Rumuni spouštějí zátah na úplatkáře

07. května 2012, 17:59 - Cristina Muntean
07. května 2012, 17:59

Úplatky jsou v Rumunsku odvěkým nešvarem. Loni ovšem přišel na úplatkáře velký zátah. Skoro 300 zkorumpovaných úředníků, policistů či právníků bylo za korupci odsouzeno rumunskými soudy.  

 Foto: Profimedia

Jako dítě jsem považovala svoji matku za kouzelníka. Dokonale se uměla přiblížit panu doktorovi, když jsem náhodou skončila v nemocnici, a umístit mu do kapsy „malý dáreček“ formou obálky s očekávaným finančním příspěvkem. Pokud by dar byl větší – med, vepřové maso, kachna, káva nebo alkohol–, dalo se to také elegantně umístit v kabinetu pana doktora tak, aby z toho neměl špatný pocit. Před tím se na chodbě udála bitva: kolik tenhle bere a za co? Tolik jenom za konzultaci? Bože můj. Takže to radši zůstat zdravý.

Pan doktor měl vždycky pravdu, proto jsme se před ním všichni klaněli. Pan doktor měl hlavně moc, takže jsme ho respektovali a podporovali, jak jsme mohli. Naštěstí se věci pomalu mění. Letos v lednu hrozba vlády o odvolání Raeda Arafata, ředitele rumunských záchranných služeb a poctivého člověka, který reprezentuje pro mnoho lidí jiný druh pana doktora, spustila protesty, které přinesly Rumunsko na hlavních titulech světových médií a vedly ke změně rumunské vlády. Rumuni ani přesně nevěděli, proti čemu vlastně protestují – chtěli prostě změnu politiků, změnu přístupu k nim a k veřejnému rozpočtu a majetku. Rumuni řekli dost. S podporou Evropské unie, která pořád na zemi tlačí, aby něco dělala s endemickou korupcí, se věci dávají pomalu do pohybu.

Rumunsko do schengenského prostoru?

V únoru vydávala Evropská komise (EK) zprávu o pokroku Rumunska a Bulharska v boji proti korupci. Komise potvrdila pokroky, ale také ukázala, že je i nadále třeba, aby obě země zavedly „silnější opatření“ k zajištění transparentnosti a učinily jisté změny v soudnictví. Podle serveru PressExpress.eu mluvčí EK Mark Gray uvedl, že „komise se domnívá, že posuzování vstupu obou zemí do schengenského prostoru by mělo být objektivní, z pohledu komise obě země splňují podmínky pro tento krok“. Dokument však také vyzval obě země k dalším protikorupčním opatřením, zejména v oblasti pohraničí. Nizozemsko, které brání vstupu obou zemí do schengenského prostoru, uvedlo, že počká na druhou zprávu o pokroku obou zemí, kterou EK zveřejní v červnu 2012.

V roce 2011 se počet případů trestních rozsudků za korupci zdvojnásobil v porovnání s předchozím rokem. Podle rumunského Úřadu proti Korupci (DNA) skončila třetina případů trestem vězení. Celkově 298 lidí včetně právníků, starostů, policistů a ředitelů státních institucí bylo odsouzeno za korupci. To bylo skoro dvojnásobek oproti 154 případům v roce 2010. Polovina osob zastávala v momentě odhalení manažerské pozice. „2011 byl rokem odsouzení,“ řekl Daniel Morar, ředitel DNA. Nárůst počtu odsouzených poukazuje na odhodlání rumunské justice dělat něco s korupcí, která dlouhodobě pošpinila pověst Rumunska v Evropské unii.

Kvůli korupci prý i umírají děti

Podle ČTK, která cituje informace Evropského statického úřadu Eurostat z února 2012, zhruba tři čtvrtiny Evropanů (74 procent) považují korupci ve svých zemích za významný problém. V Rumunsku, kde je podle agentury Eurostat situace nejhorší, 31 procent dotázaných odpovědělo, že bylo v posledním roce o úplatek požádáno, nebo se od nich očekávalo, že ho zaplatí. Pro srovnání, v České republice to bylo 18 procent. O tom, že jde o velmi vážný problém, svědčí i odhad škod, které korupce přináší. Hospodářské ztráty vzniklé kvůli korupci se v EU pohybují kolem 120 miliard eur ročně.

Na začátku dubna psala zpravodajská agentura AP, že v Rumunsku kvůli korupci ve zdravotnictví umírají děti. Rumunsko čelí tak rozsáhlé korupci, že za poskytnutí péče žádají po pacientech peníze lékaři i zdravotní sestry – třeba za pouhé převlečení postele. I to je důvod, proč je dětská úmrtnost v zemi dvojnásobná ve srovnání s průměrem v EU. „Každé 100. dítě se nedožije svých prvních narozenin. Své o tom ví kardiolog Catalin Cirstoveanu, který musí vážně nemocné děti posílat na léčení do zahraničí, nechce-li se na uplácení podílet,“ napsala AP.

„Musím říci, že je to v našem systému tak zakořeněné, že je skutečně těžké to vymýtit,“ citovala agentura ministra zdravotnictví Ladislaua Ritliho. Ptáte se, zda to platí i v podnikání? Pravděpodobně ano. Je to smutné, přestože se už objevují prví vlaštovky boje s korupcí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče