Ruské námluvy ve WTO finišují, cla spadnou dolů

13. prosince 2011, 09:45 - Martin Tlapa
13. prosince 2011, 09:45

Konečně. Ruský vstup do Mezinárodní obchodní organizace je po 18 letech vyjednávání na spadnutí. Obě strany si plácly a Rusko by se mělo v půli příštího roku stát členem organizace. Přinese to spoustu úlev i českým exportérům. Od nižších cel až po zjednodušení administrativy. Nabízíme přehled hlavních očekáváných zlepšení vzájemného obchodu.

Foto: Profimedia.cz

Po osmnácti letech přístupových jednání má Ruská federace vstup do Světové obchodní organizace (WTO) prakticky na dosah. Poté, co se nalezlo řešení pro bilaterální problém s Gruzií, pracovní skupina pro přístup Ruska do WTO schválila v listopadu příslušný balíček dokumentů. Ten by měl být rovněž schválen na nadcházející VIII. konferenci ministrů členů WTO v půli prosince. Reálně však Rusko vstoupí do WTO až po ukončení ruského ratifikačního procesu, tedy do 15. června 2012.

Od okamžiku svého vstupu by se měla země v oblasti mezinárodního obchodu změnit. Jednak se zásadním způsobem otevře a jednak bude muset být její jednání čitelné v otázce obchodních pravidel.

Jaké změny tedy souvisejí s chystaným vstupem Ruska? Především to bude snížení mnoha celních sazeb. Ve vztahu ke všem členům WTO se podařilo snížit průměrné vázané celní sazby ze současných 10 procent na konečných 7,8 procenta. Přitom maximální délka implementačního období je osm let.

Češi ušetří hlavně při vývozu aut

Evropská unie v pozici nejvýznamnějšího obchodního partnera Ruska může být spokojena s dosaženými výsledky. Jaké jsou změny sazeb konkrétně pro země Unie? U více než poloviny stávajících evropských vývozních položek průmyslového zboží je celní sazba zavázána na úrovni pět procent nebo nižší a celá čtvrtina vývozních položek bude mít nulovou celní sazbu. Celkově dosahuje průměrná celní sazba na průmyslové výrobky hodnoty 7,9 procenta a po ukončení implementačních období se sníží na 6,9 procenta.

Vývozy z EU do Ruska tvoří převážně hotové průmyslové výrobky nebo polotovary, mezi něž patří zejména chemické a farmaceutické výrobky, elektrické a mechanické stroje a zařízení a osobní automobily. Úroveň průměrných vázaných celních sazeb se u zmíněných položek (s výjimkou automobilů) sníží oproti sazbám uplatňovaným v roce 2010 o 0,9 procenta na 2,3 procenta.

Zvláštní pozornost si zaslouží obchod s osobními automobily a automobilovými součástkami. Výše průměrných uplatňovaných celních sazeb na dovozy z EU dosahuje v současnosti 14,1 procenta, zatímco po snížení bude činit 8,3 procenta. U nejvíce obchodovaných položek, kterými jsou nová vozidla s motorem o obsahu 1 500 až 3 000 cm3 a vozidla s motorem o obsahu nad 2 500 cm3, dojde ke snížení dovozního cla ze současných 30 procent na 25 procent k datu vstupu a poté k postupnému snižování v rámci sedmiletého implementačního období až na konečných 15 procent.

Porovnáme-li komoditní strukturu českého vývozu do Ruska v loňském roce respektive nejobchodovanější položky s úrovní celních závazků, závěr je zřejmý. Český vývozní artikl chemického průmyslu, elektrické stroje a automobily získají výhodnější přístup na ruský trh díky sjednanému snížení celních sazeb, které bude odstartováno k datu vstupu a ukončeno po uplynutí všech implementačních období.

Férovější soutěž mohou čekat zemědělci a oblast služeb

Kromě již zmíněného celkového snížení celních sazeb je pozitivní zprávou, že Rusko přijalo významné závazky v oblasti domácích podpor v zemědělském sektoru. Celková agregovaná míra podpor se sníží z devíti miliard dolarů v roce 2012 na 4,4 miliardy v roce 2018. Kromě toho se ruská strana zavázala zcela odstranit vývozní subvence v zemědělství k datu svého vstupu do WTO.

Vzájemnému obchodu by měly prospívat také závazky v oblasti vývozních cel. V současné době Rusko uplatňuje vývozní cla na zhruba 700 položek celního sazebníku, například na ryby, alkohol, svítiplyn, koks, dehet, zemní plyn, různé chemikálie, kůže a kožešiny, dřevo, papír, kovy železné, neželezné, drahé, také na šrot. Ruská federace se zavázala nezvyšovat uplatňovaná vývozní cla, ale naopak je u řady položek snížit nebo zcela odstranit po uplynutí čtyř až pětiletého implementačního období.

Velmi důležitá a obtížná byla jednání v sektoru služeb. Vyústila však v závazky, které budou klíčovým přínosem pro investory členů WTO včetně EU. Rusko se zavázalo výrazně vylepšit podmínky přístupu na trh v 11 sektorech a 116 podsektorech služeb. Například v pojišťovnictví Rusko navýší limit zahraniční kapitálové účasti z 15 procent na 50 procent a zároveň zruší omezení počtu licencí udělovaných zahraničním společnostem. V oblasti telekomunikačních a distribučních služeb bude omezení zahraniční kapitálové účasti zrušeno úplně. Výsledkem dohody s EU je také souhlas Ruska ukončit monopol Rostelekomu pro poskytování služeb u dálkových hovorů na pevných telefonních linkách. Kromě toho pro celou řadu profesí včetně právníků, architektů, účetních, inženýrů, zdravotníků a specialistů v oblasti reklamy, marketingu a managementu bude zajištěn nejen přístup na trh, ale také nediskriminační zacházení vůči domácím poskytovatelům služeb.

Odpadnou některé licence

V oblasti přístupu na trh jsou však neméně důležité také takzvané horizontální závazky. Jsou to rozmanitá opatření, která se uplatňují průřezově. Jejich škálu demonstruje následující ilustrativní výběr. Co se týče dovozního režimu, Rusko se zavázalo odstranit kvantitativní omezení dovozu, která nejsou kompatibilní s pravidly WTO. Dovoz alkoholu, farmaceutických výrobků a produktů šifrovacích technologií nebude v budoucnu podléhat dovoznímu licenčnímu režimu. Dovozy z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí budou spadat pod režim GSP, a to okamžitě k datu vstupu Ruska do WTO. Bude také liberalizován celní režim pro cukr. Podmínky přístupu na ruský trh ovšem určuje celá soustava dalších předpisů, které musely být novelizovány v souladu s dohodami WTO, ať již v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, technické standardizace, sektoru veřejných zakázek nebo subvencování v průmyslu.

K datu vstupu, čili bez nároku na jakékoli přechodné období, bude Rusko v plné šíři uplatňovat také ustanovení Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, jakož i Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl.

Rusko bude muset dále zřídit také kontaktní místo, které bude sloužit jako pomocník pro zlepšení přístupu ke všem oficiálním publikacím. Všechny zainteresované strany budou mít možnost se k nově připravovaným předpisům vyjádřit před jejich vstupem v platnost. Ruská federace bude také členy informovat o svých reformních programech.

Nová pravidla dolehnou i na Kazachstán a Bělorusko

Zvláštností přístupu Ruska je vytvoření celní unie s Kazachstánem a Běloruskem těsně před ukončením přístupového procesu. Zbylé dvě země přitom nejsou členy WTO. Vzhledem k tomu, že celní unie uplatňuje vůči třetím zemím společnou obchodní politiku, muselo se Rusko zavázat, že své závazky vztahuje i na legislativu celní unie. Strany celní unie proto uzavřely smlouvu, podle které se závazky kteréhokoli z jejích členů ve WTO stávají okamžikem vstupu integrální částí jejího právního rámce. Za pozitivní lze považovat skutečnost, že oba zbývající členové celní unie jsou rovněž kandidáty na vstup do WTO.

Nedá se samozřejmě očekávat, že přístupem do WTO se jako mávnutím proutku změní některé charakteristické rysy ruského postoje v mezinárodních jednáních – tvrdá obhajoba vlastních zájmů, vyžadování respektování pravidel od partnerů tam, kde je to pro Rusko výhodné, a hledání cest k jejich obcházení jinde.

Pokud jde o jednání v rámci Rozvojového programu v Dohá DDA, je téměř jisté, že přístup Ruska je dále zkomplikuje. Bude zřejmě dále posílena skupina takzvaných emerging economies. Formálně a jako celek skupina BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) ve WTO dosud nevystupovala, ale je otázkou, zda vstup Ruska nebude impulzem pro společnou prezentaci členů skupiny, aby znásobili svoji váhu. Rusko bude ale zřejmě často vystupovat jako zcela samostatný hráč se svými specifickými přístupy a zájmy.

Přístupem Ruska do WTO se tedy sice jednoznačně posiluje univerzální charakter této organizace. Současně je však nutno počítat s tím, že zapojení „ruského medvěda“ do její činnosti s vysokou pravděpodobností prohloubí některé nejistoty. EU včetně Česka je však přesvědčena, že pozitiva ruského zapojení do systému WTO budou převažovat.

Snížení ruských cel po vstupu do WTO  (v procentech)

 Clo nynípo vstupu
Zemědělské produkty  13,2 10,8
Průmyslové výrobky  9,5 7,3
Automobily 15,5 12
Elektrické stroje a zařízení 8,4  6,2
Chemikálie  6,5  5,2
Mléčné výrobky 19,8 14,9
Obiloviny  15,1 10
Informačních technologie  5,4 0

Poznámka: Jde o průměr celních sazeb vůči všem členům WTO.

Autor působí jako náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče