Roztočte kohoutky!

03. října 2008, 14:29 - Denisa Kollmannová
03. října 2008, 14:29

Krátké zprávy

Voda
Mattoni už nebude New York i Londýn zasáhla nová společenská módní vlna: pijte vodu z kohoutku! Doby, kdy k okázalému snobismu patřilo mít zvláštní lednici na zelené lahve San Pellegrina, Fiji nebo Evianu, jsou nenávratně pryč. Povinně by vodu z kohoutku (tap water) zdarma měly nabízet i všechny restaurace. Stále častěji je o to žádají nejen zákazníci, ale i sdružení na ochranu spotřebitele, městské rady a ekologičtí aktivisté. Proti jsou samozřejmě výrobci nápojů, jen v USA představuje roční obrat odvětví balených vod deset miliard dolarů. Produkce balené vody, zejména v plastových lahvích, neúměrně zatěžuje životní prostředí, stejně tak jako emise kamionů, které musejí miniaturní lahvičky rozvézt do každého lokálu. Kromě ekologických a morálních otázek nyní Američanům přibyl ještě jeden dobrý důvod, proč si raději místo otevření lahve pustit kohoutek: finanční. Američan, který vypije denně doporučenou dávku minimálně dvou litrů balené vody, může zaplatit až 1400 dolarů ročně, zatímco stejné množství vody z kohoutku vyjde kolem půl dolaru (pro srovnání: v Praze je to pětkrát více). Na vodě vydělávají nejvíce restauratéři. V Česku nás stáhnou na jedné „bonaquě“ minimálně o dvacet korun, pro což má angličtina krásný výraz „rip off“. Všichni si stěžují na pražské taxikáře, ale při české nehoráznosti, kdy třetinka piva vychází levněji než obyčejná voda, všichni jen poctivě klopí uši. „Mám to od majitele zakázané,“ zní nejčastější výmluva číšníků, kteří přestali podávat vodu i k espresu, což je vyloženě proti dobrým mravům. V mnoha zemích se však tyto „císařovy nové šaty“ nenosí: nejen voda, ale i zelený čaj se obvykle podávají zdarma například v Japonsku, Malajsii, ale i v Číně. A místní restauratéři si tuto službu zvýšenou cenou jídla rozhodně nekompenzují, jak zní častá výmluva českých hochštaplerů. Dáte-li si v Česku třetinku vody za 30 korun jen dvakrát týdně, ročně utratíte přes tři tisíce korun. Jako kdybyste si koupili každé Vánoce velký Chanel a vylili ho do kanálu.
Denisa Kasl Kollmannová

Od praotce k svatému knížeti
Medaile s náměty z české mytologie a počátků historie vydala společnost Zlaté Mince – Numismatika. Na čtveřici medailí z ryzího zlata jsou praotec Čech, kněžna Libuše, Přemysl Oráč a kníže Václav. Na rubové straně jsou vyobrazení českých a moravských symbolů, lva a orlice. Autorem medailí je akademický sochař Vladimír Oppl, rytcem byl Lubomír Lietava. Všechny medaile mají ryzost 999,9/1000 Au, liší se velikostí, hmotností a pochopitelně i cenou. Nejmenší s portrétem praotce Čecha má průměr 16 milimetrů a váží 3,11 gramu, největší se svatým Václavem 37 milimetrů a 31,1 gramu. Ceny jsou od 3500 až po 26 450 korun. Medaile se prodávají jak jednotlivě, tak v sérii v etuji z masivního dřeva.

Pohodlné spaní
Sladké drahé sny
Nelituji, že třetinu života prospím, vadí mi, že jsem jeho dvě třetiny vzhůru, svěřil se kdysi básník Jiří Suchý. Zdaleka není osamocený. Například dva čeští milovníci tvrdého a příjemného poležení byli ochotni (a hlavně finančně schopni) za postel zaplatit 1 375 000 korun. Tedy každý. Postel s názvem Vividus, kterou vyrábí společnost Hästens se stopadesátiletou tradicí, je zřejmě nejen nejluxusnějším, ale i nejdražším lůžkem na světě. Každý Vividus vzniká přesně podle přání zákazníka a výroba trvá 140 až 160 hodin. Jde výhradně o ruční práci za použití kvalitních přírodních materiálů. Pokud vám připadá cena za Vividus přece jen příliš vysoká, a přesto chcete do svého spaní investovat slušnou částku, můžete si od stejného výrobce opatřit dvojpostel za „pouhých“ 69 500 korun. Když na ni budete lehat sám, možná dosáhnete i pohodlí hodného Vividusu. Popisek: Na postele Vividus v Česku láká potenciální zákazníky modelka Adéla Čápová

Luxus nejen pro piloty
Pan Léon Breitling založil svou hodinářskou dílnu v roce 1884 ve švýcarském městečku St. Imier. Firmu, která se mezitím přestěhovala do tehdejšího švýcarského hodinářského centra Chaux-de-Fonds, převzal po jeho smrti syn Gaston, jenž v roce 1915 sestrojil první náramkový chronograf, který později začal dodávat pilotům. Od té doby je firma spojena s letectvím, a v současné době má dokonce profesionální letecký tým, který předvádí akrobacii na proudových letadlech L39-C Albatros. Breitling nyní dodává své výrobky, konkrétně Chronomatic 49, i do Česka. Hodinky o průměru 49 milimetrů mají typické strohé linie a geometrickou přímočarost. Jsou vybaveny kalibrem Breitling 14. Pouzdro společně s tahem, speciálně vytvořeným pro tento typ hodinek, je ocelové, luxusní variantou je limitovaná edice (500 kusů) z 18karátového červeného zlata a s řemínkem z krokodýlí kůže. První typ přijde na 128 500 korun, cena hodinek v červeném zlatě je 420 300 korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče