Menu Zavřít

S odboráři najdeme společnou řeč těžko

22. 9. 2003
Autor: Euro.cz

TO, ŽE ODBORY CHTĚJÍ ŘEŠIT SOCIÁLNÍ PROBLÉMY SVÉ ČLENSKÉ ZÁKLADNY NA ÚKOR PODNIKATELŮ, VADÍ PŘEDSEDOVI SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY STANISLAVU KÁZECKÉMU. HOSPODÁŘSKOU POLITIKU VLÁDY KRITIZUJE, ALE SE SOUČASNOU VERZÍ REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ JE SMÍŘENÝ.

Zastupitelské úřady podnikatelům s exportem příliš nepomáhají

TO, ŽE ODBORY CHTĚJÍ ŘEŠIT SOCIÁLNÍ PROBLÉMY SVÉ ČLENSKÉ ZÁKLADNY NA ÚKOR PODNIKATELŮ, VADÍ PŘEDSEDOVI SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY STANISLAVU KÁZECKÉMU. HOSPODÁŘSKOU POLITIKU VLÁDY KRITIZUJE, ALE SE SOUČASNOU VERZÍ REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ JE SMÍŘENÝ.

* Svaz průmyslu a dopravy se jako největší zaměstnavatelský svaz přihlásil k podnikatelské kritice vládní reformy veřejných financí. Co vám na ní vadí?

Zcela zásadně nám na reformě vadí, že je málo prorůstová, že nebere příliš v úvahu ekonomické aspekty. Nicméně si uvědomujeme, že za současné politické konstelace není žádná jiná možnost, takže pokud bude doprovozena slíbenou hospodářskou strategií vlády, jsme ochotni tuto verzi podpořit. Doufáme, že po skončení první fáze reformy veřejných financí přijde fáze druhá, která by již měla být více zaměřena na ekonomický růst.

* S vládní reformou, byť razantněji, nesouhlasí ani odboráři. Našli byste s jejich požadavky nějaké styčné body?

Rozhodně nesouhlasíme s jakýmkoli změkčením reformy, a to ani v důsledku hrozeb odborů, neboť předložená reformní verze nemá na zaměstnance žádné drastické dopady. Těžko se dá rovněž předpokládat, že bychom v některých aspektech mohli najít společné stanovisko. Zásadním problémem pro nás je, že odbory se snaží vládu přimět, aby určité výdajové úspory, které mají být v sociálních dávkách a ve výplatě nemocenské, zrušila. Potřebné zdroje má pak vláda podle odborů hledat v nižším než plánovaném snížení daní z příjmu právnických osob. Již navržené snížení je zcela nedostatečné, neboť naše snaha je dostat se v roce 2005 na dvacet dvě procenta, a to při zachování současných odečitatelných položek na reinvestice a modernizace.

* Zmínil jste prorůstové momenty. V čem by měla spočívat vládní hospodářská politika?

Vedle již zmíněného snížení daní je to například výraznější podpora vědy a výzkumu. Nedávno jsme měli na svazu ministryni školství a rektory vysokých škol technického typu. Právě v této oblasti existuje ještě nepochybně prostor pro uplatnění dalších zdrojů. Především v oblasti aplikovaného výzkumu a v návaznosti na podnikatelskou sféru by nepochybně právě vysoké školství bylo tím pravým místem, kam by měly směřovat státní finance a jiné veřejné prostředky. Je to na rozdíl od zvyšování platů státních úředníků efektivnější. Růst naší ekonomiky je dále nemyslitelný bez zvyšování tempa vývozu. Ze statistik podílu vývozu na dosaženém HDP jednoznačně vyplývá jeho nezastupitelnost a česká ekonomika by bez něj nepřežila. My jsme v posledních letech vyklidili řadu trhů, především na teritoriích na východ od našich hranic. Zčásti to bylo přirozené, mnohá z tehdejších rozhodnutí však byla motivována politicky a řada západních zemí nás na těchto trzích velmi rychle a úspěšně zastoupila. Nyní je potřeba, abychom se tam dostali zpátky a abychom využili tradičně dobrého jména českých produktů, ale i znalosti češtiny u těch lidí, kteří zde studovali či byli zaměstnáni. Diplomaté si ale naopak stěžují, že připraví akci v exportně zajímavé zemi a na ni se dostaví pouze oni, rovněž místní podnikatelé, ale žádný našinec. Rozhodně ne každý podnikatel se dokáže bez problémů orientovat v hospodářské problematice a v exportních příležitostech zvláště ve vzdálenějších zemích. Rozumím tedy proto, že se snaží vyvést zboží raději „za Šumavu“ za jakýchkoli podmínek, než aby riskoval a obtížně zjišťoval složitější možnosti. To si mohou dovolit velké firmy, ale rozhodně ne nějaké jednotlivé menší podniky, pokud nejsou vzájemně za tímto účelem organizované. Navíc ne vše, co se dozvídáme od zahraničních diplomatů, jejichž úkolem je nabízet domácí zboží, přesně odpovídá skutečnosti. To je především případ Iráku.

* Jak si tedy pomoc českých zastupitelských úřadů představujete?

Problém, jak definovat a uskutečňovat podporu našeho podnikání skrze naše zahraniční zastupitelství, nastal v dobách ministra zahraničí Zieleniece. Ten s odvoláním na nejrůznější mezinárodní konvence, které údajně neumožňují oficiální podporu exportu zastoupené země, zakazoval zastupitelským úřadům, aby se vůbec podnikáním zaobíraly. Nechtěl vůbec slyšet o tom, že tu s námi jednají zcela oficiálně i velvyslanci některých západních zemí a že pochopitelně podporují zboží ze svých zemí. Negativní názor naší diplomacie na podporu podnikání se změnil až zhruba před čtyřmi lety, a tak dnes tyto zpřetrhané vazby i za pomoci jiných státních orgánů, například agentury CzechTrade, opět pracně navazujeme.

* Vidíte jako nedostatek to, že neexistuje institucionální ukotvení společné hospodářské politiky vlády?

My se snažíme vládu pohnout k tomu, aby byl instalován místopředseda vlády pro ekonomiku. Neexistence určitého formálního zastřešení všech ekonomických rezortů znamená, že hospodářskou politiku vlády sice vytváří ministerstvo průmyslu a obchodu, ale již nekonzultuje své závěry s dalšími rezorty, jako jsou ministerstva financí, dopravy či pro místní rozvoj. A tady chybí jednotící článek - hospodářská rada vlády nebo zodpovědný vicepremiér.

* Jak hodnotíte aktuální stav příprav z hlediska přechodu na jednotný trh EU a schopnost čerpat prostředky z evropských fondů?

U nás vidím ve stavu příprav na přizpůsobení se konkurenci a čerpání evropských fondů dva zásadní problémy. Prvním z nich je daleko nižší konkurenceschopnost vůči protějškům v zemích „patnáctky“. Nedá se ale předpokládat, že by šlo hned od 1. května 1994, kdy do Unie formálně vstoupíme, o nějakou vlnu masivních krachů. Dnes lze jen těžko odhadovat, kolik procent českých podniků v podmínkách EU neuspěje. Ta čísla se budou lišit obor od oboru. Druhý problém je v principu spolu- financování. Na žádný projekt nedostanete z fondů celých sto procent, zbytek musí být investován z vlastních zdrojů či z úvěrů. To je ovšem problém nejenom podnikové sféry, ale například i obcí. Ty by třeba měly formální nárok na dotační titul, ale kvůli nedostatku vlastních zdrojů na něj nedosáhnou.

* Není jedním z důvodů zmíněného podfinancování české ekonomiky to, že musíme vedle běžných investic vkládat nemalé prostředky do různých investic ekologických či hygienických?

To jste se dotkl velice citlivého problému. Z vlastní zkušenosti vím, že ministerstvo životního prostředí prosazuje přísnější standardy, než jsou v Unii povinné. To nesmírně znevýhodňuje konkurenceschopnost českých podniků. Proto poslední zářijový den máme na Svazu průmyslu a dopravy diskuzi s náměstkyní ministerstva právě na toto téma. Vláda by si totiž měla uvědomit všechny souvislosti. Když z důvodu nižší konkurenceschopnosti podnik zkrachuje, nedotkne se to přece jenom majitelů, ale především zaměstnanců a jejich rodin. To pak pochopitelně bude mít i negativní dopad na výši sociálních dávek.

BRAND24

STANISLAV KÁZECKÝ (1948)

Narodil se v Táboře, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a na stejné škole ukončil postgraduální studium v oboru zahraniční obchod. V roce 1972 nastoupil do podniku ZVVZ Milevsko, kde postoupil v roce 1991 do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva. V této funkci působil až do letošních prázdnin. Od roku 1994 byl viceprezidentem, a od roku 2001 je prezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).