Rozšíření Unie bude spíš přínosem než ztrátou

28. dubna 2003, 00:00 - Dana Rybáková, rybakova@profit.cz
28. dubna 2003, 00:00

Desítka kandidátů vytvoří dohromady pět procent HDP evropské patnáctkyBýt členem společného trhu znamená být bezpečnější pro investory a mít přístup k evropským penězům, ale i pustit na domácí trh tvrdší evropskou konkurenci.

Desítka kandidátů vytvoří dohromady pět procent HDP evropské patnáctky

Být členem společného trhu znamená být bezpečnější pro investory a mít přístup k evropským penězům, ale i pustit na domácí trh tvrdší evropskou konkurenci.

Rozšíření EU o nové státy nepřinese vzhledem k otevřenosti a nepřílišné velikosti jejich ekonomik velké hospodářské riziko pro Unii a jeho přínos bude větší než případné ztráty. Takový je hlavní výsledek průzkumu společnosti Ernst & Young, který zahrnoval deset zemí - kandidátů pro rozšíření v příštím roce. Z analýzy vyplývá, že přistoupení ke společnému trhu se sníží investiční rizika do nových členských států a značné příležitosti vyplynou z finančního programu, který zahrnuje 25 miliard eur pro regionální a strukturální fondy na dobu tří let. Třetina těchto prostředků je vyhrazena na účely soudržnosti s důrazem na dopravní infrastrukturu. Evropská komise a Evropská banka pro obnovu a rozvoj vyvíjejí programy, jejichž cílem je vytvořit příležitosti pro malé a střední podniky a posílit bankovní sektor. Předpokládají se investiční plány v oblasti životního prostředí a zvýhodněny budou ještě dva další konkrétní obory - telekomunikace a ocelářský průmysl.

Odvětví na houpačce

V oblasti specializace obchodu a konkurenceschopnosti prokazují podle analýzy Ernst & Young všechny kandidátské země v poslední době zlepšení v oborech dopravních zařízení a většina z nich i v oblasti potravin a nápojů. Výjimkami jsou Česká republika a Maďarsko. Posílil se efekt komparativních výhod v oborech strojírenství a technická zařízení (kromě Maďarska a Lotyšska) a elektrotechnika (kromě Slovinska). Lze pozorovat zhoršování obchodní konkurenceschopnosti v chemickém průmyslu (kromě Slovinska) a textilním průmyslu. Největší pokrok ve zlepšování kvality služeb lze pozorovat v oborech, které se zakládají na technologiích (Maďarsko, Slovensko a Slovinsko) a kvalifikované pracovní síle - tady vede Maďarsko, naopak je tomu v Bulharsku, Estonsku, Polsku a Rumunsku.

Nejvíc investic v Česku, Polsku a Maďarsku

Většina kandidátských zemí zdědila po svých komunistických vládách zastaralý průmyslový sektor. Za posledních deset let však prošly výrobní sektory průmyslu většiny zemí střední a východní Evropy díky privatizaci a přímým zahraničním investicím obnovou. Česká republika, Maďarsko a Polsko byly dosud cílem asi osmdesáti procent zahraničních investic. Průmysl přispívá významnou měrou na hrubý domácí produkt - od sedmnácti procent v pobaltských zemích po 27 procent v České republice. Zajišťuje zaměstnanost a v současné době má podle Ernst & Young příznivé vyhlídky na růst. Struktura výrobních sektorů je co do specializace a produktivity nyní poměrně blízká evropské struktuře. Výjimkou jsou pobaltské země, Rumunsko a Bulharsko. Zajímavé je jistě i to, že hrubý domácí produkt všech deseti kandidátských zemí dohromady představuje pouhých pět procent hrubého domácího produktu států evropské patnáctky.

Ocelářský průmysl by měl být vedle telekomunikací zvýhodněným oborem v nových zemích Evropské unie.

FOTO ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče