Rumunsko trápí šedá ekonomika

20. září 2004, 00:00 - PETR GOLA autor je publicista
20. září 2004, 00:00

DAŇOVÉ SYSTÉMY KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ EU Přestože se rumunská ekonomika v posledních letech zlepšuje, za zeměmi Evropské unie stále výrazně zaostává. Hospodářské výsledky Rumunska za posledních pět let jsou hodnoceny velmi dobře - ekonomika je zdravější a výkonnější než v předchozím období.

DAŇOVÉ SYSTÉMY KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ EU Přestože se rumunská ekonomika v posledních letech zlepšuje, za zeměmi Evropské unie stále výrazně zaostává. Hospodářské výsledky Rumunska za posledních pět let jsou hodnoceny velmi dobře - ekonomika je zdravější a výkonnější než v předchozím období. V současné době země vykazuje trvalý růst HDP, snižující se inflaci a poměrně nízkou nezaměstnanost. Vládě se také daří udržovat solidní deficit státního rozpočtu. Přesto Rumunsko za Unií výrazně zaostává, a to i za deseti novými členskými zeměmi. Zejména kvůli značné korupci, byrokracii a celkové neprůhledností podnikatelského prostředí jsou zatím zahraniční investice v zemi malé. Ekonomičtí odborníci odhadují podíl šedé ekonomiky okolo 45 procent. Také právní prostředí za zeměmi EU výrazně zaostává. Kromě boje proti všudypřítomné korupci čeká vládu v nejbližších letech také privatizace mnoha státních podniků, restrukturalizace celého hospodářství a řešení sociálních otázek (penzijní systém, zákoník práce apod.). DANĚ Z PŘÍJMŮ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Společnosti platí daň z příjmu právnických osob ve výši 25 %. Mezi odčitatelné položky patří například náklady na reklamu, výdaje na tiskoviny či odpisy (při zrychleném odpisování jsou dovoleny v prvním roce odpisy až ve výši 50 % pořizovací ceny). Dividendy jsou zdaňovány zvláštní sazbou ve výši 10 %. Mezi nezdanitelné příjmy patří například aktiva z cenných papírů. Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje v rozmezí od 18 % do 40 %. Zaměstnanec dále odvádí státu na sociálním pojištění 10,5 % ze své hrubé mzdy a 6,5 % na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel za něj navíc odvádí 25 % na sociálním pojištění a 7 % na zdravotní pojištění. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek činí 43,8 hodin týdně, na zkrácený úvazek 21,8 hodin týdně. Na částečný pracovní úvazek v Rumunsku pracuje pouze 5,8 % žen a 1,8 % mužů.

BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ

Dozor nad obchodními bankami vykonává Rumunská národní banka, která zajišťuje měnovou stabilitu, stanovuje měnovou a úvěrovou politiku státu, vydává bankovky a uděluje licence obchodním bankám. V posledních letech pokračuje koncentrace bank. Počet bank klesl na 38. Kolem 55 % celkových aktiv ovládají Obchodní banka, Banca Comerciala Romana a BRD. Většina bankovního sektoru je privatizována, přičemž většina kapitálu je zahraničního původu. V Rumunsku působí celkem 43 pojišťoven. Penzijní fondy však teprve vznikají. Pojistný trh zdaleka nedosahuje úrovně členských zemí Evropské unie. Zvláště patrné je to v oblasti životního pojištění - to zde má uzavřeno pouze 20 % občanů.

INVESTOVÁNÍ Pro zahraniční investory je Rumunsko velice atraktivní zemí zejména v oblasti služeb, které dosud ani zdaleka nejsou na úrovni členských zemí Evropské unie. Velice perspektivní jsou především služby v oblasti cestovního ruchu, protože Rumunsko zatím téměř vůbec nevyužívá své výhodné polohy - málokterý stát nabízí turistům současně moře a krásné hory. Handicapem pro zdárný rozvoj dalších služeb pro místní obyvatele je nízká kupní síla obyvatelstva. Během příštích let se zde očekává rozvoj hypermarketů. Veřejnost ovšem není zahraničním investorům příliš nakloněna. V Rumunsku mají velmi silné postavení odbory, které mají mnohdy nereálné požadavky a často ženou zaměstnance do stávky. Vzhledem k těmto obtížím mají největší šance investice v potravinářském a dřevozpracujícím průmyslu, strojírenství, ze střednědobého pohledu investice v sektoru služeb zejména komunálního charakteru, informačních technologií, obecně v dopravě, v oblasti cestovního ruchu a pohostinství. INFRASTRUKTURA**

Také rumunská infrastruktura hodně zaostává za evropským standardem. Silniční síť je ve velice špatném stavu a prochází rozsáhlou obnovou, financovanou z velké míry fondy Evropské unie. Plánuje se výstavba několika dálničních tahů. V železniční dopravě se realizuje program propojení s evropskými železničními sítěmi. Leteckou dopravu zajišťuje státní letecká společnost TAROM S. A. Mezinárodní letiště jsou v Bukurešti, Temešváru a Konstanci. Rumunsko disponuje dalšími 12 vnitrostátními letišti. Významná je také námořní doprava. Rumunské telekomunikace prošly po roce 1989 restrukturalizací a modernizací. Od roku 2003 je telekomunikační trh liberalizován. Dochází k rozšiřování počtu telefonních linek, velký pokrok země zaznamenává také v oblasti informačních technologií.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče