Ruská federace: Trh, který nemá konce

14. října 2010, 18:08 - Stingl Tomáš
14. října 2010, 18:08

140 milionů lidí, kteří vnímají výrobky z Česka jako tradiční kvalitu. Tisíce průmyslových podniků, jejichž výbavu kdysi dodaly československé podniky a nyní potřebují modernizovat. To je Rusko, trh bez limitů. České firmy v Rusku ve velkém prodávají auta, staví čističky i telefonní ústředny. Obchodník ale musí správně zvolit region, poprat se s cly či drahými poplatky za silniční i leteckou dopravu.

Foto: archív Český Export

Pryč je doba, kdy se Česko nechtělo podívat směrem na východ. Obchodní pozice, které na ruském trhu české podniky v devadesátých letech vyklidily, nyní dobývají úspěšně zpět. V současnosti patří Rusko stabilně mezi deset největších obchodních partnerů České republiky.

Loni ovšem na obchodní výměnu tvrdě dolehla krize. Vzájemný obchod meziročně poklesl o víc než 40 procent. Přesto činil téměř 7,7 miliard dolarů. Z toho český vývoz byl 2,4 miliardy dolarů. Zahrnoval hlavně stoje, automobily, elektrotechniku či léčiva.

Situaci má pomoct řešit již šesté zasedání mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci obou zemí, které proběhne 19.a 20. října v Moskvě. Má řešit i některé překážky, které vzájemný obchod zbytečně brzdí. Jednak to jsou cla a certifikace, které vyžaduje Celní unie, jíž založily společně Rusko, Bělorusko a Kazachstán.Tato unie je vnímána jako jedna z hlavních překážek exportu.

V oblasti dopravy se bude jednat také o schválení počtu povolenek pro přepravu nákladů z Česka do Ruska a naopak, včetně povolenek pro tranzitní přepravu. V oblasti zemědělství pak o certifikátech ruské veterinární inspekce pro české firmy,“ doplňuje Jiří Mašata z odboru evropských zemí ministerstva průmyslu a obchodu.

Co je české, je kvalitní

Rusko, které patří mezi nejdynamičtější trhy světa, může být právě tím odbytištěm, jež pomůže českým firmám v době globální krize. Mohou využít dobré jméno, jež tam česká produkce má ještě z dob socialistického Československa. „Rusové to pořád vnímají tak, že co je české, to je kvalitní. Navíc i při obchodním jednání často říkají, že k nám mají slovanskou mentalitou přece jen blíž, než třeba k obchodníkům z Německa nebo Ameriky,“ říká ředitel společnosti Tesla Karlín Miloslav Čábela, který v Rusku pravidelně jedná o dodávkách pro tamější telefonní síť.

V případě Tesly je tradice o to transparentnější, že stejná značka dodala kdysi zařízení pro telefonní ústředny, jež dnes na objednávku od ruského telefonního operátora sama modernizuje. Jen letos tak v rámci nedávno uzavřeného kontraktu dodá techniku do zhruba 500 objektů.

Předností Tesly bylo to, že dovedla nabídnout ruským partnerům kvalitní řešení za podstatně nižší ceny než její konkurence,“ podotýká k tomu vedoucí kanceláře proexportní agentury CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek, jenž Tesle s návratem na ruský trh vydatně pomohl.

S kombinací dobrého českého renomé a příznivé ceny pomohla k nové velké zakázce i alianci 14 českých vodohospodářských firem Czech Water Alliance. Ta začala na jaře na veletrhu v Sankt-Petěrburgu jednat o velkém projektu na stavbu 40 vodohospodářských staveb v oblasti Karélie. Tato rozlehlá oblast na severu Ruska při hranici s Finskem je regionem, jež je vodohospodářům zaslíbený. Jsou v něm stovky jezer a říček. V mnohamilionovém projektu zajistí ruská strana stavební práce, české firmy dodají kompletní strojové vybavení. „Rusové si už při našem předchozím působení v Rusku ověřili, že například české kompresory jsou levnější při stejné kvalitě, jakou nabízejí ty německé,“ podotýká mluvčí aliance a jednatel společnosti Maep Chomutov Ivan Nikl.

Projekt je dlouhodobý, na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byla ovšem v minulých dnech dohodnuta první konkrétní objednávka. „Jde o vybudování čističky v Sankt-Petěrburgu pro oblast s 20 tisíci obyvatel. Je to pilotní projekt asi na jeden a půl roku. Podle toho, jak se podaří zrealizovat, budou následovat další zakázky,“ vysvětluje Ivan Nikl.

Petr Matějček ze společnosti Hydroprojekt podotýká, že Rusko také může sloužit jako dobrá startovací základna pro okolní země. „Díky zkušenostem s projektováním v Ruské federaci se nám podařilo uplatnit služby i ve státech bývalého Sovětského svazu. Naši specialisté vypracovali projekt čistírny odpadních vod také v Estonsku,“ konstatuje zástupce firmy, která má vlastní kancelář v Sankt-Pěterburgu už od roku 2004.

Výhodou je podle něj porozumění ruské mentalitě. „Tato přednost nám usnadňuje pochopit potřeby zákazníků, jejichž představy a technická řešení jsou mnohdy nerealizovatelná. Na základě dobré komunikace se dokážeme dohodnou na realizovatelném zadání,“ říká Matějček.

Ruská federace
Počet obyvatel: 141 milionů Rozloha: 17 milionů km2 Hlavní město: Moskva Měna: Rubl (1 RUB je asi 0,6 koruny)

Dodáváme sklo i investiční celky

Mezi tradiční obory, kde si drží české firmy na ruském trhu výsostné pozice, patří sklo i jeho výroba. Precioza dodává do Ruska lustry, bižuterii a skleněné figurky, Glaverbel je podílníkem továrny na výrobu automobilových skel v Klinu v Moskevské oblasti. Hned několik dodávek pro továrny na výrobu skla realizovala společnost Sklostroj Turnov.

Na ruském trhu je vidět i další českou klasiku – automobily Škoda, nákladní vozy Tatra, autobusy Karosa i tramvaje od společnost Inekon.

Ruský trh je ve srovnání se západem co se týče aut v podstatě stále ještě velmi hladový. Například průměrný počet osobních vozů na 1000 obyvatel v Německu činí 550 vozů, v USA 750 vozů a v Rusku je to pouze 235 vozů. Z tohoto pohledu zůstává Rusko jedním z nejperspektivnějších trhů nejen pro výrobce vozů, ale i pro firmy, které se zabývají vším, co k automobilovému odvětví patří včetně služeb,“ uvádí Štěpán Jílek.

Typické jsou dodávky investičních celků nebo větší společné projekty s ruskými partnery. Firma Farmtek se tak například zasloužila o projekt výstavby zemědělských farem pro chov skotu včetně dodávek zvířat v Samarské oblasti. Gumotex Břeclav má výrobní podnik na výrobu vypěňovaných materiálů v obci Trubino v Moskevské oblasti. Společnost Dakon vybudovala společný podnik na výrobu bytových kotlů v Krasnodarském kraji. Několik českých strojírenských firem se podílelo na modernizaci Magnitogorského metalurgického kombinátu.

Společnost Alta modernizovala Uralvagonzavodu. Vzniklo také rusko-české vědeckotechnické centrum Poulek Solar společně s ruským vědeckovýrobním sdružením Kvalit,“ jmenuje další společné projekty Václav Petříček, předseda představenstva Komory pro hospodářskou spolupráci se zeměmi SNS.

Spolupráce funguje i ve farmaceutickém průmyslu. „Jedná se například o výstavbu farmaceutického závodu na zelené louce v Lipecké oblasti. Realizátorem tohoto významného projektu za desítky milionů eur je známá ruská společnost Rafarma. Partnerem z české strany je stavební společnost Unistav Brno,“ uvádí vedoucí kanceláře CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek.

Společnost Favea zase rekonstruovala závod na výrobu léčiv v Nižegorodské oblasti a podílela se na rekonstrukci stanice první pomoci v Kazani.

Některé české firmy ale měly problémy s tím, že jejich výrobky byly vyráběny v licencované továrně. Rusové mají totiž historicky podmíněnou nedůvěru vůči kvalitě toho, co je vyrobeno v jejich vlastní zemi. Na to je před případným otevřením filiálky myslet.

Příležitostí pro české firmy se jevily také dodávky pro přípravu olympiády v Soči 2014. „Soči je ale velmi problematická záležitost. Například již bylo třikrát vyměněno vedení organizace výstavby, ztrácí se tam finanční prostředky v obrovském rozsahu, panuje tam zmatek a nejasné vztahy. S ohledem na to můžeme dnes jen velmi těžko doporučit českým firmám se aktivně ucházet o zakázky bez toho, abychom je upozornili na velká rizika,“ říká Jiří Mašata z ministerstva průmyslu a obchodu.

Nepochybně platí to, že česká firma může mít nadějí jako subdodavatel, ne jako generální dodavatel,“ dodává k problematice Soči Václav Petříček.

Mezi favority patří Baškortostán

Ruská federace je zemí vpravdě nekonečnou, v současnosti ji tvoří na 85 republik a samostatných oblastí. Proto je klíčové zvolit pro obchody ten správný region. Česká vláda vytyčila pět oblastí, které jsou pro české firmy obchodně nejzajímavější. Je to Leningradská oblast, Moskva, Sankt-Petěrburg, Republika Baškortostán a Sverdlovská oblast.

S těmito regiony máme ustavené společné pracovní skupiny, jejichž pracovní zasedání probíhají obvykle jedenkrát ročně, střídavě v Česku a v Ruské federaci,“ říká Jiří Mašata z ministerstva průmyslu a obchodu. „Těch pět regionů, které jsme zařadili mezi prioritní, vytváří přes čtvrtinu celkového HDP Ruska a přes polovinu jeho zahraničního obchodu,“ dodává.

Přednosti Moskvy jsou jasné. Je to politické centrum a s 11 miliony nejlidnatější město země, leží zhruba v geografickém středu evropské části Ruska. Také jde o nejdražší metropoli světa, která i přes obrovské sociální rozdíly čítá vedle mas bezdomovců také početnou vrstvu novodobých ruských boháčů, kteří neváhají utratit peníze za to nejdražší zboží.

Sankt-Petěrburg těží zase ze strategické polohy na břehu Baltského moře a v sousedství Finska a pobaltských republik.

Obě města ale mají i své stinné stránky. „Panuje tu zákonitě přetlak nabídky, jsou zde vysoké ceny služeb, práce, nemovitostí, projevuje se zde nedostatek kvalifikovaných kádrů, jsou zde přetížené komunikace. Přestože mnohé regionální firmy mají sídlo nebo rozhodovací struktury v Moskvě, vyplatí se pracovat přímo s dalšími regiony, a to zvláště s více a středně rozvinutými. V těch je většinou slušná infrastruktura, dostatek kvalifikované síly, nižší ceny nemovitostí, služeb a práce. Mnohé regiony mají vytvořen určitý systém pobídek pro podnikatele, nejčastěji ve formě omezených daňových úlev nebo menší administrativní zátěže,“ informuje Jiří Mašata.

Tam kde prýští ropa

Mezi ty rozvinutější regiony patří právě Leningradská oblast na severozápadě Ruska. Za vůbec nejperspektivnější se ale jeví dva regiony u jižního cípu Uralu. Republika Baškortostán a Sverdlovská oblast. To jsou regiony bohatnoucí z těžby nerostných surovin, kde je zároveň obrovská koncentrace továren. Například ve Sverdlovské oblasti funguje 12 procent celého ruského železářského a ocelářského průmyslu.

V Baškortostánu se těží osmina veškeré ruské ropy a je zde jeden z největších palivo–energetických a petrochemických komplexů v Rusku. Republika vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů.

Podniky z Baškortostánu nakupují v Česku ohebné výfuky na auta, sečky, pelety, vodní akumulátory, keramické obkladačky, chmel a slad. Naopak do Česka proudí z této oblasti pochopitelně hlavně ropa.

Poplatky výměnou za vstup do WTO

Vývozci, kteří směřují do Ruské federace, ovšem poukazují na mnohé bariéry, které export komplikují. Například jsou to specielní silniční poplatky. Ty byly zavedeny v únoru 2009 a v současné době platí pouze pro některé členy EU včetně Česka. Zahraniční přepravci musí platit poplatek za použití silnic nákladními automobily, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. Za 24 hodinový vjezd se platí 385 rublů, za týdenní 1 154 rublů, za měsíční pět tisíc rublů a roční dokonce šedesát tisíc rublů. Evropská unie se snaží o úplné zrušení těchto poplatků.

Další kritizovanou praktikou jsou poplatky za přelet Sibiře. O jejich zrušení rozhodla ruská vláda už v roce 2007, ale podpis byl provázán se vstupem Ruska do Mezinárodní obchodní organizace WTO. Poplatky tedy přetrvávají, což způsobuje evropským přepravcům zbytečné náklady zhruba 330 milionů eur ročně. Ruský ministr dopravy se letos dokonce vyjádřil, že jejich zrušení v krátkodobé perspektivě nelze očekávat a jako možný termín označil až rok 2014.

Posun u všech těchto problémů i v otázce dovozních cel by měl jít ruku v ruce s jednáním o vstupu Rusko do WTO. „Česko má zájem také na zakotvení obchodní spolupráce mezi Ruskem a Unií v takzvané Nové dohodě, jež by prohloubila stávající Dohodu o partnerství a spolupráci,“ uvádí Jiří Mašata.

Čeští podnikatelé každopádně nečekají a na širou ruskou obchodní step se pouštějí i přes možné komplikace, které tam čekají. Chystané říjnové moskevské setkání mezivládní komise by mohlo podmínky pro obchod zase trošku vylepšit.

Představte se v Rusku na veletrhu
Vhodnou cestou k oslovení ruských partnerů může být odborný veletrh. Ve dnech 27. až 29. října 2010 se například uskuteční již 17. ročník specializovaného veletrhu Autokomplex 2010, který patří svým zaměřením a obsazením mezi nejkvalitnější oborové veletrhy v Rusku. Akce se tradičně koná v areálu moskevského výstavního komplexu Expocentr na Krásné Presně. Další zajímavou akcí pro české firmy je ještě letos prezentace v rámci mezinárodního zemědělského veletrhu Jugagro, který se bude konat v Krasnodaru 23. až 26.listopadu. Zde jsou možnosti především pro dodavatele z oblasti živočišné i rostlinné výroby. Bližší informace o obou akcích poskytne vedoucí kanceláře CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek, email: moscow@czechtrade.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče