S odborníky do Evropské unie

11. srpna 2003, 00:00 - Ladislav Jouza, právník
11. srpna 2003, 00:00

Praxe některých zemí Evropské unie ukazuje, že tam, kde věnují pozornost vzdělávání a zvyšování kvalifikace, dosahují dobrých výsledků i v ekonomice. Jaké jsou tedy legislativní předpoklady pro uplatnění této zásady v České republice?

Měl by zaměstnavatel zajistit svým podřízeným kvalifikaci?

Praxe některých zemí Evropské unie ukazuje, že tam, kde věnují pozornost vzdělávání a zvyšování kvalifikace, dosahují dobrých výsledků i v ekonomice. Jaké jsou tedy legislativní předpoklady pro uplatnění této zásady v České republice?

Těžiště povinností zaměstnavatele v kvalifikaci zaměstnanců je obsaženo v § 141a) Zákoníku práce. Kvalifikace zaměstnance je však důležitou pracovněprávní skutečností i v řadě dalších ustanovení Zákoníku práce. Jde zejména o:

*sjednávání pracovní smlouvy, převádění na jinou práci včetně převedení po odvolání z funkce při pracovním poměru založeném volbou a jmenováním,

*skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele,

*potvrzení o zaměstnání (uvedení dosažené kvalifikace),

*odměňování zaměstnanců,

*znalost předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

*zaměstnávání při změněné pracovní schopnosti,

*zaměstnávání mladistvého, než bude moci konat práci, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání.

Zaškolení a zaučení

Nastupuje-li do zaměstnání zaměstnanec, který nemá potřebnou kvalifikaci pro sjednaný druh práce, je povinností zaměstnavatele na jeho náklady mu tuto kvalifikaci zajistit. Jestliže podnikatel - obchodník přijme na místo prodavačky ženu, která není vyučena v oboru, musí jí zajistit potřebnou kvalifikaci. Tu to povinnost má k zaměstnancům, kteří vstupují do pracovního poměru bez kvalifikace, i těm, kteří přecházejí na nová pracoviště, nové druhy i způsoby práce. Zaměstnanec je pak povinen soustavně si prohlubovat kvalifikaci. Prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování. Podmínky zaškolování nejsou „určovány“ právním předpisem. Obvykle zaškolení začíná obdobím, v němž se zaměstnanec seznamuje s pracovištěm, prostředím, organizací práce, provozními, bezpečnostními a jinými předpisy. V období odborné přípravy by se měl teoreticky i prakticky seznámit se všemi operacemi, které vyplývají z kvalifikačních charakteristik vykonávané práce. Vyvrcholením zaškolení by měla být provozní příprava. Období zaškolení by mělo končit uplynutím provozní přípravy nebo kvalifikační zkouškou.

Za školení patří mzda

Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace. Tato účast se považuje za výkon práce, za který zaměstnanci přísluší mzda. Porušení těchto povinností lze kvalifikovat jako porušení pracovní kázně s možností postihu. Při splnění stanovených zákonných podmínek není vyloučeno nařízení práce přesčas na dobu školení. I v tomto případě by zaměstnanec dostal mzdu za vykonanou práci přesčas. Nepřítomnost na školení či studiu může být posouzena jako neomluvená. Při zaškolení nebo zaučení není možné, aby zaměstnavatel podmiňoval splnění svých zákonných povinností uzavřením dohody o tom, že zaměstnanec po získání této kvalifikace setrvá v pracovním poměru, jinak bude muset vracet vynaložené náklady. Rovněž není přípustné, aby zaměstnavatel vynucoval od zaměstnance sjednání dohody o setrvání u zaměstnavatele.

Prohloubení kvalifikace

Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení nebo prohloubení kvalifikace. Dohoda přichází v úvahu tehdy, jestliže náklady vynaložené na prohloubení dosahují alespoň 100 000 Kč. Tyto náklady nese zaměstnavatel. V dohodě se může zavázat, že zaměstnanci prohloubení kvalifikace umožní. Zaměstnanec se zaváže k prohloubení kvalifikace a setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle však na pět let. Pokud zaměstnanec nesetrvá u zaměstnavatele po dobu, k níž se zavázal, je povinen uhradit náklady spojené s prohloubením kvalifikace. Rozhodující je finanční limit stanovený částkou 100 000 Kč, nikoliv druh nebo obsah prohloubení kvalifikace. Prohloubení kvalifikace nelze zaměstnanci nařídit, neboť při nákladech nad 100 000 Kč nejde o udržování a obnovování kvalifikace.

Dohody o zvýšení kvalifikace

Zvýšením kvalifikace se rozumí dosažení stupně nové kvalifikace, kdy zaměstnanec například studiem získá předpoklady pro výkon kvalifikovanější práce. Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, v níž se zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení, zaměstnanec se zaváže setrvat po určitou dobu v pracovním poměru. Pokud tuto povinnost nesplní, musí zaměstnavateli uhradit vynaložené náklady. Dohodu lze sjednat i pro případ, že ke skončení pracovního poměru dojde před zvýšením kvalifikace. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny zákonem požadované náležitosti, jinak je neplatná.

Jedná se o:

*druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení,

*doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru,

*druhy nákladů, které zaměstnanec bude povinen uhradit zaměstnavateli, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u něho v pracovním poměru,

*nejvyšší celková částka, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit.

Dohodu uzavírají zaměstnanec a zaměstnavatel ještě předtím, než zaměstnanec začne získávat kvalifikaci. Dodatečné sjednání dohody v době, kdy zaměstnanec začal studovat, by se mohlo týkat jen nákladů, které vzniknou v budoucnosti. Většinou v době uzavření dohody není možné přesně vyčíslit náklady, které zaměstnavateli vzniknou v souvislosti se získáváním kvalifikace zaměstnance. Proto zákon vyžaduje, aby se vyčíslila nejvyšší částka, jejíž překročení není s časovým odstupem možné.

Zaměstnanec nevrací náklady

Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu po získání nebo prohloubení kvalifikace pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se sníží. Rozváže-li zaměstnanec v době trvání závazku pracovní poměr a nastoupí u jiného zaměstnavatele, může tento zaměstnavatel, jakož i zaměstnavatel, k němuž zaměstnanec později nastoupil, převzít povinnost uhradit zcela nebo zčásti náklady spojené se zvyšováním kvalifikace. Podmínkou je, že se zaměstnanec zaváže po odpovídající dobu setrvat u něho v pracovním poměru, nebo vrátit část nákladů, které nový zaměstnavatel uhradil. Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jestliže se zaměstnanec bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci nebo skončil-li zaměstnavatel pracovní poměr výpovědí. Dále jsou to zdravotní důvody, pro které nemůže vykonávat dosavadní práci a nevyužívání kvalifikace nejméně po dobu šesti měsíců v posledním roce. Další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě nákladů, je možné vymezit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. V současně době je v závěrečném legislativním projednávání návrh nového zákona o uznávání kvalifikace a profesních odborností v rámci Evropské unie. Po přijetí tohoto zákona bude mít každý občan EU možnost uplatnit odbornost a kvalifikaci v kterékoliv zemi EU.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče