S kůží na trh!

17. září 2007, 00:00 - Robert Šimek
17. září 2007, 00:00

Dominantou jihovýchodní části města Třebíče je větrný mlýn holandského typu. Vybudovali ho roku 1836 podnikatelé Franz a Karel Budischowští a má jednu zvláštnost. Nemlela se v něm totiž mouka, ale smrková kůra na činění kůží v místních koželužnách.

Karel Budischowsky Dominantou jihovýchodní části města Třebíče je větrný mlýn holandského typu. Vybudovali ho roku 1836 podnikatelé Franz a Karel Budischowští a má jednu zvláštnost. Nemlela se v něm totiž mouka, ale smrková kůra na činění kůží v místních koželužnách.

Koželužský průmysl má v českých zemích dlouholetou tradici. Primitivní metody činění kouřem a tukem nahradilo již koncem středověku zpracování kůží pomocí kůry, které se ukázalo jako mnohem efektivnější. Vznikly první manufaktury, které se v průběhu 19. století rozrostly ve velké dílny a později v moderní továrny.

Jedním z nejvýznamnějších středisek tohoto průmyslu se postupně stala Třebíč, kde byl rozvoj koželužství velmi rychlý. Již v polovině 18. století se zde výroba kůží dotýkala téměř všech obyvatel a podle dobových svědectví město přímo vonělo tříslem (rozemletou kůrou).

Fungovaly tu hned tři velké koželužské manufaktury. Jedna patřila Hasskům, druhá rodině Subaků a třetí Budischowským.

Poněmčení koželuzi

Rodina Budischowských byla původem ryze česká. Její členové pocházeli pravděpodobně z moravského Budišova a v Třebíči se usadili teprve počátkem 17. století. Psali se tehdy ještě Budišovští, později se ale poněmčili.

Prvním doloženým koželuhem z rodiny byl Řehoř, samostatně podnikat však začal teprve jeho pravnuk Nicolaus, žijící v letech 1630 až 1722. I s rodinou se přestěhoval do domu č. 87 v třebíčské čtvrti Stařečka, kde si otevřel vlastní dílnu. Jeho potomci firmu rozšiřovali, až se z ní stala klasická koželužská manufaktura.

Když koncem 18. století přebíral vedení podniku Johann Anton Budischowsky, sídlila již koželužna ve třech domech (čísla 77, 79 a 87) a patřila k předním zpracovatelům kůží na Moravě. Nový majitel firmu úspěšně řídil až do roku 1833, kdy ji získali jeho synové Franz a Karel.

Bratrské neshody

Oba bratři vedli podnik nejdřív společně. Měli však natolik rozdílné povahy, že se téměř v ničem neshodli. Starší Franz byl spíš malicherný měšťák, který se nepouštěl do žádných riskantních obchodů, zatímco mladší Karel překypoval velkorysostí a odvahou.

Logické proto bylo, že jakmile Karel nashromáždil roku 1835 potřebné jmění, od bratra se odtrhl a začal podnikat samostatně. Roku 1842 zakoupil bývalý Padrtův mlýn v Třebíči-Borovině, který postupně přebudoval v novou koželužnu.

Rozchod bratrů však nebyl absolutní. Společně se například podíleli na stavbě zmíněného větrného mlýna v roce 1836 a oba si také vzali dcery továrníka Kainze z rakouského Hollabrunu. V podnikání měl však navrch progresivnější Karel, jehož podnik se brzy stal největší koželužskou manufakturou v kraji.

Strojem na štípání kůževstříc úspěchu

Velký podíl na tomto rozvoji měla především neustálá modernizace výroby. Karel Budischowsky byl jedním z prvních pod-

nikatelů na Moravě, kteří instalovali do závodu parní stroj. Roku 1853 navíc továrna zakoupila i stroj na štípání kůže, který umožňoval rozříznout kůži naplocho na dvě části.

Úspory byly tak velké, že si firma brzy pořídila další stroje a zařadila se mezi nejmodernější podniky celé habsburské monarchie. Snadno se dokázala vypořádat s domácí i zahraniční konkurencí a odrazila i nápor Američanů, kteří v 70. letech 19. století zaplavili trh buvolími kůžemi.

Vedle klasických telecích a skopových kožek pak začala zpracovávat i takzvané kipsové kůže, pocházející z indického divokého skotu. Jejich dobrá kvalita i nízká cena přinesla Budischowskému velký věhlas i značný zisk.

Ať žije válka! Roku 1871 vstoupili do podniku Karlovi synové Johann a August a firma se přejmenovala na „Karl Budischowsky & Söhne“. Hlavním sortimentem byla tehdy vojenská výbava, tedy řemeny, sedla a kožená obuv. Továrna měla zakázky z celé Evropy a často zajišťovala dodávky i pro navzájem znepřátelené strany. Tak tomu bylo například při válce na Balkáně v letech 1875 až 1880, kdy vybavila zároveň rumunskou, řeckou, ruskou, srbskou i tureckou armádu! Díky vojenským zakázkám přežil podnik také velkou hospodářskou krizi v 70. letech 19. století, která naopak těžce postihla konkurenční závod bratra Franze. Hlavním šéfem firmy „Karl Budischowsky & Söhne“ se postupně stal Johann Budischowsky, pod jehož vedením dosáhla továrna největšího rozkvětu. Ten trval i poté, co bylo roku 1910 hlavní sídlo podniku přeneseno do Vídně. Snadné sousto pro Baťu Začátkem první světové války měla firma stále ještě dobré postavení díky dodávkám pro rakousko-uherskou armádu, ve Zlíně se ale už objevil silný konkurent – Tomáš Baťa. Porážka Rakouska v roce 1918 pak znamenala pro podnik velké ztráty, které navíc umocnil rozpad monarchie a zavedení cla. Johann Budischowsky udělal i několik špatných rozhodnutí a kdysi mocná firma se ocitla v krizi. Roku 1919 se stala součástí koncernu Moravské banky a všichni členové rodiny Budischowských z ní do roku 1928 vystoupili. Továrnu pak roku 1931 získal zmíněný Baťa, který zpracování kůží zastavil. Stroje si odvezl do Otrokovic a v Třebíči začal s výrobou punčoch a ponožek. Ta pokračovala i po druhé světové válce, kdy nesl podnik název Závody Gustava Klimenta a později Bopo. Po roce 1989 se firma změnila v akciovou společnost, na předchozí dobré výsledky ale už nenavázala a roku 2002 skončila v konkurzu. | |
|
Karel Budischowsky (1810-1884) Český podnikatel, celým jménem Karel Ferdinand Leopold Budischowsky, se narodil 24. října 1810 v Třebíči. Praxi získal v otcově koželužské dílně a nějaký čas pracoval i v zahraničí. Roku 1833 se stal spolu s bratrem Franzem majitelem rodinné firmy, kvůli neshodám se ale hned za dva roky osamostatnil. V Třebíči-Borovině si založil vlastní koželužský závod, který se stal základem pozdější firmy „Karl Budischowsky & Söhne“. Podnik vedl až do roku 1882. Poté ho předal synu Johannovi a odešel na odpočinek. Zemřel 26. dubna 1884 ve věku sedmdesáti čtyř let. |
||
|
Franz Budischowsky **(1808-1885) Karlův starší bratr, celým jménem Franz Xaver Karl Joseph Budischowsky, se narodil 20. listopadu 1808 v Třebíči. Vyučil se rovněž v otcově koželužské firmě, jejíž vedení roku 1833 s bratrem převzal. Od roku 1835 řídil původní podnik sám a později ho přejmenoval na „Franz Budischowsky & Söhne“. Firma zpočátku prosperovala, krize v 70. letech 19. století ji ale citelně zasáhla. Z problémů se již nedostala a roku 1918 splynula s firmou bratra Karla. Franz Budischowsky byl také dlouholetým členem městské rady. Zemřel 29. dubna 1885 ve věku sedmdesáti sedmi let.|

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Odstupné při odchodu z práce? 9 věcí, na které se každý ptá
Senátní výbor podpořil větší práva vlastníků bytů vůči neplatičům
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Tři virtuálové si chtěli nadále účtovat roamingové poplatky v EU
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít