ne natolik, aby to vyvážilo obrovské riziko inflace. Výnosy ze španělských a portugalských dluhopisů totiž stále rostou, což znamená, že investoři o ně mají stále menší zájem, ať už je ECB nakupuje či nikoliv. „V parametru cenové stability je na tom Evropa nejlépe za jedenáct a půl roku,“ tvrdí Trichet. Před bouřkou opravdu bývá nezvyklý klid.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče