S kým se srovnávat?

16. prosince 2002, 00:00 - Jan Šmíd
16. prosince 2002, 00:00

glosaKdy začne česká justice pracovat stejně dobře jako v zemích Evropské unie a podle našich představ? Pozor! To nemusí být vždy totéž. Naše představy jsou možná daleko náročnější než evropská realita. Většina našich soudů už prý funguje srovnatelně s evropským průměrem. Kdyby nebyly zavaleny obchodními spory z 90.

glosa

Kdy začne česká justice pracovat stejně dobře jako v zemích Evropské unie a podle našich představ? Pozor! To nemusí být vždy totéž. Naše představy jsou možná daleko náročnější než evropská realita. Většina našich soudů už prý funguje srovnatelně s evropským průměrem. Kdyby nebyly zavaleny obchodními spory z 90. let, byly by prý srovnatelné nebo jen o málo horší. Délka některých zdejších kauz ovšem přesáhla i ty nejhorší představy. Přesto k demokracii, která pečlivě chrání práva všech účastníků řízení, jistá zdlouhavost patří. Než vyprší všechny lhůty, než se všichni vyjádří, plynou týdny a měsíce, a s tím soud mnoho nenadělá. I ve Spojených státech přišli na to, že klasický soudní proces je zbytečně dlouhý a drahý. Zatímco jsme nedávno zavedli soukromé exekutory a uvažujeme o tomtéž pro zapisovatele do obchodního rejstříku, v Americe začala privatizace soudnictví. Ne tak, že by prodávali soudní budovy. „Státní“ soudnictví zůstává beze změn. Privatizují sami občané. Své spory nepředávají soudům, ale oslovují soukromé rozhodce, kteří inzerují „do týdne vyřešíme váš spor“ a dokonce zkoušejí soudit přes internet. Mohli bychom to také zkusit, soudům by se ulevilo, občané by byli spokojenější a hospodářství by odhodilo břímě nevyřešených obchodních kauz. Stejně to nezkusíme. Aby oba sudiči ochotně předložili svůj spor neformální autoritě nějaké právní kanceláře, ba dokonce uposlechli jejího verdiktu, musejí vědět, že je to pro ně nejlepší a nejlevnější řešení. Jinak by je čekal výrazně pomalejší, zato mnohem dražší soudní proces. U nás je ovšem tak pomalý, že se provinilcům naopak vyplácí. Věřitelé své pohledávky raději odepíší, než aby je po léta vymáhali. Dlužník zase může získat dost času na to, aby svůj majetek zašantročil tak hluboko, kde jej žádný soud nedohledá. Neformální autorita mimosoudního řešení sporů zkrátka platí jen tehdy, když má za zády silnou autoritu klasického soudnictví. Ta u nás chybí. A tak nečekejme, že alternativní řešení sporů se u nás rozjede. Prozatím se musíme spolehnout na často nedokonalé a pohříchu zdlouhavé soudní procedury. Snad nám to usnadní vědomí, že nejsme jediní. Jinak by nebylo tolik stížností na průtahy, které občané nejen České republiky adresují Evropskému soudu pro lidská práva. Ale i ten má své problémy. Je to také jen soud, a navíc přetížený. Navzdory tomu stihnul pokárat mnoho soudů za průtahy, ač sám rychlostí také příliš nevyniká. Proto se také dostal do komické situace: V době, kdy slavnostně odsuzoval jiný soud za průtahy, byl už žalovaný případ dávno úspěšně vyřešen. Inu soud. Co byste chtěli…

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče