S puškou v ruce a dítětem na zádech

26. srpna 2011, 13:51 - Kristýna Balajová
26. srpna 2011, 13:51

Na rodičovskou dovolenou odchází stále více mužů. Často profesně velmi úspěšných. Prostě jen chtějí být se svými dětmi nebo dopřát manželce kariéru

Místo armády techniků šéfuje Pavel Kos od srpna své dvouleté dceři. „Dlouho jsem měl veškerou podporu, abych mohl dělat kariéru. Manželka byla šest let doma se třemi dětmi. Teď jí chci pomoct, aby se mohla vrátit do práce,“ vysvětluje viceprezident Vodafone pro technologie, proč se rozhodl odejít na půl roku na rodičovskou dovolenou. S potomkem ve vozíku za kolem vyráží hned zrána na výlety a zatím je spokojený. Přestože Kosovo rozhodnutí překvapilo nejednoho kolegu, ve svém uvažování není osamocen. Stále více mužů chce být takzvanými aktivními otci. Někteří neváhají jít i na rodičovskou dovolenou. Zatímco ještě před patnácti lety muži neměli nárok ani na rodičovský příspěvek, letos představovali bezmála dvě procenta všech jeho příjemců. Často jde přitom o profesně i příjmově velmi úspěšné muže. Otcové s kreativním povoláním a dobrým vzděláním dokonce pečují o děti a domácnost intenzivněji. A co je ještě důležitější – baví je to.

Sexy Švédové na mateřské

Švéd Mikael Karlsson vlastní sněžné saně, dva lovecké psy a pět zbraní. Ve volném čase střílí s ostatními otci losy. V náručí s dvouměsíční Siri si neumí představit, že by si nevzal otcovskou dovolenou. „Každý to dělá,“ říká. Podle statistik si ji vybírá 85 procent švédských mužů. „Machos s dinosauřími hodnotami už nepatří mezi top 10 v žebříčku atraktivních mužů v ženských magazínech,“ potvrzuje Birgitta Ohlssonová, ministryně pro evropské záležitosti. Její manžel – profesor práva – po narození jejich dítěte na rodičovskou dovolenou také nastoupil. Policejní úřednice a žena Mikaela Karlssona ostatně shledává svého muže více atraktivním, když jej pozoruje v lese s puškou přes rameno a s dítětem na zádech. Změn priorit si všímá i šéf lidských zdrojů ve společnosti Ericsson ve Švédsku Goran Henriksson. „Dříve si absolventi hledali práci s nejvyšším platem. Nyní chtějí práci a soukromý život v rovnováze,“ tvrdí. Minulý rok si v podniku vybralo dovolenou spojenou s péčí o dítě 24 procent mužských zaměstnanců. Švédští výzkumníci, kteří mapovali život tří tisíc tamních rodin, dokonce došli k závěru, že pokud zůstane muž s dítětem nějakou dobu doma, zvyšuje se šance na dalšího potomka o 15 procent. V rodinách, kde otec pečuje o dítě, je prý také o 30 procent méně rozvodů.
Právě Švédsko bylo první zemí, která změnila zaběhnutý systém a přiznala otcům právo zůstat doma s potomkem už v roce 1974. Zpočátku byli takoví muži raritou – přezdívalo se jim „velvet dads“ – o necelých dvacet let později odcházelo na rodičovskou dovolenou už šest procent mužů. Švédové byli také jedni z prvních, kteří začali otce aktivně motivovat, aby se brzy zapojili do péče o dítě. Od roku 1995 mají nárok na dva měsíce placené „otcovské“ dovolené z třinácti měsíců, kdy rodiče pobírají plný plat. Švédským modelem se inspirovali v roce 2007 i Němci.

Muži na rozcestí

V Dánsku je naprosto běžné, že táta vezme o víkendu děti, často i od sousedů, a vyrazí na pískoviště. „Zatímco u nás by ženy volno využily na úklid nebo vaření, Dánky odpočívají,“ popisuje tamní zvyklosti Martin Rousek. Když bylo jeho dceři 1,5 roku, skončilo mu hokejové angažmá v dánském hokejovém klubu. Zatímco přemýšlel, co bude dál, manželka se rozhodla pro návrat do Česka a do zaměstnání. „Zjistil jsem, že mateřská není jen hraní. Musel jsem neustále udržovat pozornost,“ vzpomíná na dobu, kdy si se ženou vyměnili role. Přestože jej do té doby péče o domácnost míjela, po prvních měsících „provozních“ těžkostí se nové úlohy zhostil se ctí. „Mám rád malé věci, ty se dobře žehlí. Košile nezvládnu. Ani vařit jsem se nenaučil,“ říká. Užitečné návyky mu zůstaly, i když už pracuje jako hokejový trenér. Paní Rousková má štěstí, že nemá doma jen pomocníka – teoretika. Přestože Češi úplně nezakrněli ve schématu muž – lovec a žena – sběračka bobů a ochránkyně ohně, české domácnosti stále patří k těm konzervativnějším. „Muži se nacházejí ve fázi přechodu. Už přejali jisté postoje moderního otcovství a genderové rovnosti, stále v nich ale přežívají určité stereotypy z tradičního modelu,“ podotýká socioložka Hana Friedlaenderová, která vedla výzkum Podoby otcovství v ČR. V praxi se tento přerod projevuje tak, že muži už většinou souhlasí s tím, že partnerka má stejné právo na seberealizaci jako muž, skutečně se ale na každodenní péči o dítě a domácnost intenzivněji podílí jen zhruba polovina takto „moderně“ smýšlejících mužů (viz Aktivní otcové).

Táta na plný úvazek

Šestatřicetiletý disponent námořních a leteckých přeprav Jan Krchov se dohodl s manželkou, že se v péči o dceru vymění, ještě před jejím narozením. Podobně čtyřicetiletý analytik Vodafonu David Valerián, který pečuje doma o dvě dcery, střídá svou ženu na mateřské už podruhé. Ani u jednoho z nich ovšem nebyly motivací k tomuto rozhodnutí lépe vydělávající manželky nebo ztráta zaměstnání. Prostě jen chtěli být se svými dětmi. Právě oni zřejmě reprezentují nový proud, kdy do výměny rolí pracujícího a pečujícího začínají promlouvat osobní přání a priority rodičů. Tito „noví muži“ si uvědomují, že nastoupit na scénu až v okamžiku, kdy se malý tvoreček o sebe už umí postarat, je pozdě. „Spoustu věcí můžeš dělat v padesáti, v šedesáti, i když na tebe budou koukat divně, že máš dredy a jezdíš po hudebních festivalech. Pořád je to lepší než začít vychovávat své pětadvacetileté dítě. To, co mu předáš v tuhle dobu, tam prostě zůstane,“ vysvětluje Krchov, který převzal Lucii do péče, když jí byl rok. Po letech budování kariéry muži také často vítají možnost jít na rodičovskou dovolenou jako šanci vybrat si oddechový čas nebo nasměrovat svůj život jinam. „Najednou nemám 80 telefonátů denně, příliš neřeším zákazníky, mám čas si číst a věnovat se pravidelně sportu. Trochu neplánovaně a narychlo jsem si založil konzultační firmu, takže ve zbylém čase pomáhám několika přátelům s rozjezdem jejich podnikání,“ říká Martin Martovský, který prodal svůj podíl v počítačové firmě a pečuje o tři kluky. Kdysi své ženě slíbil, že až si nejmladší syn utře zadek, zůstane doma on. Manželka si na slib vzpomněla a začala vyžadovat plnění. Za odvážným rozhodnutím mužů obvykle stojí alespoň zčásti právě partnerky. „Významným faktorem při proměně mužské role je ženská emancipace. Ostatně není náhodou, že více se na domácích pracích a péči o děti podílejí partneři vzdělaných žen,“ potvrzuje Martin Jára, ředitel Ligy otevřených mužů. Slaďování rodiny a práce dnes už není typicky ženským tématem. „Partnerka dostala nabídku na prestižní práci v zahraničí, nebylo co řešit,“ říká 38letý novinář Tomáš, který převzal syna několik měsíců po narození.

Liga pro otce

S dítětem v klokance nebyl v Bruselu žádnou výjimkou. Otců, kteří pečují o dítě, zatímco jejich manželky pracují, je tam hodně. Často se dokonce sdružují v tematických spolcích. „Já se stýkal jenom s několika z nich, obrazili jsme Belgii a podobně… Každý národ vnímá otce na mateřské jinak. Například Skandinávci na tom nevidí nic zvláštního, Belgičané tomu moc nerozumějí, protože rodiče od tří měsíců věku dítěte pracují a Japonci nechápou ani to, že chlap může umět vařit,“ říká. I v Česku vznikají po vzoru západních mužských skupin a organizací iniciativy a skupiny, které pomáhají mužům postavit se k proměňujícím se genderovým rolím. Jednou z nich je Liga otevřených otců. „Vznik Ligy reaguje na fenomén krize mužství. To je přímo sociologický pojem, který vyjadřuje nejistotu mužské role v dnešní společnosti,“ vysvětluje poslání organizace, kterou před několika lety založil, psycholog a psychoterapeut Martin Jára. Tato svého druhu první česká organizace si v otázce otcovství již vydobyla renomé. Je odborným garantem kampaně Táto, jak na to, která je financována z Evropského sociálního fondu a podporována ministerstvem práce a sociálních věcí. Jako její součást byl na jaře tohoto roku spuštěn stejnojmenný informační portál pro otce, kde najdou mimo jiné právní poradnu nebo typy, jak zvládnout rodičovskou roli co nejlépe.

Nepřátelské firmy, nebo pohodlní taťkové?

Česká společnost podobné informační kampaně určitě potřebuje. Zdejší muži mají „na papíře“ zcela stejná práva na rodičovskou dovolenou jako ženy pouze čtyři roky. „Český stát využívání rodičovské dovolené muži sice umožňuje od roku 1990, ale teprve v roce 2007 získali stejné podmínky, konkrétně uznávání rodičovské dovolené jako náhradní doby pojištění při výpočtu důchodu,“ uvádí Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd. Většina otců malých dětí ovšem vnímá, že společnost k nim stále přistupuje méně vstřícně než k matkám. Vliv okolí na postoje mužů přitom není vůbec zanedbatelný. Pavlu Kosovi rozhodnutí vybrat si půlroční rodičovskou dovolenou hodně usnadnila příznivá atmosféra ve firmě. Když svůj plán poprvé nadhodil před ředitelkou českého Vodafonu Muriel Antonovou, dočkal se příznivé reakce. Nadnárodní společnost za něj dokázala najít na půl roku náhradu a Kos ví, že až dcera půjde do školky, může se zase vrátit na své místo. „Našli jsme řešení, zastoupí mě kolegyně z Německa. Pro ni to bude výrazný kariérní vzestup, takže nevnímá jako problém, že na této konkrétní pozici zůstane jen půl roku,“ vysvětluje. Ne každý český muž ale takové šance má. Velké nadnárodní společnosti mají zpravidla možnost nahradit na nějaký čas klíčové lidi v managementu a posléze „náhradníka“, který se osvědčil, uplatnit jinde. Většina firem si něco takového prostě nemůže dovolit. Znevýhodnění ze strany zaměstnavatelů se ale netýká jen rodičovské. Zatímco v případě žen – matek se považuje za normální, když jde s dítětem k doktorovi nebo s ním zůstane v době nemoci doma, většina mužů by si o něco takového svého šéfa požádat netroufla. Nerovný přístup k ženám a mužům ve firmách v tomto smyslu vnímá podle sociologického průzkumu Podoby otcovství 64 procent mužů. Dvě třetiny mužů se také domnívají, že jim zaměstnavatel nenabízí stejné benefity jako ženám. Navíc se ukázalo, že muži často ani nevědí, na co mají ze zákona právo. „Zaměstnavatelé by mohli určitě pomoci legitimizovat téma otcovské péče o děti. Na naši poradnu se obrací spousta mužů, kteří ani netuší, že mají nárok na rodičovskou dovolenou. Přitom by to měli dávno vědět od svých personalistů,“ říká Martin Jára. Za malou informovaností pravděpodobně vězí také fakt, že se muži po svých právech málo pídí. I to se ale zlepšuje. Například společnost T-Mobile uvádí, že se mužští zaměstnanci na podmínky rodičovské dovolené ptají v poslední době více než dříve. Od roku 2009 jich v této společnosti nastoupilo na rodičovskou dovolenou osm, momentálně celodenně pečují o dítě dva její mužští zaměstnanci.

Prací proti prázdnotě

Hudebník Darek Král byl před několika lety na sídlišti jediným otcem na rodičovské dovolené. Svému „malému vetřelci“ podřídil téměř vše, snad jediné, co mu občas upřel, byla dětská pískoviště. Sabatům maminek, které se mu snažily horlivě pomoci radami o nejlepších plenách či příkrmech, se snažil vyhýbat. „Bylo pro mě nesmírně důležité udržet si svou práci, oddávat se po večerech hudbě a tím zabránit pocitu ,pracovní pauzy‘, pocitu ,zakrňování‘,“ svěřuje se na stránkách webu diversity management. Od pocitů izolace nebo prázdnoty ale mohou mužům i ženám pomoci flexibilní pracovní úvazky. „Na portálu Jobs.cz se podíl krátkých úvazků zvýšil meziročně o 100 procent, i když nyní jich zase mírně ubývá,“ uvádí Petr Skondrojanis, manažer rozvoje alternativních úvazků společnosti LMC, nejvýznamnějšího operátora na českém elektronickém trhu práce. On sám přitom dokáže význam této změny velmi dobře ocenit. Díky projektové formě spolupráce se svým zaměstnavatelem totiž může čtrnáct dní v měsíci pečovat o své dvě děti, které má po rozvodu ve střídavé péči. Podobně je na tom také Jan Krchov. Ten během doby, kdy byl doma s malou Lucií, zvládal po večerech nebo v noci z domova čtyři hodiny denně pracovat na logistické zakázce pro Baťu. Skutečností ale je, že zatímco ve Švédsku využívá zkrácené úvazky 39,9 procenta žen a 11,8 procenta mužů, v Česku je to jen šest procent žen a téměř žádní muži.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče