S kým se objímal Kaddáfí

25. února 2011, 17:44 - Mgr. Dáša Hyklová
25. února 2011, 17:44

Libye Mgr.

Zřejmě by se u moci neudržel dvaačtyřicet let, kdyby Libye netěžila tolik ropy a místo toho pěstovala brokolici. Bizarními nápady a akcemi tak Muammar Kaddáfí v minulosti mohl šokovat svět. Snil o vzniku Spojených států afrických, svého času podporoval Africký národní kongres, takže když se Nelson Mandela dostal z vězení, jel rovnou do Libye Kaddáfímu poděkovat. Stejně Kaddáfí obdivoval Charlese Taylora, který stojí v Haagu před mezinárodním soudem a zpovídá se z masakrů v Sierra Leone. Především však byl diktátorem, který neváhal popravovat odpůrce, sponzoroval terorismus a strašil vývojem zbraní hromadného ničení.
Někdejší prezident USA Ronald Reagan nazval Kaddáfího „šíleným psem Blízkého východu“, který v roce 1986 nařídil bombardování Tripolisu a Benghází. Libye stála za teroristickým útokem na americké civilní letadlo spadlé na skotské Lockerbie v roce 1988. Teprve v roce 2003 přišel obrat: Kaddáfí se vzdal vojenského jaderného programu a chemických zbraní výměnou za zrušení sankcí vůči své zemi a vyškrtnutí ze seznamu států podporujících terorismus. Poté začal Kaddáfí opět cestovat po světě a fotit se s významnými světovými politiky.
K moci se Kaddáfí dostal vojenským pučem v roce 1969, kdy jako mladý kapitán svrhl se skupinou nižších důstojníků režim krále Idríse. O pár let později napsal Zelenou knihu o „ideálním“ státním systému, v níž smíchal dohromady některé myšlenky socialismu a kapitalismu s aspekty islámu. V díle se objevil i novotvar džamahíríja („republika lidových mas“), který vymyslel pro Libyi. Mělo jít o stát založený na přímé demokracii bez politických stran, jejž by řídil lid prostřednictvím místních výborů. Nakonec zůstal v Tripolisu jen s nejvěrnějšími, příslušníky svého kmene a tajné elitní vojenské složky, do jejíhož čela postavil jednoho ze svých synů. Ještě předtím se snažil veřejnost uplatit v jednom z posledních televizních vystoupení příslibem zvýšení platů, ale pozdě. (O situaci na Blízkém východě více na straně 62.)

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče