Ryba rybě povídala

26. prosince 2008, 00:00 - Robert Šimek
26. prosince 2008, 00:00

Jméno Jindřicha Vaňhy je dnes známé už spíš jen starším generacím.

Za první republiky bylo ale pojmem. Pražský podnikatel provozoval proslulou rybí restauraci na Václavském náměstí, řetězec rybáren po celé republice a svého času měl i vlastní námořní flotilu.

Václavské náměstí vzniklo již při založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348. Opravdovým centrem metropole se ale stalo teprve na přelomu 19. a 20. století. Po první světové válce zde panoval čilý stavební ruch a zejména po vytvoření Velké Prahy v roce 1922 vyrostly na náměstí luxusní domy, banky, obchody a hotely.

Událostí se stalo i otevření specializované rybí restaurace v roce 1934. Jejím majitelem byl český podnikatel Jindřich Vaňha, který chtěl Pražanům přiblížit pokrmy oblíbené v přímořských státech. V nabídce měl vše od sladkovodních ryb, přes různé druhy korýšů, až po žraloka či velrybu.

Rybáři z Holešovic

Jindřich Vaňha se narodil roku 1889 v Praze. Pro život spojený s vodou byl přímo předurčen: pocházel ze staré holešovické rodiny, která měla již od 16. století práva k rybolovu na Vltavě a vlastnila kapří sádky. Jeho otec Karel provozoval rybářskou živnost a vlastnil dva přívozy přes Vltavu. S rybami také úspěšně obchodoval a na vinohradském náhrobku je dokonce označen jako velkoobchodník.

Jindřichův starší bratr Karel se stal převozníkem, on sám se měl ale původně vydat jinou cestou. V mládí studoval sochařství, láska k vodnímu živlu však nakonec zvítězila i u něj. Počátkem 20. století se začal věnovat ochodu s rybami, podnikl četné cesty po Evropě, Severní i Jižní Americe a seznámil se s moderními způsoby zpracování a skladování mořských tvorů. Brzy si uvědomil, že by do Čech šlo dovážet mnohem větší množství ryb. Bylo k tomu ale nutné naučit Čechy jíst pokrmy oblíbené v přímořských státech. K tomu vedla jediná cesta: dostat mořské produkty přímo k zákazníkům.

Od Baltu po Jadran

JINDŘICH VAŇHA (1889-1961)

Narodil se 8. prosince 1889 v Praze. Studoval sochařství, záhy se ale začal věnovat obchodu s rybami. Podnikl četné cesty po Evropě i Americe a seznámil se s moderním zpracováním a skladováním ryb. Po první světové válce založil v pražské Stromovce velkou restauraci a ve 30. letech vybudoval síť prodejen ryb a rybích bufetů po celé republice. Nejvýznamnějším podnikem byla rybí restaurace na Václavském náměstí, otevřená roku 1934. Po druhé světové válce musel emigrovat a usadil se v Austrálii. Zemřel 21. srpna 1961 v Sydney.

Po první světové válce, v níž byl těžce raněn, proto zřídil v pražské Stromovce velkou restauraci s tanečním parketem a orchestrem. V nabídce byla široká škála rybích specialit a zákazníci se jen hrnuli.

Posílen tímto úspěchem vybudoval pak Vaňha ve 30. letech 20. století celou síť prodejen ryb a rybích bufetů v řadě pražských čtvrtí i dalších českých a moravských městech. Za těmito podniky stály zpracovatelské závody, rozsáhlý velkoobchod rybami, zahraniční kontakty, a dokonce i pronajaté námořní rybářské lodě. Pro Vaňhovu firmu pracovala široká síť obchodních agentů v mnoha přímořských státech od Baltu a Severního moře až po Jadran.

Podnikání se velmi dařilo, o čemž svědčí i skutečnost, že si Vaňha v Holešovicích na nezastavěném pozemku dnešní ulice U Uranie nechal brzy postavit rodinný dům v historizujícím slohu. Zdobnou fasádou a rozměrnými freskami vynikal mezi okolními stavbami a kolemjdoucí zaujme dodnes.

Výkladní skříň v centru Prahy

Roku 1934 otevřel Jindřich Vaňha i restauraci na pražském Václavském náměstí č. 43, v místě dnešní pasáže Jalta. Stala se výkladní skříní firmy a brzy také neodmyslitelnou součástí centra Prahy.

Přímo z náměstí mohl kdokoliv zajít do studeného rybího bufetu, uvnitř pak byla kvalitně zařízená rybí restaurace, Baltic Grill a teplý bufet. Atmosféru dokreslovaly vodní motivy na stěnách i kovový model plachetnice nad vchodem do restaurace. Velkou atrakcí byla především akvária, kde si příchozí mohl přímo vybrat vodního tvora, který skončí na jeho talíři. S provozním zázemím (sklady, přípravny, kuchyně a další provozy) zákazník vůbec nepřišel do styku, protože byly umístěny do rozsáhlého podzemí. Dokonalá obsluha byla samozřejmostí.

Vaňha byl na restauraci, jejímž největším magnetem byly recepty z celého světa, patřičně hrdý a dokonce o ní napsal: „O podniku mohu s pýchou prozraditi, že jest i za hranicemi tak znám a vážen, že jsem byl již několikrát vyzván, abych založil v cizině podobný.“

Unikátní rybí kuchařka

Počet provozoven se úspěšně rozrůstal i v dalších letech, což Vaňhovi přinášelo čím dál větší slávu. Zároveň ale musel řešit problém, jak v podnicích udržet kvalitní úroveň. Pouze pro interní potřebu firmy proto sepsal unikátní kuchařskou encyklopedii o čtyřech knihách a dvanácti částech.

Dílo Rybí kuchyně, které vydal vlastním nákladem v omezeném počtu výtisků, mělo bezmála sedm stovek stran a obsahovalo přes tři tisíce různých receptů. V prvním svazku popsal Vaňha hlavně návody, jak ryby stahovat, vykosťovat a uchovávat, v dalším pak radí s přípravou jíšek, polévek a omáček. Třetí kniha se věnuje studené kuchyni (marinádám a salátům) a poslední rakům, korýšům, měkkýšům a želvám. Vše je navíc doplněno praktickými pokyny, pravidly správné výživy a glosářem.

Soubor vyšel poprvé při příležitosti desátého výročí založení Vaňhova podniku, a i když lze s některými tvrzeními autora polemizovat, po kulinářské stránce se jedná o unikátní dílo. Brzy se dostalo i mezi laickou veřejnost a dočkalo se několika reedic.

Do rybárny na salát

Vaňhův podnik přečkal válku, roku 1948 byl ale znárodněn a jeho majitel musel emigrovat. V Německu pracoval jako poradce firmy Nordsec a začátkem 50. let přesídlil do Austrálie, kde spolu se synem podnikal v oblasti výroby rybích pokrmů. Zemřel roku 1961 v Sydney.

Vyhlášený rybí restaurant na Václavském náměstí se změnil na restauraci II. cenové skupiny a jeho sláva postupně pohasínala. Z nabídky zmizely mořské speciality a změnilo se i vnitřní vybavení. Přesto si podnik dlouhá léta udržel jistou část atmosféry, kterou dotvářela i původní kovová plachetnice nad vchodem a stříbrné příbory s logem Vaňhovy rybárny. Zajímavou službou, za minulého režimu nevídanou, byla i zakázková příprava štědrovečerního menu pro zájemce.

Restaurace definitivně zanikla teprve po roce 1989. Na jejím místě je dnes restaurace Bona Vita, která nabízí především exotické pokrmy a zeleninové saláty. Z bývalého Baltic Grillu je luxusní kadeřnictví.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče