S evropskými víny bojujeme už dávno

18. října 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
18. října 2004, 00:00

ZNOJEMSKÝ VINAŘ JIŘÍ HORT: "Vinohradník neudělá stoprocentní víno a vinař nevypěstuje stoprocentní hrozen," říká Jiří Hort, majitel Vinařství Hort ze Znojemska. Hrozny kupuji, viděl jsem to i v zahraničí.

ZNOJEMSKÝ VINAŘ JIŘÍ HORT: „Vinohradník neudělá stoprocentní víno a vinař nevypěstuje stoprocentní hrozen,“ říká Jiří Hort, majitel Vinařství Hort ze Znojemska. Jste vinař bez vinohradu - není to divné? Kde získáváte suroviny pro vaší výrobu? Hrozny kupuji, viděl jsem to i v zahraničí. Když firma nechce mít další zaměstnance, traktory, hangáry s technikou, tak si najde pěstitele, který naopak chce pěstovat, ale bojí se rizika vyrábět. Můžete ho podporovat, aby vysazoval nové keře, můžete ho finančně ovlivňovat. Průměrná cena hroznů u nás je 10 až 12 korun, já platím od 20 korun nahoru. Tím je dané vše. Po pěstiteli chci, aby redukoval sklizeň a investoval do vinic. Kdybych byl vinař, který má vinohrady, dělá obchod a je ve sklepě, tak nevím, kam dřív skočit. V inohradník je jedna profese, vinař druhá. Jak hledáte dodavatele?

Vybíráte člověka, který je na vinici od rána do večera. Každý rok testuji nějaké minipartie, odrůdy z různých lokalit. Než jsem přišel ke svým pěstitelům, tak jsem dávno předtím zkoušel hrozny z jejich poloh, abych věděl, jestli to stojí za to, nebo ne.

Vybíráte si dodavatele z dané lokality a specializujete se na určité typy vín. Jsou stále stejná? Ano, chci, aby víno mělo přibližně stejné parametry. Nebude to vždy stoprocentně stejné, od toho je známkové víno, abych se každý rok přiblížil stejnému parametru. Odrůdové víno může „lítat“ v ročnících. Když ho mám od stejného pěstitele a zpracovávám ho přibližně stejnou technologií, měl bych dostat přibližně stejné víno. Kde berete na podnikání peníze?

Našel jsem lidi, kteří chtějí volné prostředky investovat do vína. Tak jsem jim udělal investici na svém víně. Buď si víno prodají sami, nebo to za ně udělám já a domluvíme se na zhodnocení. Dnes už je také typ obchodníků, kteří v době kampaně vytipovávají určité druhy vína. Skoupí je a nechají víno u mne, než ho dám do lahví. To je model, který dělám už tři roky. Musím mít během jednoho měsíce obrovskou hotovost, abych vyplatil pěstitele hroznů, od kterých nakupuji.

Takže pro vás banky nemusejí existovat?

Ne, já banky nepotřebuji. Moje riziko je, že se mi víno prodané investorům nesmí zkazit.

Počítáte s investicemi? Když chce vinař inovovat, potřebuje na jakýkoli stroj milion. Pokud bude dělat špičkové víno, tak na špičkových strojích. N ejdříve jsme se snažili zušlechtit všechny prostory ve výrobním sklepě. Naše první investice teď bude lahvovací linka. Budu také potřebovat větší kapacity, abych mohl některé šarže na rok dva položit. S tím souvisejí nádoby nebo bariquové sudy. A když si chcete koupit něco ve stylu mercedesu, ne trabanta, tak je třeba počítat 25 až 30 tisíc korun za sud. Ten vydrží tři roky a pak potřebujete nový. Počítat musíme i s mrtvými investicemi do korku a lahví, o víně, které leží ve sklepě nemluvě. Jak máte zajištěný prodej? Osmdesát procent produkce prodáme prostřednictvím vinoték, které dodávají ido gastronomie. Zbytek malospotřebitelům přímo ve sklípku. Chtěl bych, aby vkaždém větším městě byla restaurace, kde budou naše vína. A ty vyhledávám sám. Přikloní se lidé ke kvalitnějším vínům? Je to vždy otázka peněz. Nižší střední vrstva bude asi běžně volit stolní víno. Když bude něco slavit, tak se dostane k pozdním sběrům a výběrům. Vyšší třída, která má větší přísun peněz, už pije třeba jen jakostní nebo kabinetní vína. Když má společnost, jde do dražších věcí. Bohatí už ani neinklinují k ČR. Přišla se vstupem do Unie tvrdší konkurence? Všichni si mysleli, že po vstupu do Unie nás zahraničí zahltí vínem a čeští výrobci zlevní, ale nestalo se nic. Evropská vína tu už dávno byla, dávno jsme s nimi bojovali. Považoval jsem za největší hloupost, aby česká firma rapidně od května snížila cenu. Pokud by to udělala, vedlo by to k jejímu konci. Firem je tu hodně a musejí se vytřídit kvalitní a nekvalitní. V dobrém ročníku umí vyrobit každý, v horším už je to problém. Na takovém ročníku, jako bude 2004, bude nejlépe vidět, kdo umí vyrobit, která firma je stabilní. To síto musí nastat a vstupem do Unie začne fungovat rychleji. Otevřely se možnosti pro vývoz vína? Nám se otevírá obrovský trh - Polsko. Tam bude největší poptávka po stolních jakostních vínech, kterých je teď dost. Na lepší věci - ledovky, bobuláče, výběry - je Německo. Určití lidé, kteří odešli do zahraničí a mají po světě restaurace, v nich chtějí mít česká vína. Třeba ve Francii je česká restaurace, která chce mít jen česká vína. Je to paradoxně ve státech, kdy bychom to vůbec nečekali. Připravuji teď novinku, s jedním rakouským vinařem jsme si vyměnili sortiment. Já pomůžu jemu na náš trh a on mně zase na cizí. Tuzemští vinaři začali kupovat sklípky v Rakousku. V čem je to výhodné?

Spíš to byli lidé, kteří hledali uložení peněz. Na druhé straně hranice už redukce vinařů proběhla, proto jsou tam volné sklepy. A jsou levnější než u nás.

Takže u nás levné sklípky na prodej teprve budou?

Ano, je to otázka pěti, osmi let. Ale myslím, že tu hlavně bude nadbytek kvalitních hroznů. Dřív se pěstitelé snažili dodat velkým zpracovatelům všechno, co na zahrádce posbírali. Jen někdo zachrastil kýblem na vinohradu, už tam všichni vyrazili. Nikdo nečekal na pozdní sběry. Dneska už gigant čeká na cukernatost a vína koupí jen z registrované vinice. Pěstitelé už nemají jinou možnost, než vypěstovat kvalitní hrozen. Bude tedy daleko lepší výběr suroviny.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče