S eurem na věčné časy

31. května 2012, 16:49 - Tomáš Plhoň
31. května 2012, 16:49

Soukromí investoři odpustili Řecku 100 miliard dluhu. Země se ale už nikdy nebude moct vzdát eura

Jedna z největších restrukturalizací v dějinách se uskutečnila minulý týden. Hádáte správně, jde o Řecko a odpuštění přibližně 74 procent hodnoty jeho dluhu ze strany soukromých věřitelů. I když se světová média předhánějí v názorech na to, zda je to dobře, špatně, či zda má Řecko vůbec nějakou šanci přežít i po provedení této dluhové lobotomie, jedna věc se na stránkách novin příliš neobjevuje. Středomořský stát totiž uzavřením dohody prakticky přišel o možnost opustit v budoucnu eurozónu. S eurem, které velkou část jeho potíží způsobilo (i když nelze opomenout rozhazovačnou politiku řeckých vlád), proto Řecko zůstane neodmyslitelně spjato.

Na drachmu zapomeňte

Celá dohoda (takzvaný dluhový swap), na které se pracovalo několik měsíců v řadě, je založená na tom, že držitelé řeckých dluhopisů svolí s jejich výměnou za nové, s výrazně nižší hodnotou, delší splatností (11–30 let) a nižším úrokem. Existuje více důvodů, proč s tímto „obchodem“ souhlasilo 85 procent z nich. Předně nebyla na stole žádná reálná alternativa. Jediným východiskem byl neřízený bankrot, který nejenže by investory připravil úplně o všechno, ale navíc by měl nedozírné následky na globální ekonomiku. Existuje ale i dalším podstatný důvod, díky němuž kývnutí na poměrně drsné podmínky nebylo až tak těžké. „Nově vydané dluhopisy budou spadat pod anglický právní systém, zatímco původní dluhopisy byly předmětem řecké legislativy,“ upozorňuje ve svém komentáři pro deník Financial Times známý ekonom Nouriel Roubini. Tento na první pohled nevýznamný detail znamená ve skutečnosti podstatný přelom. Řecká vláda totiž může na dluhopisy vydané dle vlastního práva uvalit takzvanou kolektivní klauzuli (prostřednictvím jedné z nich například minulý týden donutila deset procent investorů přidat se k dohodě, přestože byli proti). Představme si nyní, že Řecko se za rok za dva opět ocitne v hlubokých problémech a rozhodne se vrátit k drachmě – situace velmi reálná. V tuto chvíli bude pro zemi hlavní potíží její obrovský dluh, který je navíc denominovaný v euru. Protože drachma bude v tomto scénáři rychle devalvovat, bude se dluh reálně zvětšovat. Právě pomocí výše uvedené klauzule by mohla všechny dluhopisy automaticky převést na drachmu, nyní ale něco takového možné nebude. Vystoupení z eurozóny by se proto pro helénský stát automaticky rovnalo jisté sebevraždě.

Zbídačený trh

Země přitom očividně není v rámci společné měny schopna vyvážet. Její obchodní deficit koncem loňského roku dosáhl 15 miliard eur, což je sice meziročně o třetinu méně, ale stále to vidinu jakéhosi ekonomického oživení odsouvá k nedohlednu. > Jedinou naději vzbuzuje lehký pokles ceny práce, která před začátkem krize dokonce předčila náklady na zaměstnance v Německu. Řek nyní stojí zaměstnavatele o 15 procent méně ve srovnání s rokem 2010. Pokud by tento vývoj pokračoval ve stejném tempu, mohla by země přilákat investory. Devalvace je ale vykoupena ostrým sociálním neklidem. Týden co týden zažívají ulice Athén bouřlivé demonstrace proti tvrdým vládním škrtům, jejichž poslední kolo bylo schváleno teprve před několika týdny. To obsahuje omezení výdajů a penzí o 3,2 miliardy eur. Výsledkem by měl být deficit rozpočtu ve výši 6,7 procenta, což samo o sobě není žádná příjemná vyhlídka. Dohromady si už řecké škrty vyžádaly těžké oběti. Nezaměstnanost dosáhla 21 procent, domácí trh je v žalostném stavu, spotřebitelská poptávka klesla za poslední tři roky o více než 35 procent. To všechno v období, kdy se schyluje k volbám do parlamentu. Hlavní otázka pochopitelně zní, zda onen záchranný maraton, jež vyústil v minulý týden provedený dluhový swap, může Řecko zachránit. Investoři tomu zdá se zatím moc nevěří. I přesto, že dluh země byl jednorázově snížen o sto miliard eur a vláda zároveň může čerpat z nového záchranného balíčku 130 miliard (z nichž už 30 miliard získala), trhy stále vidí budoucnost Řecka v neodvratném bankrotu. Nasvědčují tomu nově vydané vládní dluhopisy. Ty s jedenáctiletou splatností se obchodují s výnosem 18,6 procenta. Jisté je, že dohoda koupila Řekům čas. Teď jde o to, jak dlouhý a co všechno budou ještě do té doby schopni a ochotni obětovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče