Rubín jako poznávací znamení

28. července 2010, 17:57 - Kateřina Menzelová
28. července 2010, 17:57

Bohatí zákazníci dnes nakupují méně ostentativní šperky...

Celý podtitul:
Bohatí zákazníci dnes nakupují méně ostentativní šperky, tvrdí italský klenotník

EURO: Kromě hodinek máte na ruce jediný šperk, a to prsten Trinity, zřejmě nejznámější kus z kolekce klenotnictví Cartier. Proč konkurence? COIN: Tento prsten je ze tří barev zlata. Také jsem dříve navrhoval kolekce z barevného zlata. A byly velmi úspěšné. Bylo to ještě před svatbou. Když jsem se ženil, to bylo před dvaceti lety, tak mé jméno ještě nebylo proslulou značkou. Se ženou jsme si tedy koupili snubní prstýnky u Cartiera.

EURO: Byl jste úspěšným hoteliérem. Jak jste se od hotelů dostal ke šperkům? COIN: Je pravda, že jde o hodně odlišné obory. Vše v mém životě se událo náhodou (by COINcidence – klenotník naráží na své příjmení – pozn. red.). Brzy jsem osiřel a byl jsem poslán do internátní školy ve Švýcarsku. Když jsem měl volno, hlavně během víkendů, pracoval jsem už při škole v hotelu. Moc se mi tam líbilo. To byl také důvod, proč jsem se stal velmi mladým a úspěšným hoteliérem. Neměl jsem žádný domov a domovem se pro mě stal hotel. A co vidíte v takovém hotelu? Krásné ženy oblečené do šatů od známých návrhářů, ozdobené nádhernými klenoty. Byl jsem fascinován tím, jak se ženy oblékají. Ptal jsem se jich, jaké šaty mají na sobě, jaké šperky a jaké boty. Byl jsem tehdy velmi mladý a ony mně vše s nadšením vysvětlovaly. Zamiloval jsem se do módy. Když mi bylo 33, prodal jsem hotel a uvažoval jsem o návratu do Itálie. Chtěl jsem začít podnikat v módním průmyslu. Zajímal jsem se o to, jak se navrhuje oblečení a šperky. Ty mě zaujaly víc. Chtěl jsem si splnit sen. Dal jsem si dva roky na to, abych zjistil, zda se mi tento obor bude skutečně líbit. Poté jsem nastoupil do školy. Učil jsem se také od mnoha italských mistrů. Neměli slavná jména, ale pracovali pro značky jako Cartier, Chopard či Bulgari, tedy pro nejslavnější klenotníky na světě. Když jsem se rozhodoval, pod jakým jménem budu prodávat své klenoty, chtěl jsem, aby nesly mé jméno – Roberto Coin. Spustil jsem vlastní výrobu a začal jsem navrhovat šperky.

EURO: Byly začátky podnikání těžké? COIN: Nic není těžké. Když už dopředu o něčem uvažujete, že je to těžké, je lepší to nedělat. Naopak když jste o něčem přesvědčeni, že to máte rádi, jde to jednodušeji. Je ale nutná trpělivost.

EURO: Hodně používáte diamanty a rubíny. Proč právě tyto dva kameny? COIN: Rubín se stal mojí obchodní značkou. Na spodní straně každého šperku je zasazen rubín. Podle toho se pozná, že jde o šperk Roberto Coin. Rubín jsem zvolil, protože představuje něco pozitivního. Egyptští faraoni považovali za jediný kámen s pozitivní energií rubín. Jiné kameny byly pro ně také krásné, ale nevydávaly pozitivní energii. Rubín by se měl dotýkat ženské pokožky. Kombinace kůže ženy a rubínu přináší štěstí, lásku, prosperitu, dlouhý život. Mně se tento příběh líbil, a proto jsem si za svou značku zvolil rubín. Diamant je již mnoho let nejpreferovanějším drahokamem. Jako klenotník jsem chtěl také prodávat šperky s diamanty. Jenže ty, které byly na trhu, byly ve všech obchodech stejné. Musel jsem přijít s novým brusem. Brus Cento, což znamená sto, je naším brusem, nikdo jiný ho nemá.

EURO: Čím se liší? COIN: Každý diamant je broušen do 57 nebo 58 faset (fasety jsou plošky briliantového brusu – pozn. red.). Značka Roberto Coin jich má sto. Pokud porovnáme dva byty, jeden se čtyřmi okny a druhý s devíti, je jasné, že v tom druhém bude více světla. Diamant s více fasetami bude mít mnohem větší lesk a třpyt. Diamanty s brusem Cento prodáváme po celém světě. Pouze pět procent brusičů ho dokáže. Když se při broušení udělá chyba, je nutné kámen přebrousit. Tím se ztratí asi deset procent jeho hodnoty. Nemůžete si dovolit udělat chybu. Když se podíváte dovnitř diamantu s brusem Cento, vidíte květinu. Chybným brusem se ztratí jeden z okvětních lístků.

EURO: Prodáváte takto broušené diamanty i jiným klenotníkům? COIN: Nikoliv, jsou zasazeny jen do šperků značky Roberto Coin.

EURO: Kde nakupujete surové diamanty? COIN: Jsem předsedou představenstva World Diamond Council a členem představenstva Diamond Exchange of Dubai. Diamanty, se kterými pracujeme, pocházejí z celého světa. Vynalezli jsme takzvaný Kimberley Process (certifikační systém, který funguje od roku 2003 – pozn. red.). Takže víme přesně, odkud diamanty pocházejí a kdo je brousil. A to garantujeme zákazníkům. Dnes je tato garance důležitější než kdykoli dříve. Zákazníci mají jistotu, co kupují.

EURO: Proč si lidé pořizují šperky? Přistupují k nim jako k investici? COIN: Důvod, proč si kupují klenoty, se nezměnil za poslední tři tisíce let. Ženy chtějí vypadat lépe, chtějí být krásnější. A šperky jim umožňují, aby se tak cítily. Koupit šperk, to je pořídit si něco cenného, něco zvláštního. Když koupíte květiny a klenoty, je to ze sentimentu. Auto se kupuje kvůli potřebě. Klenoty mají sentimentální hodnotu. Pokud si definujeme, co je luxus, klenoty tuto definici splňují více než jakékoli jiné zboží. Co uděláte s autem po pěti šesti letech? Nic. To samé platí o oblečení. A klenoty? Ty si stále uchovávají hodnotu. Takže jsou i investicí. Podívejte se, kam se vyšplhala cena zlata za posledních dvacet let.

EURO: Zaznívají názory, že se luxus posunuje do extrémů. Zákazníci, platí to hlavně o Rusech, mají zájem o stále dražší věci. Pozorujete takový trend? COIN: Já toto tvrzení popřu. Dříve se rozvrstvení společnosti podobalo trojúhelníku či pyramidě. Na jeho spodní straně byly nízkopříjmové skupiny, pak následovala střední vrstva a na špičce byli ti nejbohatší. To dnes ale neplatí. Zůstali velmi bohatí a velmi chudí. Tvar rozvržení společnosti více připomíná karafu. Rozšířila se skupina chudých a bohatých. Zmizela ale střední vrstva. To je velmi nebezpečné. Ideální stav by byl, kdyby střední vrstva byla hodně početná, nemusí být mnoho extrémně bohatých a chudých. Nově se společnost rozvrstvila po krachu Lehman Brothers. Nakupují bohatí stále velmi luxusní věci? Odpověď zní – nikoliv. To, o co měly dříve zájem skupiny na vrcholu pyramidy, se posunulo směrem dolů. Bohatí se obávají nakupovat velmi luxusní klenoty. Necítí se pohodlně, když takové šperky nosí. Pokud je člověk bohatý a inteligentní, tak to tak cítí. Dnes chce nakupovat něco, co je méně ostentativní. Něco, co je módní, má úroveň, styl a není tak drahé. Luxus se neposouvá do extrémů, to je chybný pohled. Trh se změnil. Ti, již patří do skupiny těch nejbohatších, kupují věci, které si dříve pořizovali příslušníci střední třídy. To je logické. Milionáři musejí mít peníze, musejí být inteligentní a musejí mít dobrou paměť. A ta je nutná k tomu, aby si připomněli, že mají srdce. Nesmíme zapomenout na lidi, kteří nemají práci. Prodávám klenoty, ale také se hodně zapojuji do řešení chudoby a do charity.

EURO: Bude takovéto rozdělení společnosti přetrvávat? COIN: Musíme se vrátit k původnímu rozdělení společnosti, které připomínalo již zmíněný trojúhelník či pyramidu. Ideální by bylo rozdělení s početně omezenými skupinami velmi bohatých a velmi chudých a silnou střední třídou.

EURO: Kde hledáte inspiraci pro návrh šperků? Je náročné stále přicházet s novými nápady? COIN: Není to těžké, protože inspirace nemá hranice. Můžeme udělat dvacet odlišných návrhů, ve kterých využijeme motiv kruhu. Budeme si hrát s velikostí, tvarem, barvou. Inspiruji se při svých cestách. Hodně cestuji. Ve Spojených státech jsem byl více než stokrát, v Japonsku čtyřicetkrát, v Číně taktéž. Vidíte hodně věcí. Musíte se dívat a registrovat. Také sleduji módu, zajímám se o svět žen a dětí. Děti mají vlastní kreativitu. Velmi tvůrčí jsou ti nejchudší. Kreativita je součástí mé osobnosti. Vím, že dokážeme navrhovat šperky, nenajímáme externí designéry.

EURO: Kolikrát do roka představujete novou kolekci? COIN: Každý den. Máme kontinuální systém. Deset lidí vytváří nové modely. Každý týden nebo dva musí každý z nich připravit nové vzory.

EURO: Mezi vaše klientky patří také zpěvačka Madonna. Je práce s celebritami náročná? COIN: Je hodně významných hvězd, které si oblíbily šperky Roberto Coin. Mám politiku, že nikdy neplatím za to, že nějaká celebrita nosí klenoty Roberto Coin. Slavné osobnosti nosí šperky na různé slavnostní akce, na fashion show. Nevíme, co si která celebrita u nás koupila, to je její osobní rozhodnutí. Zveřejňujeme to pouze tehdy, když se s klenoty ukáže na veřejnosti. Nikdy bych neprozradil, zda si u nás někdy něco koupil například český prezident.

EURO: Když vidíte zákazníka, poznáte dopředu, jaký šperk si koupí? COIN: Pokud znám dotyčnou ženu, tak ano. Pomůže mi, když vím, jaké oblečení nosí. Umím velmi dobře kombinovat šperky a šaty. Hodně žen má nádherné garderoby, ale příšerné klenoty. Často nosí moderní šaty a k tomu deset let staré šperky. Podle toho, jaké žena nosí doplňky, jsem schopen odhadnout, kolik jí je let. Ženy si nakupují hodně oblečení, ale někdy nemají dost šperků.

EURO: Návrhářka Coco Chanel kombinovala své modely s umělými perlami nebo s bižuterií. Co tomu říkáte? COIN: Coco Chanel navrhovala také šperky. Ne moc, více se věnovala oblečení. Je pravda, že používala i umělé kameny. Vypadají takové věci hezky? Ano, ale já v tento typ doplňků nemám důvěru. Navíc je někdy bižuterie stejně tak drahá jako pravé šperky. Coco Chanel ale mohla dělat vše, co ji napadlo, a vždy se trefila.

EURO: Víte, že existuje tradiční český kámen – český granát – a že je zde dlouholetá tradice šperkařství? COIN: To vím, je to moje práce. Když vidíte granát, vzpomenete si na babičku své matky. Granátové šperky nikdy nebyly modernizovány, stále se vyrábějí staré kolekce. Až budu mít čas a náladu, pravděpodobně navrhnu moderní české klenoty.

EURO: Otevřel jste obchod v Praze, v Pařížské ulici. Bylo těžké najít vhodné prostory? COIN: Pro všechny ostatní to těžké je, pro mě nikoliv. Můj přítel měl na této adrese kdysi obchod s klenoty. Takže jsem místo našel lehce. Nechtěl jsem být v jiné ulici než v Pařížské.

EURO: A plánujete další expanzi? COIN: Už nyní máme zastoupení v 53 zemích světa. Naším největším trhem jsou USA. V minulosti jsme měli silnou pozici v Japonsku. To je ale v těžké ekonomické pozici. Mnoho let působíme v Hongkongu, Singapuru, na Filipínách a v Macau. Ale stále je náš byznys soustředěn hlavně v USA, pak ve Spojených arabských emirátech a v Rusku. Před třemi týdny jsme otevřeli franšízový butik v Moskvě.

EURO: Je obchod v Praze také franšízou? COIN: Ne, ten je náš vlastní. Myslíme si, že je to lepší. Abych poskytl někomu franšízu, nejprve se mi musí líbit dotyčný člověk. Pak můžeme spolupracovat. Když nejsme přátelé, tak to nejde.

BOX: Roberto Coin (66) se narodil v Benátkách. V sedmi letech mu zemřel otec, poté byl poslán do internátní školy v Lausanne, kde získal diplom na L’Ecole Hotelier de Lausanne. Ve 24 letech založil vlastní hotel na Normanských ostrovech. Po devíti letech podnik prodal a vrátil se do Itálie. Roku 1996 představil vlastní značku klenotů Roberto Coin. Už o čtyři roky později se značka umístila na sedmém místě mezi nejznámějšími klenotnickými značkami v USA. V současné době má Roberto Coin přes 800 prodejních míst po celém světě a svým zákazníkům nabízí až 600 nových modelů ročně. Jméno Roberto Coin je spojeno s několika revolučními inovacemi v klenotnickém oboru. V roce 1978 jako první použil zlato ve všech třech odstínech, roku 2003 představil patent Cento – diamant se stovkou faset.
Roberto Coin žije ve Vincenze s manželkou Pilar, která dříve pracovala jako bankéřka ve Švýcarsku. Nyní je marketingovou ředitelkou v rodinné firmě Roberto Coin. Ze současného sňatku má Roberto syna, dvě děti z předešlého manželství působí též ve společnosti Roberto Coin.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče