Ruské sankce aktivizovaly šedou eminenci Grossovy a Paroubkovy éry

07. září 2014, 11:04 - Blahoslav Hruška
07. září 2014, 11:04

Krizový štáb řešící dopady ruských sankcí má jasno: české firmy by za žádnou cenu neměly ruské trhy opouštět a výpadek výroby způsobený ztrátou exportu do Ruska má dorovnat stát. Ani jedna myšlenka není přitom nová. Zazněla už první srpnový týden v kanceláři šéfa sněmovny Jana Hamáčka, kterému podklady pro setkání se zástupci firem a odborů sepsal jeho poradce Ivan Bušniak.

Bušniak je muž, pro nějž je ukrajinská krize po letech první příležitostí, jak vystoupit ze zapomnění a ukázat své znalosti a dovednosti. V dvoustránkovém konceptu Hamáčka varoval, že nesprávná politika státu může české firmy z ruských trhů nadobro vyhnat tak, že se tam již nikdy nevrátí.

Může se prý opakovat jugoslávský scénář, kdy v důsledku mezinárodních sankcí uvalených v 90. letech minulého století na tuto balkánskou zemi vzájemný obchod zamrzl a vyklizené pozice později obsadili jiní. Co tehdy stát udělal špatně a jak by měl postupovat dnes, ale z konceptu není jasné. Týdeník Euro se marně pokoušel s Bušniakem telefonicky spojit.

Sovětský Harvard

Hrozící ztráta ruských trhů někdejšího diplomata, který v zahraničních otázkách radil premiérům Stanislavu Grossovi i Jiřímu Paroubkovi, řádně aktivizovala. S trochou nadsázky jsou pro Bušniaka vztahy s Ruskem „srdeční záležitostí“.

Studoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), který v roce 1975 ukončil s červeným diplomem. Zdaleka nebyl sám. Připomeňme, že mezi Čechy, kteří „sovětský Harvard“ absolvovali, je třeba dosluhující český eurokomisař Štefan Füle, mihl se tu na stáži i někdejší ministr zahraničí Jan Kohout.


Vpravo Ivan Bušniak (foto: Rada pro mezinárodní vztahy)


Ještě za dob komunismu Bušniak vyjel jako kariérní diplomat do Alžírska. Po revoluci zůstal v ústředí a postupně šéfoval několika odborům – nejprve na federálním, posléze na českém ministerstvu zahraničí. Z funkce ředitele odboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci odjížděl v roce 1995 jako velvyslanec do Bělehradu.

V době spojeneckého bombardování Srbska v květnu 1999 se pak zapsal do diplomatických análů jako architekt tzv. česko-řecké iniciativy, kterou pomáhal sepisovat pro svého tehdejšího šéfa, ministra zahraničí Jana Kavana. Výzva symbolicky podepsaná v Pekingu přes odpor většiny členských států NATO požadovala ukončit letecké útoky na Srbsko ovládané režimem Slobodana Miloševiće.

Rusko mu nevyšlo

Pro Bušniaka mělo srbské angažmá neblahou dohru. V roce 2001 byl žhavým kandidátem na post velvyslance v Moskvě. Neprošel ale přes tehdejšího prezidenta Václava Havla, který mu nezapomněl extempore s Kavanovou iniciativou ani to, že se v kuloárech Bušniak údajně nelibě vyjadřoval k Havlově návštěvě tehdy sporného Kosova.

Pro Bušniaka je ukrajinská krize po letech první příležitostí, jak vystoupit ze zapomnění a ukázat své dovednosti.

Ostatně když premiér Jiří Paroubek v roce 2005 nečekaně navrhl etnické dělení Kosova, stál za kontroverzním plánem opět Bušniak. Pro Paroubka exdiplomat díky svým dobrým kontaktům připravil i cestu do Ruska a podpis dohody o hospodářské spolupráci. Padli si evidentně do noty – když se Paroubek nechal v roce 2011 zvolit do čela národních socialistů, Bušniak u toho nechyběl.

V letech 2007 až 2009 se Bušniak do diplomacie vrátil, byť ne do té české. Pracoval jako zástupce vysokého představitele mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině. Není bez zajímavosti, že jeho nadřízeným byl slovenský diplomat Miroslav Lajčák, další z absolventů MGIMO.

Velký comeback

Velkého comebacku do světa politiky se Bušniak dočkal až letos v únoru, kdy si ho k sobě do parlamentu vytáhl Jan Hamáček. Bylo to překvapivé. Hamáček je o generaci mladší a „starou gardu“ zažil jen jako předseda Mladých sociálních demokratů. Navíc léta šéfoval v parlamentu zahraničnímu výboru, takže by se v této oblasti mohl obejít bez rádců.

Nezbývá než doufat, že Bušniakovo angažmá nejen v problematice ruských sankcí je jen dobře míněnou radou zkušenějšího kolegy.


Čtěte také:

Česko prosadilo námitky k sankcím. Vývoz strojů není ohrožen, tvrdí Sobotka

Brusel připravil zpřísněné protiruské sankce, Moskva chystá reakci

Protiruské sankce připraví české firmy o 19 miliard, říká EGAP

Polský ministr: Dopady ruského embarga musí nést solidárně celá EU

Tajemství Ivana B.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče