Ruské sankce aktivizovaly šedou eminenci Grossovy a Paroubkovy éry

07. září 2014, 11:04 - Blahoslav Hruška
07. září 2014, 11:04

Krizový štáb řešící dopady ruských sankcí má jasno: české firmy by za žádnou cenu neměly ruské trhy opouštět a výpadek výroby způsobený ztrátou exportu do Ruska má dorovnat stát. Ani jedna myšlenka není přitom nová. Zazněla už první srpnový týden v kanceláři šéfa sněmovny Jana Hamáčka, kterému podklady pro setkání se zástupci firem a odborů sepsal jeho poradce Ivan Bušniak.

Bušniak je muž, pro nějž je ukrajinská krize po letech první příležitostí, jak vystoupit ze zapomnění a ukázat své znalosti a dovednosti. V dvoustránkovém konceptu Hamáčka varoval, že nesprávná politika státu může české firmy z ruských trhů nadobro vyhnat tak, že se tam již nikdy nevrátí.

Může se prý opakovat jugoslávský scénář, kdy v důsledku mezinárodních sankcí uvalených v 90. letech minulého století na tuto balkánskou zemi vzájemný obchod zamrzl a vyklizené pozice později obsadili jiní. Co tehdy stát udělal špatně a jak by měl postupovat dnes, ale z konceptu není jasné. Týdeník Euro se marně pokoušel s Bušniakem telefonicky spojit.

Sovětský Harvard

Hrozící ztráta ruských trhů někdejšího diplomata, který v zahraničních otázkách radil premiérům Stanislavu Grossovi i Jiřímu Paroubkovi, řádně aktivizovala. S trochou nadsázky jsou pro Bušniaka vztahy s Ruskem „srdeční záležitostí“.

Studoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), který v roce 1975 ukončil s červeným diplomem. Zdaleka nebyl sám. Připomeňme, že mezi Čechy, kteří „sovětský Harvard“ absolvovali, je třeba dosluhující český eurokomisař Štefan Füle, mihl se tu na stáži i někdejší ministr zahraničí Jan Kohout.


Vpravo Ivan Bušniak (foto: Rada pro mezinárodní vztahy)


Ještě za dob komunismu Bušniak vyjel jako kariérní diplomat do Alžírska. Po revoluci zůstal v ústředí a postupně šéfoval několika odborům – nejprve na federálním, posléze na českém ministerstvu zahraničí. Z funkce ředitele odboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci odjížděl v roce 1995 jako velvyslanec do Bělehradu.

V době spojeneckého bombardování Srbska v květnu 1999 se pak zapsal do diplomatických análů jako architekt tzv. česko-řecké iniciativy, kterou pomáhal sepisovat pro svého tehdejšího šéfa, ministra zahraničí Jana Kavana. Výzva symbolicky podepsaná v Pekingu přes odpor většiny členských států NATO požadovala ukončit letecké útoky na Srbsko ovládané režimem Slobodana Miloševiće.

Rusko mu nevyšlo

Pro Bušniaka mělo srbské angažmá neblahou dohru. V roce 2001 byl žhavým kandidátem na post velvyslance v Moskvě. Neprošel ale přes tehdejšího prezidenta Václava Havla, který mu nezapomněl extempore s Kavanovou iniciativou ani to, že se v kuloárech Bušniak údajně nelibě vyjadřoval k Havlově návštěvě tehdy sporného Kosova.

Pro Bušniaka je ukrajinská krize po letech první příležitostí, jak vystoupit ze zapomnění a ukázat své dovednosti.

Ostatně když premiér Jiří Paroubek v roce 2005 nečekaně navrhl etnické dělení Kosova, stál za kontroverzním plánem opět Bušniak. Pro Paroubka exdiplomat díky svým dobrým kontaktům připravil i cestu do Ruska a podpis dohody o hospodářské spolupráci. Padli si evidentně do noty – když se Paroubek nechal v roce 2011 zvolit do čela národních socialistů, Bušniak u toho nechyběl.

V letech 2007 až 2009 se Bušniak do diplomacie vrátil, byť ne do té české. Pracoval jako zástupce vysokého představitele mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině. Není bez zajímavosti, že jeho nadřízeným byl slovenský diplomat Miroslav Lajčák, další z absolventů MGIMO.

Velký comeback

Velkého comebacku do světa politiky se Bušniak dočkal až letos v únoru, kdy si ho k sobě do parlamentu vytáhl Jan Hamáček. Bylo to překvapivé. Hamáček je o generaci mladší a „starou gardu“ zažil jen jako předseda Mladých sociálních demokratů. Navíc léta šéfoval v parlamentu zahraničnímu výboru, takže by se v této oblasti mohl obejít bez rádců.

Nezbývá než doufat, že Bušniakovo angažmá nejen v problematice ruských sankcí je jen dobře míněnou radou zkušenějšího kolegy.


Čtěte také:

Česko prosadilo námitky k sankcím. Vývoz strojů není ohrožen, tvrdí Sobotka

Brusel připravil zpřísněné protiruské sankce, Moskva chystá reakci

Protiruské sankce připraví české firmy o 19 miliard, říká EGAP

Polský ministr: Dopady ruského embarga musí nést solidárně celá EU

Tajemství Ivana B.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Bentley si myslí, že speciálních edicí není nikdy dost.…
Auto za průměrný plat? Jde to, ale musíte slevit z mnoha požadavků
Rolls-Royce dnes představí nový Phantom. Premiéru můžete sledovat živě
Transfăgărășan s Mazdou MX-5 je zážitek, na jaký se jen tak nezapomíná
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První majitelé se dočkají v říjnu
Technologie
Microsoft bude vyplácet solidní odměny za nalezené díry nejen ve Windows
Velká aktualizace ovladačů u AMD. Mnohé novinky pro hráče, GPU Profiler pro vývojáře
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít