Rozšiřte daňovou konkurenci

30. dubna 2007, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
30. dubna 2007, 00:00

Jedním z nejméně diskutovaných aspektů reformy veřejných financí je plánovaná změna rozpočtového určení daní a s tím zvažované posílení sdílených daní. Tedy části daňového výnosu, která má být přímo rozpočtem obcí a krajů.

Návrh vzešel z toho důvodu, že byly zrušeny některé majetkové daně, především ze zemědělské půdy, čímž by bez dalších úprav došlo k výpadku v rozpočtu měst a obcí. Obce si tak budou samy moci určit koeficient zvýšení zbývajících pozemkových daní tak, aby mohly ztrátu vyrovnat. Municipalitě tak poprvé bude dána možnost určovat si sama byť nepatrnou část daní podle přání a potřeb voličů.

Na tom by se však reforma rozpočtového určení daní neměla zastavit. Ještě před nástupem socialistů mohly obce profitovat při rozdělování daní z aktivity občanů a firem, které sídlily v jejím katastru. To se však změnilo, a nyní jsou takzvané sdílené daně rozdělovány podle určitého klíče a podle zásady „vsjo rovno“.

Je otázka, kam až povede reformní nadšení koaliční vlády, v každém případě by ale mělo směřovat k tomu, aby co největší podíl přímých daní zůstával tam, kde dochází k vytváření daňového inkasa. Rozpočtové peníze nemají mašličku, říká s oblibou ministr financí Miroslav Kalousek, a má bohužel pravdu. Přesto se dá z logiky věci odvodit, že daně nepřímé plus pojištění by měly sloužit k zajištění veřejných statků, které jsou rovnoměrně rozloženy na všechny občany České republiky bez rozdílu místa bydliště Tedy zdraví, důchody, školství, vnitřní a vnější bezpečnost. Přímé daně, především ze závislé činnosti, ale i daně korporátní, jsou pak vázány na konkrétní lokality, kde vznikly.

Obce a kraje by, pochopitelně v rámci nezbytné meziregionální solidarity, měly dostat právo dostávat co nejvyšší podíl z těchto daní a možnost nakládat s nimi podle svého uvážení. A měly by dostat i možnost v rámci určitého fluktuačního pásma rozhodovat o výši sazeb těchto daní na svém území. Rozšíření daňové konkurence na území jednoho státu by nutně neznamenalo jeho rozpad.

Obce a kraje by dostaly účinný nástroj, jak daňovou pobídkou přilákat investora, což by uvítaly především kraje chudší. Ty bohatší by klidně mohly sazbu zvednout, protože jim by šlo zase primárně o zkvalitnění a rozšíření veřejných služeb.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče