Rytíř Roman na bílém koni

07. září 2007, 14:00 - István Lékó
07. září 2007, 14:00

Kooperace středoevropských energetických gigantů bude prospěšná

Česká energetická společnost ČEZ podepsala koncem srpna s maďarským olejářsko-plynárenským koncernem MOL memorandum o spolupráci v energetickém sektoru prostřednictvím vytvoření strategické aliance. Kvůli posílení spolupráce uvažuje ČEZ o odkoupení až desetiprocentního akciového podílu přímo od firmy MOL. Nikdy však nebylo uvažováno o směně akcií mezi společnostmi. V následujících dvou měsících proběhnou intenzivní jednání o podmínkách založení společného podniku, který je prvním krokem k uvažované spolupráci.

Únik informací.

Po spojení České pojišťovny s Generali jde o druhý letošní nejvýznamnější počin středoevropských firem. První reakce na tuto česko-maďarskou strategickou spolupráci jsou různé. Maďaři ji považují za dobrý a racionální nápad, Češi jsou skeptičtější. Kardinální otázka však je, na jakém základě analytici o této ohlášené kooperaci vynášejí (možná předčasné) soudy. Přesných a potvrzených informací je totiž šeredně málo.
A není divu. Společné prohlášení dvou firem 30. srpna nebylo podle informací týdeníku EURO naplánováno. Bylo v podstatě vynucené, protože se v českých médiích objevily první více či méně potvrzené informace. Ty se na základě šetření týdeníku EURO k novinářům dostaly od jednoho z několika zasvěcených členů české vlády. Téměř s jistotou lze říct, že z ministrů za ODS to nebyl žádný. A rovněž lze vyloučit, že by zdrojem úniku informací byl někdo z vedení společnosti ČEZ.
O tom, že kromě společného memoranda žádná konkrétní smlouva nebyla podepsaná, svědčí i skutečnost, že jednání se vedou na nejvyšší úrovni. Podle informací týdeníku EURO například minulou středu jednal v Praze prezident společnosti MOL Zsolt Hernádi s generálním ředitelem ČEZ Martinem Romanem.

Lex MOL.

Rozhovory se vedou i na politické úrovni. O spolupráci telefonicky hovořili (ještě před oznámením společného záměru firem) i oba premiéři, Mirek Topolánek a Ferenc Gyurcsány. Ačkoli maďarský stát nemá v koncernu MOL majetkovou účast, snaží se zabránit nepřátelskému převzetí ze strany OMV. Zejména proto, že se množí spekulace o zájmu ruského plynárenského gigantu Gazprom získat významný majetkový podíl v rakouské olejářské firmě. Proto - možná jen shodou okolností - byl den po ohlášení spolupráce největší české a největší maďarské firmy v Budapešti zveřejněn návrh zákona zajišťujícího ochranu strategických společností před nepřátelskými převzetími. Návrh zákona získal nikoli náhodou přezdívku lex MOL. Bude-li zákon přijat, před OMV by se objevila téměř nepřekonatelná překážka na cestě k převzetí společnosti MOL. Záměr rakouské firmy by totiž ještě před případnou rozhodující valnou hromadou maďarského koncernu musela schválit i rakouská vláda, která v OMV drží zhruba třetinový podíl. Otázkou je, zda by v takovém případě byla rakouská vláda ochotná učinit tak jednoznačně nepřátelský krok vůči svému partnerovi v Evropské unii.

Facka Rakušanům.

Spolupráce MOL-ČEZ zjevně oddálí uskutečnění plánu rakouské OMV na převzetí středoevropského konkurenta. Arogantní OMV, který se snaží ovládnout MOL, aniž by dodržoval nepsaná pravidla, nyní dostal pořádnou facku. Do této hry se totiž vložil ČEZ, vlastník atomové elektrárny v Temelíně, která hraje významnou roli mezi Rakouskem a Českou republikou. S nápadem o spolupráci mezi firmami ČEZ a MOL přišli zhruba přede dvěma měsíci, přesněji řečeno těsně před zahájením filmového festivalu v Karlových Varech, zástupci maďarského koncernu. A opět přesněji řečeno, v České republice lépe se orientující zástupci slovenského Slovnaftu, který MOL ovládá. Reakce Čechů byla vstřícná a o obsahu jednání byl informován premiér Mirek Topolánek. Nebylo to tedy tak, jak naznačují některé komentáře v českých médiích, že ČEZ pouze vykonával rozkazy současné vládní koalice. Časy, kdy většinový vlastník diktuje společnosti ČEZ zahraniční strategii, jsou - zdá se - již minulostí.
„ČEZ ve hře o záchranu koncernu MOL vystupuje v roli rytíře na bílém koni, čímž se plány OMV na jeho převzetí zřejmě rozplynuly,“ říká analytik rakouské (!) Erste Bank v Budapešti József Miró. Podle něho MOL a ČEZ nejsou konkurenti a v budoucích společných projektech se mohou vzájemně doplňovat. Podle analytika Erste nevyšly společnosti ČEZ některé plánované zahraniční akvizice a příležitost, kterou nabízel MOL, přišla v pravý čas. Z ohlášených plánů na společnou výstavbu dvou velkých elektráren na plynový pohon může MOL profitovat. „ČEZ přináší peníze a zkušenosti, MOL získá suroviny,“ dodává analytik Erste. K tomu by se ještě mohlo dodat, že obě rafinerie, v maďarské Százhalombatta a v Bratislavě, nebudou potřebovat větší zdroje elektřiny, ušetří se jimi na poplatcích za přepravu a nebudou muset čelit výkyvům ceny elektřiny.

Politika a zisk.

„Díky ohlášené spolupráci ČEZ dostane příležitost vstoupit na maďarský trh s elektřinou, kde by se kvůli silné konkurenci prosazoval velice těžce. To, že se MOL dostane na trh s elektřinou, je také logickým krokem. Ve vlastních elektrárnách vyrobí levnou elektřinu a teplo, kterými může zásobovat svoje energeticky náročné rafinerie. Jelikož elektrárny budou fungovat na plyn, MOL zvýší příjmy, které pocházejí z přepravy a z uskladnění zemního plynu. Vyřeší také investiční nouzi, která již byla v případě koncernu MOL kvůli neexistenci odpovídajícího cíle deprimující,“ míní analytik KBC Equities Péter Tordai. „To, že ČEZ koupí zhruba deset procent akcií podniku MOL, je cena, kterou Češi za spolupráci zaplatí. MOL by totiž do výstavby elektráren stejně investoval,“ tvrdí analytik KBC. Podle něho MOL díky spolupráci stabilizuje vlastnickou strukturu, zvýší důvěru investorů a místo boje s rakouským OMV se opět může soustředit na běžný byznys.
Lze tedy říct, že spolupráce bude finančně výhodná pro oba středoevropské giganty. Maďaři možná získali více politických bodů v boji proti OMV, ČEZ si zase vydělá více peněz. Jeden z vysoce postavených manažerů ČEZ týdeníku EURO sdělil, že dopadne-li vše podle plánů, spolupráce s Maďary bude dosud nejlepší a největší investicí společnosti v zahraničí.
„Země, ve kterých MOL působí, odpovídají cílovému teritoriu pro zahraniční expanzi Skupiny ČEZ. Spolupráce s MOL je pro ČEZ příležitostí posílit svoji pozici na trzích s elektřinou střední a jihovýchodní Evropy, navíc za přispění silného, zde zavedeného partnera se zkušeností z plynárenství,“ prohlásil šéf této společnosti Martin Roman.

Nadšení a pochyby.

„Spolupráce při výstavbě elektráren v regionu smysl bezpochyby dává. Ostatně měla by smysl víceméně s každým renomovaným partnerem. V případě společnosti MOL je tomu tak dvojnásob, neboť jde o zkušenou a dobře řízenou firmu,“ řekl týdeníku EURO investiční bankéř Jan Pravda. Podle něho by bylo dobré, kdyby výhody této nové spolupráce byly jasně vysvětleny akcionářům a daňovým poplatníkům. „Může jít o relativně odvážnou hru s velkými penězi bez zjevného zisku nejen pro spotřebitele energií ve střední Evropě, ale i pro akcionáře zainteresovaných firem. Bude ČEZ vyrábět levnější a kvalitnější elektřinu, bude-li spoluvlastnit MOL? Bude MOL vyrábět kvalitnější a levnější benzin, bude-li mít ČEZ mezi svými akcionáři?“ ptá se Pravda.
Analytik Komerční banky Josef Němý nepovažuje spolupráci MOL a ČEZ za skvělý byznys zejména z pohledu české firmy. Maďarskému ekonomickému deníku Napi Gazdaság řekl, že společná výstavba paroplynových elektráren na pozemcích rafinerií může být skvělý nápad. „Očekává se, že ceny elektřiny a povolenek na CO2, které zdraží uhelné elektrárny, porostou,“ míní Němý z Komerční banky. Nechápe však, nač k tomu ČEZ potřebuje kupovat akcie koncernu MOL. Tento krok prý má daleko k dříve ohlášeným akvizičním plánům firmy, podle nichž by ČEZ nakupoval většinové podíly v energetických společnostech. Papíry maďarské firmy navíc v poslední době významně podražily, a proto si analytik Němý myslí, že akcionáři české firmy na této transakci nevydělají, spíše že tomu bude naopak.

Rakouský stát špatný, český dobrý.

Analytik maďarské brokerské firmy Concorde Attila Vágó je však přesvědčen, že ohlášené investice, které se během šesti až sedmi let vrátí, vytvářejí hodnotu. Dodává však, že už je otázkou vkusu, získá-li nějaký státní podnik významný akciový podíl ve firmě MOL. Stejně jako přítomnost státu, který MOL považuje za přijatelný… Ať už jsou názory na spolupráci MOL-ČEZ jakékoli, jedno je jasné: Ve střední Evropě se vytváří strategické spojenectví dvou velmi významných společností, které kromě výroby elektřiny v sobě nosí zárodky rozvoje spolupráce v oblasti zemního plynu - díky majetkovému propojení s chorvatskou olejářskou a plynárenskou jedničkou INA. Vzniká spojenectví, které ukáže sílu nejen vůči východu, ale i západu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče