Růst umocňují spekulace

19. května 2008, 00:00 - M. Martinovičová, J. Němeček
19. května 2008, 00:00

ZDRAŽOVÁNÍ ROPY - S hranicí 127 dolarů za barel koketuje v posledních dnech cena ropy. Konec růstového trendu nicméně stále není na dohled. A lze jej odhadnout jen stěží. V hlavní roli je nyní psychologie trhu, protože silný růst s sebou nese spekulace. Ty leckdy podporuje záměrné zkreslování situace.

Cena ropy na světových trzích počátkem minulého týdne atakovala rekordní hranici 127 dolarů za barel, nakonec skončila jen dvě setiny pod ní. Byla to odezva na spekulace, že Írán začal uvažovat o snížení těžby ropy, které se následně nepotvrdily. Nicméně skutečností zůstává, že ropa nadále zdražuje. Po zbytek týdne se pohybovala kolem hladiny 125 dolarů za barel.

Největší roli začínají hrát podle odborníků psychologicko-technické úvahy, protože silný růstový trend má tendenci nabalovat na sebe spekulativní pozice. „Ropa je nadále hnána nahoru především takzvaným momentovým obchodováním. Existuje velmi zřetelná tendence interpretovat informace tak, aby podpořily růst ceny. Trh také silně reaguje na sebemenší zprávy o výpadku dodávek,“ říká analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

V následujícím půlroce by podle Mokráše vývoj poptávky a politika Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) měly zůstat základními fundamentálními faktory ovlivňujícími cenu ropy. „Podporu tomuto růstovému trendu by poskytl jakýkoliv výpadek těžby, a to i potenciální. Například nástup letní hurikánové sezony, uvolňování měnové politiky, především v USA, a oslabování dolaru. Zastavit trend může pouze zřetelné oslabení poptávky nebo zvýšení těžby, které má plně v režii OPEC, konkrétněji Saudská Arábie,“ vysvětluje Mokráš.

Délku současného růstu podle něho nelze odhadnout. Jak je v podobných situacích obvyklé, může dojít k jeho zhroucení náhle, bez podstatnější příčiny. Analytici považují za velmi pravděpodobné, že se na trh dostaví korekce, spojená především s výběrem zisků a vyhodnocením situace.

Jako za války

„Ropa nikdy nedojde. Jen možná bude jednou tak drahá, že se již běžně nebude používat, a dávno předtím bude nahrazena něčím jiným,“ říká Jiří Šimek, analytik CITCO - Finanční trhy. Zatím to na to ovšem nevypadá. Ačkoliv závislost ekonomik na ropě v posledních pětadvaceti letech postupně klesá, zůstává i na začátku 21. století hlavní, téměř nenahraditelnou energetickou surovinou a nejvíce obchodovaným aktivem na komoditních trzích.

„Cena ropy je po zohlednění inflace nyní přibližně na stejné úrovni jako v roce 1980, v době války Íránu s Irákem,“ upozorňuje Šimek. V absolutním vyjádření stoupla cena jednoho barelu v dolarech od roku 2000 na přibližně čtyřnásobek. Korunová hodnota barelu ropy za stejnou dobu vzrostla „pouze“ o 60 procent. Kdyby koruna vůči dolaru neposilovala a její kurz zůstal na úrovni roku 2000, byla by již cena benzinu přes 40 korun za litr. Ovšem pokud by byl dolar silný, pravděpodobně by podle Šimka ropa nestála 100 dolarů. Obchodníci s ropou totiž požadují za barel více dolarů také kvůli tomu, že dolar oslabuje.

„Kdyby cena ropy narostla až na dvě stě dolarů za barel, cena benzinu se sice dostane nad 40 korun za litr, ale překročí ji maximálně o pár korun. V částce, kterou platíme u pumpy, totiž představuje cena suroviny jen kolem třiceti procent. Většinu peněz – zhruba 55 procent – tvoří spotřební daň a DPH,“ vysvětluje Šimek.

Proč? Kvůli dolaru

Podle prezidenta OPEC a alžírského ministra přírodních zdrojů Chakiba Khelila může cena ropy vyrůst až na 200 dolarů za barel, přestože je zásobování adekvátní. Příčinou růstu ceny ropy je podle něj oslabování dolaru. Podle Khelila je zásobování dostatečné, zásoby jsou vysoké a poptávka zpomaluje. Za normálních okolností, tedy bez geopolitických problémů a oslabování dolaru, by se ceny na současnou úroveň nedostaly. „Základním ukazatelem rovnováhy mezi produkcí a spotřebou je vývoj zásob, a tam se nedělo a momentálně neděje nic mimořádného, co by opravňovalo k tak dramatickému růstu cen, jaký vidíme,“ míní Mokráš.

Křehkou rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou mohou podle něho narušovat aktivity finančních investorů obchodujících s komoditami, a významně tak přispívat k trendovému růstu cen. „Podle mého názoru je aktuálně stále dost zřetelný spekulativní tlak. Posílení dolaru se neprojevuje nižšími cenami ropy, zásoby jsou dostatečné, přesto jsou citovány obavy, že to tak není. Fundamentálně tyto růstové tlaky podporuje i velmi malý rozdíl mezi těžbou a spotřebou,“ dodává Mokráš.

Zdražení postihne všechny

Jak se budou vyvíjet ceny benzinu a nafty u českých benzinových pump? „Situace na ropném trhu je nyní velice nepříjemná. Velký pomocník české ekonomiky a motoristů, americký dolar, zatím neoslabuje tolik, aby byl tím starým dobrým polštářem působícím proti růstu ceny černého zlata,“ říká analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Podle jeho odhadu se po započtení růstu cen ropy z poslední doby dostane průměrná prodejní cena nafty na 32,90 koruny za litr, pumpaři zatím na své marže nesáhnou. Další vývoj je částečně zakryt tajemstvím. Značné množství spekulantů na ropných trzích podle Procházky dává šanci výraznějšímu vybírání zisků, pod 110 dolarů za barel ovšem cena v střednědobém horizontu neklesne. Negativem zůstává zejména nevyužití krátkého zaváhání americké ekonomiky, největšího spotřebitele ropy, jejíž zpomalení se v cenách projevilo překvapivě tlakem na posílení cen ropy.

„Vysoké ceny ropy se dostanou do celé ekonomiky. Chybějící dolarový polštář pocítí nejen autodopravci, ale kvůli propojenosti s cenami zemního plynu a elektřiny také všechna energeticky náročná odvětví. Vedle těžkého průmyslu, který musí v zimě topit a v létě chladit haly, také pekaři, textiláři či drobní maloobchodníci. Ceny se dostanou i do služeb,“ varuje Procházka.

Podnikání to neohrozí

Podle Oldřicha Körnera ze Svazu průmyslu a dopravy by růst cen ropy neměl ohrozit podnikání v Česku. Jedná se o vstup, který se zdražuje v celém světě a neohrožuje tak přímo konkurenceschopnost českých firem. Samozřejmě má dopad na jejich finanční situaci, takže ji v míře odpovídající váze tohoto vstupního nákladu promítají do svého hospodaření.

„Bránit se vývoji na trhu ropy české firmy krátkodobě příliš nemohou. Dlouhodobě musí hledat řešení v úsporách racionalizací, nákupem nových progresivnějších technologií snižujících spotřebu paliva a případně přechodem k levnějším alternativám ropy,“ říká Körner.

Například České dráhy v reakci na růst cen ropy od 15. června zdraží. Podraží například kilometrická banka z 0,80 na 0,90 koruny za kilometr. Dráhy zvýší i cenu síťové jízdenky z 390 na 440 korun. Navíc nebude vyhlášena prázdninová sleva pro žáky a studenty. Také speciální cena 70 korun na trase Praha - Brno skončí. „To ale byla i tak jen dočasná markentingová podpora při zavedení Brněnských expresů,“ vysvětluje mluvčí drah Ondřej Kubala.

Naopak třeba města se většinou zdražování brání, protože mají ceníky na kalendářní rok a řada klientů má už zakoupeny dlouhodobé kupony. „Ceny zatím hodláme udržet, jak to půjde,“ říká například Josef Forejt z Plzeňských městských dopravních podniků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče