S pokračováním reformy je zřejmě konec

13. října 2008, 08:00 - Martina Martinovičová
13. října 2008, 08:00

PENZIJNÍ REFORMA A KRIZE - Světová finanční krize velmi pravděpodobně spolu s blížícími se volbami zmrazí jakékoliv rozumné diskuze o pokračování penzijní reformy.

Ta se tak opět přesouvá do říše snů.

Drastický průběh světové finanční krize, prudké propady trhů a z toho plynoucí narůstající ztráty akciových fondů lákají řadu odpůrců penzijní reformy k tomu, aby zvýšili svůj hlas. Jak blížící se volby, tak světová krize podrážejí nohy téměř jakýmkoliv rozumným diskuzím o dalším průběhu penzijní reformy v Česku. Argumenty odpůrců reformy jsou sice krátkozraké, nicméně každému na očích. Narozdíl od následků protahování provedení penzijní reformy, které sice mohou dopadům světové krize konkurovat, ovšem zatím pouze v oblasti čísel. Nejsou totiž vidět – jsou v rovině výpočtů analytiků, týkají se budoucnosti. Bližší košile než kabát tady platí víc než kdykoliv jindy.

Například podle názoru stínového ministra financí Bohuslava Sobotky by měl kabinet přehodnotit připravovanou důchodovou reformu a vyloučit z ní možnost převodu důchodového pojištění do soukromých penzijních fondů. Proti reformě je většina sociálních demokratů, stejně jako komunisté.

Opt-out je out, fondy rovněž

Velký otazník visí nad oběma fázemi reformy, tedy jak přeměně stávajících penzijních fondů na penzijní společnosti s možnostmi volby více investičních strategií, tak zákonným ustavením možnosti částečného opt-outu ze systému povinných příspěvků lidí na pojištění.

Koncem června přitom vláda projednala návrh na druhou fázi důchodové reformy, podle které by měly od 1. ledna 2010 začít fungovat paralelně vedle sebe dva systémy soukromého spoření na penzi. Materiál, který vládě předložila společně ministerstva financí a práce, představuje hlavní úkoly druhé etapy důchodové reformy. Těmi jsou vytvoření rezervního důchodového fondu, změny ve fungování stávajících penzijních fondů, zajištění motivace k vyšším příspěvkům účastníků a zaměstnavatelů v rámci soukromého spoření na penzi a podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění. Jaký názor na tento návrh bude mít většina sněmovny, zůstává velkým otazníkem.

Jak to má být

Podstatou transformace penzijních fondů je zprůhlednit jejich hospodaření a umožnit vyšší výnosnost z úložek účastníků. Vedle stávajících penzijních fondů, které by fungovaly dál, ovšem už jako uzavřené fondy, do nichž by nebylo možné nově vstupovat, by začaly existovat takzvané důchodové společnosti. Ty by měly ze zákona určeny tři až čtyři povinné produkty s různou investiční strategií, které by každý mohl jednoduše porovnat a které by umožnily i agresivnější strategii investování.

Důchodové společnosti by tedy na rozdíl od dnešních fondů klientům již neměly zaručovat minimální roční zhodnocení vkladů. Účastníci pojištění by tak měli větší šanci na zhodnocení peněz, současně by však nesli i větší riziko. Lidé by mohli s penzijním spořením začít nově pouze u těchto společností, případně k nim přejít se svým „starým“ penzijním připojištěním nebo zůstat ve starém.

Právě na riziko zrušení zákonné podmínky nezáporného výnosu upozorňují nyní odpůrci reformy nejvíce. Probíhající krize totiž dočasně dopadne poměrně silně na všechny, kteří mají investováno u akciových fondů. Pokud by důchodové společnosti mohly rovněž investovat do akciových fondů, riziko možné ztráty by narostlo.

Pro zvýšení motivace zaměstnavatelů přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění se má zvýšit limit pro daňové zvýhodnění z dnešních 24 tisíc ročně na 32 až 36 tisíc ročně.

Smyslem druhé fáze reformy je rovněž zvýhodnit volbu doživotní penze před jednorázovým výběrem úspor na důchod u penzijních fondů, a to osvobozením výnosů z peněz naspořených za dobu trvání penzijního připojištění od daní. Doživotní penze by přitom vyplácely pouze životní pojišťovny, nikoliv penzijní fondy. Člověk by tedy s naspořenou sumou „přešel“ do životní pojišťovny a u ní si koupil klasickou doživotní penzi.

Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase již vláda splnila některé záměry druhé fáze reformních kroků v penzijní reformě. Například je to vytvoření zvláštního účtu pro důchodovou rezervu, který umožňuje kapitalizovat přebytky z důchodového pojištění. Nečasovo ministerstvo spolupracuje na přípravě reformy s ministerstvem financí.

První zákonem upravená a již schválená etapa důchodové reformy mění parametry státního důchodového systému. Podle ní se od ledna 2010 postupně začne zvyšovat věk odchodu do důchodu až na 65 let. Nečas chce hlavní reformní kroky dokončit do voleb v roce 2010. Podle jeho původních plánů však měl zákon o první etapě reformy platit již od letošního roku.

Vše má svůj háček

Co je tím hlavním problémem u dnešních penzijních fondů? První v Česku vznikly v roce 1994. Po celou dobu jejich existence stát nezměnil zákonem danou výši státního příspěvku ani jejich koncepci. Ta je založena na kombinaci spořicího a pojistného produktu. Pokud se ale mají stát základem pro novou koncepci penzijního systému, pak vyvstane několik jejich zásadních problémů.

Prvním jsou nízké částky, které si lidé spoří. Dalším je neoddělený majetek účastníků spoření a akcionářů fondů na jedné straně a příliš přísná kritéria pro investování fondů na straně druhé. Především to dělá ze správy aktiv fondů nepříliš atraktivní byznys, který zvládnou obstarat průměrní manažeři.

Ve světě mají penzijní fondy v akciích a jiných dlouhodobých investicích, jako jsou třeba reality, více než čtyřicet procent všech svých prostředků. Zrušením ustanovení nutících fondy ke kladnému výnosu na roční bázi by nepochybně vzrostl podíl prostředků v akciích a jiných investicích. To v době standardního výkonu ekonomik znamená i výrazně vyšší výnos, než kterého dnes dosahují penzijní fondy. Ten se pohybuje standardně kolem dvou až tří procent. V době krize může ovšem vést k dočasným ztrátám.

Nicméně žádný zákon by fondy nenutil investovat pouze do rizikových akcií. Každý solidní správce investice účastníků fondu rozkládá. A dlouhodobý horizont spoření – dvacet a více let, je jednoznačně nejlepší pojistkou pro eliminaci krátkodobých výkyvů a dosahování slušných zisků. Velmi atraktivní pro dlouhodobé investice na důchod jsou například specializované „life-cycle“ fondy. Šarm fondů životního cyklu spočívá v přizpůsobení investice věku účastníka spoření. S věkem totiž roste podíl bezrizikových investic, které nesou garantovaný výnos a zabraňují vzniku ztrát. Takové opatření by mohlo zamezit tomu, aby došlo na varování odpůrců penzijní reformy – ke ztrátě části spořených peněz – a umožnilo dosahování vyšších výnosů z doby, kdy klient má ještě daleko do důchodu.

Pojišťovny také mimo hru?

Pokud opozice dosáhne toho, že obě fáze penzijní reformy se odloží k ledu, přijde o nový možný byznys i sektor pojišťoven. Potřebné změny v legislativě pro činnost penzijních fondů, stejně jako možnost částečného opt-outu z povinného systému placení pojištění, se jich totiž rovněž silně dotýkají. Životní pojišťovny by měly sehrát v novém penzijním systému jednu novou důležitou roli. Měly by převzít od penzijních fondů výplatu doživotní penze. Čím více peněz budou mít lidé ve fondech na důchod naspořeno, tím větší byznys to pro pojišťovny bude.

„Podstatou připravovaného návrhu zákona o penzijních fondech je kromě oddělení majetku od správců také to, aby fondy směly nabízet klientům různé investiční strategie spoření na penzi. Nicméně penzijní fondy zároveň ztratí schopnost vyplácet penze formou doživotní renty. Výplatu uskuteční jednorázově po ukončení doby spoření nebo po předem určeném počtu let. Klient, který bude chtít doživotní penzi bude mít možnost naspořenou částku převést k vybrané životní pojišťovně, která zajistí výplatu renty do konce jeho života. Jednorázový vklad do pojistného produktu s doživotní rentou je na trhu i dnes již standardní, pojišťovny jej běžně nabízejí,“ vysvětluje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.

Zatím není ale ani jasné, jak by přechod klienta od fondu k životní pojišťovně měl vypadat.

„Známe jen základní ideu o tom, že pokud se člověk v okamžiku, kdy mu vznikne nárok na výplatu peněz naspořených u penzijního fondu, rozhodne nechat si je vyplácet do konce svého života jako rentu, tak přejde do některé životní pojišťovny. O podmínkách debata teprve proběhne,“ říká Síkora.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče