Ruské továrny řadí vyšší rychlost

13. května 2009, 14:05 - Jason Bush
13. května 2009, 14:05

Kvůli ekonomické krizi přistoupily...

Celý podtitul: Kvůli ekonomické krizi přistoupily některé závody k modernizaci vybavení. Cílem je zvýšení efektivity a produktivity.

Čeljabinsk, Rusko

Na první pohled vypadá Čeljabinská kovárna a lisovna jako trosky. Pamětní deska u hlavní brány hrdě hlásá, že tuto továrnu postavili během kruté zimy roku 1941 stovky mužů a žen evakuovaných z Moskvy. Uvnitř rozlehlých výrobních hal shlížejí dodnes na pracující dělníky mozaiky Lenina a neúprosně se tvářících proletářů. Nad hlavami dělníků se skví nápis: „Ať žije třída pracujících!“
V současné době však tato továrna představuje spíše ukázku skvělého manažerského umění než vzor socialistického průmyslu, přestože se prodej autodílů a dalších výrobků z opracovaného kovu od loňského léta propadl o polovinu a počet zaměstnanců klesl z původních 4400 na současných 3500. Šestadvacetiletý výkonný ředitel Andrej Gartung je přesvědčen, že světová hospodářská krize s sebou přináší možnost zvýšení produktivity. Letos se chystá rozšířit provoz o novou výrobní linku, zároveň požaduje po všech výrobních úsecích, aby snížily náklady o patnáct procent. Dále žádá dělníky, aby cíleně vyhledávali jakékoli možné ztrátové oblasti – odměna za nejlepší nápady činí až 300 dolarů. „Přežijí pouze ty firmy, které budou vysoce efektivní,“ říká Gartung.
Nehledě na to, že ještě nedávno hospodářský růst v Rusku dosahoval sedmi procent, valná část ruského průmyslu se od rozpadu Sovětského svazu téměř nezměnila. Podle moskevské poradenské společnosti Strategy Partners je produktivita ruských závodů na úrovni šestnácti procent ve srovnání s továrnami v USA. Mnohé zastaralé kolosy nadále přežívají jen díky tomu, že v posledních letech stoupala poptávka na domácím trhu, rostly ceny ropy a přetrvávaly monopoly zděděné z doby socialismu. Nyní se však některé firmy začínají měnit.
Jako názorný příklad může posloužit Čeljabinská kovárna a lisovna. Jde o jediného ruského výrobce velkých kol pro nákladní auta značky Ural. Ještě dlouho po pádu Sovětského svazu měla tato továrna kromě Uralu jen pár dalších odběratelů. Její majitel Valerij Gartung, který zahájil kariéru jako tovární technik a dnes je poslancem, angažoval v roce 2005 v továrně svého tehdy jedenadvacetiletého syna Andreje. „Všichni byli šokováni,“ říká Gartung mladší, jenž má manažerský titul z Jihouralské státní univerzity v Čeljabinsku, ale tehdy neměl téměř žádné praktické zkušenosti.
Jedním z prvních rozhodnutí, která Gartung přijal, bylo snížení závislosti na výrobci nákladních aut Ural. Vyhledal díry na trhu a zavedl do výroby nové produkty, například komponenty pro železniční tratě či ropný průmysl. Ukázalo se, že tak učinil v pravou chvíli – prodej Uralu od konce minulého roku prudce klesá. První pokusy Gartunga mladšího uspět s produkcí u zahraničních zájemců nedopadly příliš oslnivě. Gartung říká, že mu v roce 2006 delegace z Daimleru řekla, že by udělal lépe, kdyby továrnu srovnal se zemí a začal znova. On si však neúprosně šel za svým. Letos by měl podle předpokladů vývoz dosáhnout osmi procent z tržeb, oproti dvěma procentům v loňském roce. Do roku 2011 by se chtěl Gartung dostat na padesát procent.
V hlavní výrobní hale byste nepoznali, že svět prochází ekonomickou krizí. Dělníci hrdě předvádějí kovové tyče pro německou firmu Koch vyrábějící pásové dopravníky. V dubnu továrna podepsala smlouvu s německou společností ZF, která vyrábí převody a další díly pro takové zákazníky, jako je BMW či Mercedes-Benz. Rusové budou vyrábět převodová soukolí pro nákladní auta. „Nejdůležitější je, že v současné době děláme mnohem více druhů dílů,“ říká vedoucí úseku Alexandr Gorkuška.

HOLISTICKÝ POHLED Za velkou část pokroku vděčí podnik tomu, že Gartung oslovil konzultační společnost Kaizen Institute. Tato firma proklamující výrobní metody Toyoty Motor, mezi jejíž klienty patří Lockheed Martin či Ford, odhalila v Čeljabinské kovárně a lisovně řadu ekonomických prohřešků. Brian Saylor, texaský konzultant firmy Kaizen, který začal spolupracovat s továrnou v roce 2007, uvádí, že první, čeho si všiml, byly stohy nedodělaných výrobků válejících se všude kolem. Továrna byla postavena tak, aby „vyrobila co nejvíce kusů v každé sekci, neřešila však výrobu komplexně.“ Saylor doporučil zavést celopodnikové záměry místo pracovních úkolů pro jednotlivé zaměstnance.
Také uspořádání továrny nutilo dělníky opouštět výrobní linku a přenášet jednotlivé díly z místa na místo. Pouze díky reorganizaci výroby se Gartungovi podařilo zvýšit na některých linkách produktivitu o padesát procent. O obdobné změny usiluje i v účetnictví, prodeji a dalších úřednických odděleních, kde zaměstnanci tráví bezpočet hodin zbytečným papírováním.
To je pro Rusko typické. „Panuje zde předpoklad, že čím více zpráv lidé vytvoří, tím víc mají situaci pod kontrolou,“ hodnotí Konstantin Akimov, zástupce výkonného ředitele chaoticky se rozrůstajícího konglomerátu Bazovyj Element. „V Japonsku jsou šéfové informováni pouze o problémech.“ Sedmatřicetiletý Akimov, který má titul MBA z Chicagské univerzity, získal reputaci talentovaného manažera tím, že postavil na nohy největšího výrobce komerčních chladniček v Rusku – firmu Polar. Tím, že identifikoval slabá místa ve výrobě a určil, které výrobky jsou nejziskovější, dokázal zdvojnásobit příjmy společnosti. „Největším problémem v Rusku je, že prací jsou zavaleni všichni, ačkoli může jít jen o jediný úsek, kde je třeba pracovat trochu víc,“ upřesňuje Akimov. Nyní se snaží stejnou strategii použít ve firmě Bazovyj Element.
Pro mnohé ruské továrny už může být na jakoukoli změnu pozdě. Andrej Gartung z Čeljabinsku radostně předpovídá svým méně hbitým konkurentům bankrot. „Některé společnosti jsou dlouhodobě neschopné vyrábět kvalitní produkci,“ říká. „Dříve nebo později opustí trh.“
Takový otřes by mohl být právě tím, co Rusko potřebuje, aby se zbavilo zděděných průmyslových slabin a umožnilo růst dynamickým firmám. „Tato krize přinesla velmi pozitivní tlak na zvýšení efektivity,“ vyjadřuje svůj názor Alexandr Idrisov, společník konzultační firmy Strategy Partners. „Pokud chcete přežít a vyjít z krize silnější, nemáte jinou možnost.“

BOX:
Business Exchange
Obsah tematických stránek BusinessWeek Web 2.0 můžete nejen pročítat, ale i ukládat či doplňovat.

Restartování Ruska V poslední zprávě, kterou vydal McKinsey Global Institute, se uvádí, že pokud má Rusko dosáhnout svého cíle, kterým je zdvojnásobení HDP na jednoho obyvatele do roku 2020, budou muset Rusové navyšovat produktivitu zhruba o šest procent ročně. Studie nazvaná Lean Russia (Chudé Rusko) přetéká koncepčními doporučeními.

Zprávu si můžete přečíst na adrese: bx.businessweek.com/russian-business/reference/

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče