S Kyprem v ruské hrsti

01. června 2012, 17:12 - Johanna Grohová
01. června 2012, 17:12

euroglosa

Jediný komunista v čele státu Evropské unie, kyperský prezident Demetris Christofias, byl minulou středu v Bruselu. Na první pohled šlo o jednu z mnoha rutinních návštěv. Jenže Kypr bude od července poprvé předsedat půl roku EU a Brusel čím dál víc znepokokojuje, že se tento sice malý, ale strategicky důležitý ostrov ve Středomoří dostává do čím dál větší ekonomické závislosti na Rusku.
Kypr se loni v prosinci dohodl s Ruskem na půjčce 2,5 miliardy eur za úrok 4,5 procenta. Tato částka pokryje potřeby ostrova na celý rok 2012. Důvodem ekonomických potíží je to, že kyperský bankovní systém je výrazně vystaven řeckým problémům, a patří tak mezi země ohrožené dluhovou eurokrizí. Koncem ledna americká agentura Fitch snížila kyperský rating s tím, že kyperské banky budou potřebovat rozsáhlý kapitál v důsledku restrukturalizace řeckého dluhu. Bank of Cyprus následně přiznala za rok 2011 po zdanění ztrátu 1,01 miliardy eur.
Proč si tedy Kypr nepůjčí od EU a Mezinárodního měnového fondu jako Řecko či Portugalsko? Prý proto, že zatímco západní věřitelé žádají plnění tvrdých podmínek, Rusové půjčí jednodušeji, aby získali vliv na strategickém místě, a navíc uvnitř EU.
Kyperská snaha zalíbit se ruským investorům v čele s ruskou vládou je zcela neskrývaná. Odrážela ji i atmosféra na únorovém obchodním a investičním fóru. Prezident Christofias, který v mládí studoval v Rusku, vřele děkoval ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi za „osobní přínos v budování silných, historických a vzájemně výhodných vztahů“. A dodal, že ruská ekonomika tradičně hraje významnou roli na ostrově a je „mechanismem pro ekonomický růst Kypru“.
Zatímco zbytek Evropy se snaží jakýmkoli způsobem snížit energetickou závislost na Rusku, nedávno objevená naleziště plynu na Kypru Christofias vidí jako výbornou příležitost pro posílení spolupráce s ruskou federací.
Pozadu není ani kyperská turistická centrála, která se zase snaží dostat na příjemný ostrov ještě více ruských turistů. Doufá, že jich v letošním roce přijede na 400 tisíc. Ruské byznysmeny zase láká nízká korporátní daň. Přístav Limassol připomíná malé Rusko.
Vřelé vztahy rusko-kyperských politiků se projevují i na mezinárodním poli. Kypr nezabránil ruské lodi dovést 60 tun munice do Sýrie zmítané tvrdými represemi ze strany vládnoucího režimu. Kypr sice nákladní loď podle pravidel zastavil, ale pak ji nechal natankovat palivo a v domnění, že popluje do Turecka, vypustil zpátky na moře. Loď se poté ztratila z radarů a 12. ledna zakotvila v Sýrii.
Za půl roku stane Kypr v čele EU. I když je vliv malého ostrova na celoevropské dění relativně malý, Rusko si jistě nenechá ujít příležitost, jak závislého Kypru využít k prosazování vlastních zájmů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče