S minimální daní příliš neušetříte

02. ledna 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK, MIROSLAV JÁRA
02. ledna 2006, 00:00

VÝDAJOVÉ PAUŠÁLY Mělo to být jedno z opatření na podporu podnikatelů. Poslanecká sněmovna schválila v novele zákona o dani z příjmu zvýšení výdajů uplatněných procentem z příjmů (takzvaných výdajových paušálů). Protože ale stále existuje minimální daň, podnikatelé si nakonec příliš nepřilepší.

Zvýšené paušály využije až 450 tisíc poplatníků, tvrdí podřízení ministra financí Bohuslava Sobotky. 

VÝDAJOVÉ PAUŠÁLY Mělo to být jedno z opatření na podporu podnikatelů. Poslanecká sněmovna schválila v novele zákona o dani z příjmu zvýšení výdajů uplatněných procentem z příjmů (takzvaných výdajových paušálů). Protože ale stále existuje minimální daň, podnikatelé si nakonec příliš nepřilepší. Pokud podnikatel platí daně, má v podstatě tři možnosti. První je schovávat si všechny doklady o nákladech vynaložených na podnikatelskou činnost. Zákon o dani z příjmu říká, že základem daně jsou příjmy, jež se snižují o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Druhou z možností je nechat si stanovit paušální daň správcem daně, který ji na žádost daňového poplatníka stanoví za použití příslušných dokladů. Průlom v dosavadní praxi má přinést větší využívání třetí možnosti, kterou představují výdajové paušály. To znamená využití paušální částky výdajů, určených pro jednotlivé podnikatelské aktivity. Jejich hodnota nebyla až do loňské novely zákona o dani z příjmu fyzických osob nijak závratná. Poslanecká sněmovna nedávno schválila jejich zvýšení. U zemědělců paušály stoupnou na 80 procent, u řemeslných živností na šedesát, na padesát procent pro ostatní podnikatelské činnosti. Paušálem lze zdanit i příjmy z pronájmů, a to ve výši 30 procent. Zvýšené výdajové paušály lze použít už za zdaňovací období roku 2005. NE VŽDY SE PAUŠÁLNÍ ODPIS VYPLATÍ V uvedené paušální částce výdajů jsou přitom zahrnuty veškeré daňové výdaje živnostníka - osoby samostatně výdělečně činné, která je sama sobě zaměstnavatelem. Přitom jako náklady navíc mohou být k procentu výdajů z příjmů uplatněny odvody na sociální, nemocenské a zdravotní pojištění. Využít paušálů nelze ale při vedení podvojného účetnictví. Ani ve všech případech, kdy je teoreticky možné paušály používat, není jejich praktická aplikace pro podnikatele vždycky výhodná. Závisí totiž na řadě okolností. Například na charakteru a druhu podnikání či na tom, jak finančně náročné jsou náklady v závislosti na obratu materiálu, zboží či nakupovaných služeb. Nevýhodou bude použití výdajových paušálů tam, kde je tento obrat nad deset procent z celkových nákladů. Případně tam, kde výdaje za energie a nákup pracovních nástrojů překročí rámec běžných výdajů. Současně ovšem musí podnikatelé zvážit optimálnost použití výdajových paušálů s ohledem na základ pro výpočet odvodu sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění. Základ pro výpočet odvodu pojištění je dán rozdílem mezi příjmy a výdaji stanovenými procentem z příjmů. Tento rozdíl je pro rok 2005 násoben koeficientem 45 procent (v letošním roce to je 50 procent), tím vznikne základ pro výpočet sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění. Odvod sociálního a nemocenského pojištění je 34 procent z uvedeného základu, odvod na zdravotní pojištění je 13,5 procenta z téhož. Proto nemusí být optimální použití výdajových paušálů, neboť vzroste základ pro výpočet odvodů. To, co živnostníci zdánlivě ušetří na administrativě a pracnosti z hlediska dokladování výdajů, ztratí na vysokých odvodech. VÝDAJOVÝ PAUŠÁL KONTRA MINIMÁLNÍ DAŇ

V rámci první fáze reformy veřejných financí vznikl při novelizaci zákona o dani z příjmu institut minimálního základu daně. Minimální daň musí zaplatit od roku 2004 každý podnikatel, jehož zdanitelný příjem je nižší než minimální základ daně, a to bez ohledu na skutečný, byť doložitelný stav věci. Je tedy jedno, zda podnikatel může deklarovat na základě doložitelného účetnictví, že skončil ve ztrátě, anebo s nulovým ziskem. Minimální daň, která je každoročně stanovena podle výše hrubé mzdy (tvoří její polovinu), musí zaplatit stejně. Na příští rok činí minimální základ daně 112 950 korun. Ministerstvo financí a vláda při přípravě novely zákona operovaly tím, že finanční úřady nejsou kapacitně schopny posoudit oprávněnost ztráty u značného množství daňových poplatníků a že jejím zavedením se pouze vyčistí segment daňových subjektů od neplatičů daní a neschopných podnikatelů.

Již tehdy se ovšem minimální základ daně vztahoval i na poplatníky, kteří zdanili příjem výdajovými paušály. Na tom se nic nemění ani po poslední novele, která dosavadní paušály zvýšila. I nadále tedy budou muset živnostníci, u nichž je rozdíl mezi příjmy a výdaji dán stanoveným procentem z příjmů, minimální daň zaplatit.

Proto pro živnostníka s příjmy menšími nebo rovnými součtu minimálního základu daně a odvodů (na sociální, zdravotní a nemocenské pojištění) nemá použití výdajů stanovených procentem z příjmů valný význam. Znamená pouze to, že nebude muset dokazovat doklady na vynaložené výdaje.

Při použití základu pro výpočet odvodů na sociální, nemocenské a zdravotní pojištění, vypočítaného z rozdílu příjmů a výdajů stanovených procentem z příjmů, je nebezpečí, že navíc odvede vyšší odvod. Kritériem pro rozhodnutí, zda použít výdaje uplatněné procentem z příjmů, musí být hledisko skutečně dosahovaných nákladů. Ty musejí být menší nebo rovné výdajům vypočítaným procentem výdajů z příjmů.

MINISTERSTVO FINANCÍ STOJÍ ZA SVÝM

Jedním z důvodů pro zavedení minimálního základu daně byla i argumentace, že v Česku není příliš využíváno paušálního zdanění a z toho vyplývající náročnost berní agendy. Tento argument ovšem zvýšením paušálů padl. Ministerstvo financí odhaduje, že místo současných 260 tisíc poplatníků by tuto možnost mohlo po zvýšení paušálů využívat až 450 tisíc. Přesto se podle vyjádření na dotaz Profitu k zrušení minimálního základu daně nechystá. Ve zmíněném vyjádření rezort uvádí, že „zvýšení výdajových paušálů se nijak nedotkne povinnosti stanovit daň z minimálního základu daně. Takzvané výdajové paušály jsou pouze alternativou skutečně uplatňovaných výdajů. Za zákonem popsaných podmínek u určité skupiny poplatníků musí základ daně pro výpočet daňové povinnosti dosahovat alespoň výše minimálního základu daně.“ Použití výdajových paušálů je tak podle ministerstva zcela nezávislé na povinnosti stanovit daň z minimálního základu. Pokud tedy podnikatel uplatní výdaje procentem z příjmů, a rozdíl mezi příjmy a výdaji stanovenými výdajovým paušálem nedosahuje výše minimálního základu daně, pak je povinen zvýšit základ daně na úroveň minimálního základu.

Proti stanovisku ministerstva financí však stojí podnikatelé a rovněž opoziční ODS. „Jasně to ukazuje, že vládě šlo jenom o jediné - zvýšit daně za každou cenu. A že tvrzení o odstranění daňových úniků bylo jenom zástěrkou,“ říká předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.

OPOZICE I HOSPODÁŘSKÁ KOMORA JSOU PROTI Za zcela nesmyslné považuje souběžnou existenci výdajových paušálů a minimálního základu daně i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Nevidím důvod, aby podnikatel musel - i přes zákonem stanovenou možnost uplatnit výdajové paušály - platit minimální daň. Stát tak umožňuje daňovým poplatníkům využít určitý přístup, ale jiným opatřením jej zároveň neumožňuje využít i při splnění všech zákonem daných povinností. To je schizofrenie,“ míní Drábek, který by si přál, aby byl institut minimální daně zrušen. Zrušit minimální daň si do svého programu vetkla i ODS. KDY SE PAUŠÁL NEVYPLATÍ

Uplatnění výdajových paušálů se nevyplatí v oborech, které mají velký obrat, a to i kvůli vlastní účetní kontrole a evidenci peněžního pohybu. V případě podnikatelských činností s vysokým obratem, a rovněž v případech velkých investic, je obvykle skutečný zisk (příjem) nižší, než po započítání i nově zvýšených paušálů. Navíc u obratu nad dva miliony korun ročně platí povinnost vést podvojné účetnictví.

JAK JE TO S MINIMÁLNÍ DANÍ

Podnikatel musí odvést za zúčtovací období daň ve výši poloviny průměrné mzdy. A to i tehdy, když jeho konečný příjem nedosáhne zdanitelné výše (po započtení odečitatelných položek).

NEJASNÝ VÝKLAD

Podnikatel bude mít problém se správným vykazováním a zařazováním výdajů, jestliže má oprávnění na více živností s rozdílnou výší výdajových paušálů. Příkladem je služební cesta zemědělce a zároveň novináře na Zemi živitelku.

**NEKONEČNÉ PAPÍROVÁNÍ

I při uplatnění paušálů (a tedy zákonem přiznané možnosti nevést účetnictví) musí podnikatel archivovat všechny účetní a daňové doklady, především příjmové. Stanovení výše příjmů a výdajů ještě nezbavuje povinnosti vůči finančnímu úřadu dokladovat skutečnou, ne pouze deklarovanou výši příjmů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče