Růst ekonomiky klesne téměř k nule

16. prosince 2008, 00:00 - Martina Martinovičová
16. prosince 2008, 00:00

České ekonomice hrozí výrazný propad investic, namístě je úvaha o krátkodobých stimulech.

V oblasti daňové bude klíčové snížení nákladů práce. Tempo růstu ekonomiky klesne téměř k nule, říká ředitel oddělení Consulting Deloitte ČR Luděk Niedermayer.

Hrozbu světové finanční krize střídá hrozba světové recese. Jakou hloubku a délku jí dáváte?

Naše znalost toho, co nás asi čeká, a tudíž i očekávání, se nyní zhoršují. Svět opravdu čelí světové recesi, která poznamená většinu světových ekonomik. Razance, s jakou se snaží vlády a centrální banky mnoha zemí stimulovat ekonomiku, dává naději, že by nemuselo jít o dlouhý pokles. Na druhou stranu, skutečnost globální povahy zpomalení prognózy značně komplikuje.

Ve své přednášce jste řekl, že ani stabilizační vládní balíčky nebudou sto kompenzovat pokles spotřeby a investic. Jakou míru tedy zvládnou?

Vlády nemohou pokles spotřeby a investic kompenzovat ani objemem svých zásahů, ale zejména strukturou. Mohou například navýšit investice do infrastruktury, ale určitě nemohou například vykoupit desítky tisíc aut či televizí, po kterých teď není poptávka.

Tvrdíte, že Evropa může být stižena recesí víc než USA. Proč?

Obecně platí, že z recese se snadněji dostávají země, jejichž ekonomika je více flexibilní, a tento argument svědčí pro Ameriku. Je sice možné, že evropské vlády učiní více proto, aby pokles růstu byl menší, ale potom bude pravděpodobně trvat déle, než jejich ekonomiky nastoupí růstový trend.

Kdo dřív odnese nástup recese – obyvatelstvo, nebo firmy?

Firmy v současném efektivním světě reagují rychleji a první kolo snižování produkčních možností a snižování nákladů již probíhá, což tlačí na růst nezaměstnanosti. Reakce lidí – tedy snížení spotřeby, nastupuje později. Při cestě z recese to funguje opačně.

Pomůže české ekonomice ke zvládnutí krize její minulost? Tedy relativně velmi dobrý vývoj všech hlavních makroekonomických ukazatelů v minulých letech?

Pomáhá nám jak makrostabilita, relativně silný bankovní sektor, tak přinejmenším na evropské poměry slušná flexibilita ekonomiky. To jsou dobré zprávy nejen při konjunktuře, ale i při recesi.

Jak podle vašeho očekávání dopadne krize na českou platební bilanci a kdy?

Zde se názory analytiků liší a sám s odpovědí váhám, ale myslím si, že i v následujících měsících nebude vnější stabilita naší země, tedy deficit běžného účtu, naším slabým místem. Naopak myslím, že z tohoto pohledu budeme nadále jednou z nejstabilnějších zemí v regionu.

Na jak silné zpomalení ekonomiky se v příštích pár letech máme připravit?

Myslím, že predikce půjdou dolů. Já bych to viděl tak na „kladnou nulu“ a moc rád bych byl příjemně překvapen.

Jaký je váš názor na vládou zatím navržená opatření na udržení exportu a růstu ekonomiky?

Jsou to smysluplná opatření. Platí, že cesta naší země k růstu je podmíněna zejména tím, že začnou růst rozhodující evropské ekonomiky. To ale neznamená, že dobře cílená a nepříliš nákladná opatření by nám nemohla pomoci. Zároveň ještě více než v minulosti platí potřeba snížit bariéry pro podnikání a nadbytečné regulace.

Co v nich chybí či přebývá?

Osobně jsem příliš neocenil přesun peněz z dopravních investic do mezd, ne proto, že by ty peníze chyběly – fond je obvykle nevyčerpá, ale proto, že prostředky by měly jít směrem k výdajům s vyšším růstovým potenciálem. A tuhle změnu takto nevidím.Vzhledem k tomu, že nám hrozí výrazný propad investic, tak bych přivítal úvahu o krátkodobých stimulech zřejmě v oblasti odpisů. V oblasti daňové se mi zdá klíčové udržitelné snížení nákladů práce.

Jaký čekáte další vývoj kurzu koruny? Jak bude ovlivňovat dopady krize do ekonomiky?

Ještě více než dříve by bylo potřeba, aby koruna byla stabilní. Velké oslabení může vést až k potřebě vyšších úroků, a to by bylo velmi nešťastné, naopak posílení by dále komplikovalo podmínky pro firmy. A vysoká volatilita, kterou, bohužel, nyní koruna trpí, značně komplikuje investiční rozhodování.

Jste tedy pro rychlé přijetí eura?

Osobně nesdílím názor vlády a svých kolegů, že současná situace hovoří pro odklad rozhodnutí o brzkém zavedení eura. Situaci vidím opačně. Za hlavní slabý bod však považuji schopnost udržet v následujících letech rozpočtovou disciplínu na potřebné úrovni – schodek v rámci povolených tří procent hrubého domácího produktu, to nemusí být snadné.

Co čekáte od českého předsednictví EU v první polovině příštího roku?

Nepovažuji to věcně za klíčové, doufám, že tím projdeme, lidově řečeno, bez průšvihu a s rozumnými náklady. Aby kapacita tak malé země, jako jsme my, věcně v nejvyšší kvalitě zvládla všechna témata, která budou na stole, to je podle mne skoro iluzorní. Bude hodně záležet na kompetenci jednotlivých členů vlády a jejich aparátu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče