Rumunsko čeká na české turisty

01. srpna 2005, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
01. srpna 2005, 00:00

CESTOVNÍ RUCH Mnoho lákadel - levné ceny a rychle se zlepšující služby - to vše nabízí současné Rumunsko. Má tedy předpoklady, aby se v blízké době stalo turistickým hitem. Již si toho všimly české cestovní kanceláře, které začaly nabízet zájezdy do tamních regionů. Masivní invazi turistů ale stále brání několik překážek.

CESTOVNÍ RUCH ||
|Řada českých turistů směřuje pod stan do rumunských hor.|
Mnoho lákadel - levné ceny a rychle se zlepšující služby - to vše nabízí současné Rumunsko. Má tedy předpoklady, aby se v blízké době stalo turistickým hitem. Již si toho všimly české cestovní kanceláře, které začaly nabízet zájezdy do tamních regionů. Masivní invazi turistů ale stále brání několik překážek.

Drákulův hrad v Transylvánii, Ceaušescův palác v Bukurešti, pobřeží Černého moře. To jsou jen některá z mnoha turistických lákadel Rumunska. Země má krásnou přírodu i velké kulturní bohatství. Po roce 1989 se jí ale čeští turisté spíše vyhýbali. Rumunsko mělo pověst nebezpečné země, kde prakticky neexistuje turistická infrastruktura. Spíš než písečné pláže a horské scenérie platili za symbol Rumunska zkorumpovaní celníci a žebrající děti.

Do země tak jezdili nanejvýš dobrodruzi s batohem na zádech. Rumuni si ale uvědomili potenciál, který pro ně turistický ruch představuje. Společně s pozvolným růstem ekonomiky začali vylepšovat i turistické služby. Do země tak v poslední době začaly proudit masy návštěvníků třeba ze Španělska nebo z Japonska. Teď chtějí Rumuni přilákat Čechy.

LONI UŽ SKORO 100 TISÍC ČECHŮ ||
|Pobřeží Černého moře lemují kilometry písčitých pláží. |
Kvůli propagaci svých turistických destinací otevřelo Rumunsko v Praze i specializované turistické informační centrum. Podle jeho ředitelky Veroniky Micleaové počet českých turistů směřujících do Rumunska rychle roste. „Loni zemi navštívilo už 98 tisíc Čechů,“ říká ředitelka. Podle ní se ale cestovním kancelářím daří získat zatím jen malou část z těchto návštěvníků. „Naprostá většina lidí zatím cestuje do Rumunska individuálně. S cestovními kancelářemi jelo loni jen pětina českých turistů,“ upřesňuje. Tuzemské cestovky o své příležitosti vědí. Dosud se zaměřovaly hlavně na mladší sportovně založenou klientelu, která směřuje do Karpat a venkovských oblastí za pěší turistikou nebo cykloturistikou. „Máme zájezdy specializované na horská kola i trekking. Zájem je dlouhodobě velký. Problém je ale v tom, že je těžké dopředu odhadnout, o co budou mít turisté zrovna zájem. Například v letošní sezoně jsou totálně vyprodány zájezdy do Banátu a Transylvánie, ale po ostatních destinacích je naopak menší poptávka,“ říká průvodce Slávek Suldovský z cestovní kanceláře Adventura. Rumuni chtějí zaujmout i hlavní turistický proud. Tedy masy těch návštěvníků, kteří hledají nenáročnou relaxaci u moře a při pobytu utratí více peněz. V zimě na lyžaře zase čekají střediska v Karpatech. „Loni jsem měl v hotelu jen 40 českých turistů. Letos už 160. A byli to výborní, bezproblémoví hosté,“ pochvaluje si majitel hotelu v horském letovisku Sinaia Marian Schwarz.
LEVNÁ CESTA ZA VZPOMÍNKAMI Masového turistu chce Rumunsko oslovit evropským standardem služeb za nízké ceny. „Za dvoulůžkový pokoj v tříhvězdičkovém hotelu účtujeme 25 euro za noc. A pro české studenty máme ještě speciální nabídku noclehu na lůžku za 12 eur,“ popisuje cenové relace v Karpatech Marian Schwarz. Rumuni také spoléhají na sentiment českých turistů, kteří jezdívali na dovolenou do komunistického Rumunska v době, kdy patřilo mezi jeden z mála dostupných států. „Po roce 1989 k nám z postkomunistických zemí všichni přestali jezdit. Teď se ale už nabažili západních destinací a mohou začít naši zem vlastně znovu objevovat,“ míní tamní průvodkyně Mariana Cristeaová. CHYBÍ LACINÉ LETENKY ||
|V deltě Dunaje je k vidění tradiční architektura. |
Mezi českými turisty a rumunskými letovisky ale stále leží několik překážek. Tou hlavní je vzdálenost téměř dvou tisíc kilometrů a špatné dopravní spojení. Každý den sice jezdí z Prahy do Bukurešti vlak, letos byla zprovozněna také přímá autobusová linka. Obě alternativy jsou ale časově náročné a relativně nepohodlné. Přejezd trvá den čistého času. Letadlo je zatím drahé: zpáteční letenka Praha-Bukurešť stojí kolem devíti tisíc korun. „To, co nyní ze všeho nejvíc potřebujeme, je zavedení levného leteckého spojení prostřednictvím nízkotarifních leteckých společností,“ říká podnikatel Marian Schwarz. Kromě toho se musí Rumunsko vypořádat se stále ne příliš lichotivou pověstí nebezpečné země. Ta už prý neodpovídá realitě. „V současnosti už u nás hrozí turistům nižší kriminalita než třeba v Itálii nebo Bulharsku,“ tvrdí průvodkyně Mariana Cristeaová. Cestovní ruch má také podpořit čistka, která proběhla na rumunských hranicích. Vláda propustila velké množství zkorumpovaných celníků, kteří vyžadovali od přijíždějících cestovatelů úplatky. Přesto se může překročení hranice, zejména při odjezdu z Rumunska, protáhnout, protože Evropská unie přísně kontroluje imigraci z této země. Slibně se rozvíjející cestovní ruch mohou nepříjemně ovlivnit také nedávné rozsáhlé záplavy. Zatím není jasné, zda část českých turistů od záměru navštívit Rumunsko neodradí. „Určitě to výrazně poznamená například agroturistiku,“ obává se Veronica Micleaová. Slávek Suldovský z cestovní kanceláře Adventura se zlobí, že česká média rozsah záplav neúměrně zveličila. „Třeba informace, že tři čtvrtiny Rumunska jsou pod vodou, to byl totální nesmysl,“ říká Suldovský. „Ověřili jsme si, že všechny naše destinace jsou i po záplavách v pořádku,“ dodává. Povodně přitom poškodily hlavně severovýchodní část země, která je turisty málo navštěvována.
POMŮŽE FOTBAL I UNIE

Veronica Micleaová doufá, že další posílení image Rumunska jako důvěryhodné destinace přinese zářijový zápas české fotbalové reprezentace v Konstantě. Očekává se, že na něj pojedou tisíce českých fanoušků. V dlouhodobějším výhledu by pak měl zvýšit důvěru plánovaný vstup Rumunska do Evropské unie.

České cestovní kanceláře se ale snaží obsadit nadějný trh již nyní. Při stagnaci či poklesu zájmu o klasické cíle, jako je Chorvatsko nebo Itálie, se jeví východní adept stále lákavější alternativou. A vydělá na něm ten, kdo přijde dřív.

BUKUREŠŤ Rumunské hlavní město je někdy přezdíváno Paříží východu. Historické centrum bylo totiž stavěno podle vzoru francouzské metropole. Lze v něm proto najít široké bulváry, krásné secesní kavárny i barevně nasvícené fontány. Na městu se ale tvrdě podepsal komunistický režim. Diktátor Nicolae Ceaušescu dal vybourat pětinu historického centra a město sevřel do betonového krunýře nekonečných panelákových sídlišť. Naopak bývalý Ceaušescův palác je největší atrakcí Bukurešti. Jde o třetí největší budovu světa, která ohromuje velikostí svých mramorových sálů, obrovských koberců či lustrů. Další velkou atrakcí Bukurešti je skanzen, do kterého jsou z celého Rumunska svezeny ukázky venkovské lidové architektury.

TRANSYLVÁNIE Transylvánské Alpy jsou zatím nejčastějším cílem českých návštěvníků v Rumunsku. Nabízejí ideální podmínky pro horskou turistiku. S Transylvánií je také spojena legenda o upírovi Drákulovi, kterou vytvořil irský spisovatel Bram Stoker. Předlohou Drákuly měla být totiž historická postava rumunského panovníka Vlada Tepese, který proslul tím, že nechal své odpůrce nebo vojenské protivníky nabodávat na kůl. V současnosti se ale „drakuloturistika“ mění v trochu nevkusnou pouťovou atrakci. Na hradu Bran, který je někdy označován jako Drákulův hrad, strávil Vlad Tepes ve skutečnosti jedinou noc a ani to není prokázáno. Naopak zatím nedoceněné jsou možnosti Transylvánie z hlediska zimních sportů. Nabízí dlouhé svahy okolních hor, v zimě velké množství sněhu, moderní vleky nebo pronájem sněžných skútrů. BANÁT

Mezi českými turisty je stále oblíbenější destinací Banát. Region táhnoucí se podél západní hranice Rumunska je totiž zajímavý tím, že v něm žije již téměř dvě století početná česká komunita, která používá specifickou podobu češtiny. Návštěvníci z Česka jsou u těchto obyvatel zvláště vítanými hosty.

POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE

Písčité pláže na jihu země jsou největším lákadlem Rumunska pro masovou turistiku. Letoviska Mamaia nebo Mangalia si mnozí čeští turisté pamatují ještě z dob před rokem 1989. Dnes nabízejí komfort na evropské úrovni za nízké ceny.

Zatím ale mezi návštěvníky převažují samotní Rumuni.

**DELTA DUNAJE

Dunaj se rozlévá při ústí do Černého moře v rozlehlý a spletitý labyrint vodních ramen, která jsou ideálním místem pro pozorování divoké přírody. Turista může z lodi spatřit mimo jiné pelikány, orly, ibisy nebo vydry. V deltě žijí také komunity rybářů, kteří nejsou příliš zasaženi civilizačními vlivy, takže u nich lze vidět kolorit tradičního života v dosud autentické podobě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče