Rozšíření dálnice? Snad do roku 2013

02. dubna 2007, 00:00 - (pk, čtk)
02. dubna 2007, 00:00

Na plánované rozšíření dálnice D1 mezi Brnem a Prahou si řidiči musí ještě řadu let počkat. Na oblibě ale získávají rychlovlaky, které centra obou měst spojí za dvě a půl hodiny. O zlepšení situace na nejstarší a nejvytíženější tuzemské dálnici se mluví už dlouho.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

ZÁKLADNÍ ÚDAJE rozloha kraje: 7196,5 km2 počet obyvatel: 1 132 563 (k 31. 12. 2006) sídelní město: Brno nezaměstnanost: 8,9 % (únor 2007) HDP na obyvatele: 254 684 Kč (rok 2004)

Pramen: ČSÚ

Na plánované rozšíření dálnice D1 mezi Brnem a Prahou si řidiči musí ještě řadu let počkat. Na oblibě ale získávají rychlovlaky, které centra obou měst spojí za dvě a půl hodiny. O zlepšení situace na nejstarší a nejvytíženější tuzemské dálnici se mluví už dlouho. Nejviditelnějším výsledkem za poslední rok jsou ale pouhé čtyři světelné tabule, informující o provozní situaci a varující včas před kolonami. Tedy zařízení, která na západ od českých hranic patří ke standardu. Zmíněné tabule - a 27 instalovaných kamer - uvádí jako jediné výraznější zlepšení také zpráva ministerstva dopravy, kterou na začátku letošního roku projednala vláda. Z dokumentu zároveň vyplývá, že dlouho plánované rozšíření dálnice na šest pruhů potrvá velmi dlouho - vedle miliardových nákladů jsou překážkou také problémy s výkupy pozemků. Tři pruhy v každém směru má D1 zatím jen mezi Prahou a Mirošovicemi. Podle plánů současného ministra dopravy Aleše Řebíčka má do roku 2013 dojít k rozšíření 31 kilometrů i na druhé straně, tedy před Brnem. Zkapacitnění na tři pruhy po celé zbývající délce (asi 160 kilometrů) mezi českou a moravskou metropolí však je podle Ředitelství silnic a dálnic reálné nejdříve za 15 let. Z loňského průzkumu Ředitelství silnic a dálnic vyplynulo, že řada řidičů nedodržuje předpisy, především maximální povolenou rychlost. Podle názoru řidičů by pomohly častější policejní kontroly (nejen rychlosti, ale také například zákazů předjíždění pro kamiony či telefonování za jízdy). Policie argumentuje, že nemá dostatek lidí. Navíc její šéfové upozorňují, že hlavní příčinou každodenních potíží na D1 je nedostatečná kapacita dálnice. I kdyby byl celý úsek modernizován a získal třeba kvalitnější povrch či méně ostré zatáčky odpovídající současným normám, zásadnější zlepšení by nejspíš nenastalo. SEVERNÍ TRASA V NEDOHLEDNU Přeplněné spojnici Prahy a Brna by měla odlehčit dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové, na niž má navazovat rychlostní silnice R35. Řidičům jedoucím na jih Moravy by sice nepomohla, ale stala by se vítanou alternativou pro auta jedoucí z Prahy do Olomouce či Ostravy. Dálnice z Prahy do Hradce Králové byla vloni, po mnoha letech odkladů, konečně zprovozněna. Podstatný úsek navazující silnice R35 však zatím existuje jen na papíře. Hotova je pouze trasa z Olomouce do Mohelnice, kterou lze bez větších problémů prodloužit k Moravské Třebové. Prakticky ihned se může začít stavět i úsek z Hradce Králové k Vysokému Mýtu. Podle loňského vyjádření tehdejšího ministra dopravy Milana Šimonovského by tyto části R35 mohly být hotovy do roku 2014, některé z nich dokonce už v roce 2010. Jako prioritu vnímá výstavbu R35 i současná vláda, stejně jako nový šéf Ředitelství silnic a dálnic Alois Brunclík. Přiznává ale, že příprava této investice rozhodně není ve stavu, aby se mohlo začít stavět v blízké době. Nejasno zůstává hlavně o prostředním, více než padesátikilometrovém úseku plánované R35 mezi Vysokým Mýtem a Moravskou Třebovou. Ve hře jsou stále dvě varianty: Severní trasa by z Vysokého Mýta vedla do podhůří Orlických hor kolem Chocně, Ústí nad Orlicí a České Třebové. Podle kritiků, mezi něž patřili vedle několika občanských sdružení také mnozí dopravní odborníci, má však tato varianta mnoho nevýhod: Vede horským terénem, který zejména v zimním období může přinášet problémy se sjízdností a zvýšené výdaje na údržbu. Zbytečně přináší tranzitní dopravu do dosud relativně „klidného“ regionu. A protože nekopíruje žádnou stávající silnici, musel by se celý úsek postavit a zprovoznit najednou, jinak se na ni auta těžko dostanou. Jižní varianta, zhruba stejně dlouhá, v zásadě kopíruje stávající hlavní silnici první třídy číslo 35 z Vysokého Mýta přes Litomyšl, Svitavy a Moravskou Třebovou. „Její výstavba by byla jednodušší a rychlejší. Šlo by totiž postupně zprovozňovat jednotlivé úseky a je zde daleko menší riziko střetů s jejími případnými kritiky,“ říká Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země. Za jižní variantu se vloni postavilo i Šimonovského ministerstvo dopravy. Jenže zastupitelé Pardubického kraje se však stále ještě nevzdali jimi původně preferované severní varianty, jejíž výhodou má být lepší dopravní spojení měst blízko Orlických hor. Zatím se zpracovávají další posudky a porovnání obou variant. NEJEDNOTNÁ JIŽNÍ MORAVA Zatímco R35 by dopravě na jižní Moravě prospěla spíše nepřímo, regionální politici nyní žijí dalšími dvěma spornými rychlostními silnicemi - R43 a R52. A na březnovém setkání podnikatelů s poslanci a senátory za Jihomoravský kraj, které se uskutečnilo v sídle brněnské hospodářské komory, se přítomní shodli: Obě tyto silnice by podnikání v regionu prospěly a měli bychom se co nejdříve dohodnout o jejich konkrétní trase. Jinak hrozí, že vláda dá peníze na dopravní stavby v jiných regionech. Plánovaná R43 by měla být - zjednodušeně řečeno - severojižní spojkou mezi D1 a zmíněnou R35. Částečně by mohla využít takzvanou německou dálnici, rozestavěnou během 40. let minulého století, která měla spojovat Vídeň s Vratislaví. Silnice by začínala před Brnem a vedla kolem Kuřimi a Boskovic na Svitavsko (do blízkosti Moravské Třebové). Spory jsou hlavně kolem trasy na západě Brna - silnice by totiž vedla přes sídliště Bystrc, navíc těsně kolem přehrady. Přestože by všechny pruhy byly ukryté pod zemí, petici proti této trase už podepsalo přes 30 tisíc lidí. Spory kolem komunikace začínají také na severu plánované R43, tedy v Pardubickém kraji. Termín dokončení? Předběžně kolem roku 2015. Definitivně jasno zatím není ani o prodloužení rychlostní silnice R52, která má propojit Brno a Vídeň a je vlastně pokračováním R43. Čtyřpruhová komunikace zatím končí u Pohořelic. Odpůrcům prodloužení se nelíbí, že by mělo dojít k rozšíření současné silnice první třídy, která protíná vodní dílo Nové Mlýny. Lokalita je jedním z nejvýznamnějších hnízdišť ptáků na Moravě. Rušná silnice by navíc měla vést těsně kolem Chráněné krajinné oblasti Pálava u Mikulova. Ochránci přírody proto společně se starosty některých obcí Mikulovska navrhují, aby hlavní tah na Vídeň vedl přes Břeclav. K tomu by stačilo jen upravit současnou dálnici D2 na trase Brno-Břeclav a kolem Břeclavi pak dobudovat příjezd na hranice s Rakouskem. S touto variantou ale u představitelů Jihomoravského kraje neuspěli. Navíc i tato varianta má své kritiky z řad ekologů, kteří varují před narušením krajiny kolem lednickovaltického areálu. VLAKEM ZA DVĚ A PŮL HODINY Stále více podnikatelů používá pro cesty mezi Prahou a Brnem rychlovlaky. Soupravy Pendolino zvládnou trasu mezi centry obou měst za dvě hodiny a 23 minut, vlaky EuroCity za dvě hodiny a 40 minut. Cestující však musí překonávat odpuzující prostředí brněnského hlavního nádraží, o jehož osudu stále není rozhodnuto: Předchozí vedení města bylo pro přesun nádraží, tedy vybudování zcela nového areálu téměř kilometr dále od centra Brna. Nové vedení radnice rozhodlo znovu posoudit obě varianty, tedy i rekonstrukci stávajícího nádraží. Nyní město hledá firmu, která porovnání provede. Kritéria zvolila radnice: hledisko železničního provozu; pohled lidí, kteří budou vlakem jezdit a přejí si co nejkomfortnější cestování; dále urbanistický rozvoj města a konečně náklady obou variant staveb. LINKA DO MNICHOVA SKONČILA Letos v březnu přišlo Brno o jednu ze svých tří pravidelných leteckých linek. Společnost Cirrus Airlines zrušila spoj do Mnichova, který fungoval od listopadu 2005. Vytíženost prý nebyla taková, jak se předpokládalo. Linka byla od počátku ztrátová. Zrušení linky mezi Brnem a Mnichovem může mít dopad na další pravidelná letecká spojení brněnského letiště. Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek už dříve řekl, že když linka do Mnichova přestane létat, pravděpodobně skončí i další pravidelné spojení Brno-Praha. Zástupci ČSA to však tehdy odmítli. Třetí pravidelnou leteckou linkou brněnského letiště je spoj nízkonákladových aerolinií Ryanair do Londýna. Juránek však zároveň věří, že konec linky nenaruší jednání o nových spojích na brněnské letiště, naopak to může vyjednávací pozici kraje u aerolinek posílit. Kraj nyní usiluje o letecké spojení do Moskvy, Paříže a v turistické sezoně do chorvatského Zadaru. |NEZAMĚSTNANOST V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (v procentech, únor 2007) Blansko 7,0Brno-město 7,7Brno-venkov 5,9Břeclav 10,2Hodonín 13,4Vyškov 7,0Znojmo 14,8| Pramen: MPSV Podnikatelem roku je stavař Jiří Kaláb Vítězem jihomoravského kola soutěže Podnikatel roku 2006 je Jiří Kaláb ze společnosti Kaláb -stavební firma. Už loni obdržel první cenu v soutěži Stavba Jihomoravského kraje v kategorii bytové stavby. Kaláb vystudoval Vysoké učení technické v Brně a začal pracovat jako mistr a později jako stavbyvedoucí ve společnosti Agrostav Brno a poté v JZD Slušovice. V roce 1993 získal autorizaci v oboru pozemní stavitelství a založil vlastní stavební firmu, která v názvu nese jeho jméno. Kromě titulu za stavbu roku získal například v roce 2002 trofej Stavební firma do 200 zaměstnanců. Kalábova firma v současné době zaměstnává 81 lidí. V čele mezinárodní poroty byl Radim Jančura, majitel společnosti Student Agency a vítěz jihomoravského kola i celostátního klání z roku 2005. „Mezi hlavní kritéria soutěže patřily finanční výsledky, podnikatelský duch, přístup k inovacím a také mimopodnikatelské aktivity, jako je například podpora regionu, ve kterém podnikatel působí,“ řekl Dirk Kroonen, vedoucí partner společnosti Ernst & Young ČR, která akci pořádá. Přibývá velkých firem, chybí strategický investor Na jižní Moravě přibývá velkých firem s více než 100 zaměstnanci. Loni jich bylo asi o sto víc než v roce 2003. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podle ekonomů míří do kraje díky výhodným podmínkám především zahraniční investoři, firmy navíc v poslední době obsazují také jihomoravské průmyslové zóny. Počet firem a podnikatelů roste dlouhodobě. Celkem v kraji sídlí přes 263 tisíc podniků a živnostníků, tedy asi o pět tisíc více než koncem roku 2005. Většina z nich nezaměstnává víc než pět lidí. Velkých firem ale také přibývá. Méně než v Praze, ale víc než například na Olomoucku nebo Plzeňsku. „Zaměstnat v Česku člověka je výhodnější pro zahraniční firmu,“ říká ekonom Marek Hatlapatka a poukazuje na systém investičních pobídek. „I když to někteří neradi slyší, jeho současná podoba zvýhodňuje zahraniční podniky,“ dodává. Hatlapatka však upozorňuje na možné stěhování velkých závodů dál na východ. „Firmy, které v minulosti do Česka přišly kvůli levné pracovní síle, by mohly začít hledat ještě výhodnější podmínky,“ varuje. Právě proto by kraj potřeboval strategického investora, jako je třeba Hyundai na severu Moravy, který by přivedl i další firmy. Firma, která má okolo sebe subdodavatele, si prý stěhování rozmyslí. Vznikne další zařízení pro začínající podnikatele Začínající inovativní firmy budou mít v Brně ještě letos další působiště. Výzkumný ústav stavebních hmot (VÚSH) plánuje v polovině roku otevřít podnikatelský inkubátor, který přijde na 20 milionů korun. „Vejde se tam deset společností, jejich majiteli by měli být hlavně studenti vysokých škol,“ řekl autor projektu Petr Mandelík. Firmy v inkubátoru budou mít výhodnější podmínky než na běžném trhu. Podobné zařízení už v Brně funguje a plánují se ještě další dvě. Nižší nájem, poradenství při rozjezdu podnikání, pomoc při získávání peněz nebo vedení účetnictví - to jsou hlavní výhody takzvaných inkubátorů. V Brně funguje od roku 2003, nyní v něm sídlí asi 30 firem. Zájem je několikanásobně vyšší, provozovatelé vybírají firmy především podle jejich podnikatelského plánu. Z deseti plánovaných míst v inkubátoru VÚHS je zatím polovina volná. „První známí nájemci by se měli zabývat vývojem v optice a novými metodami při propagaci stavebnictví,“ poznamenal Mandelík. K inkubátoru by mělo do konce roku přibýt ještě školicí středisko. V získávání dotace jsou firmy třetí nejúspěšnější Malé a střední firmy na jižní Moravě už z evropských fondů na rozvoj svého podnikaní získaly více než miliardu korun. Jsou tak třetí nejúspěšnější v Česku. „Peníze rozdělí ministerstvo průmyslu a obchodu mezi 194 projektů. Uspěla tedy polovina žádostí,“ řekl v únoru ředitel agentury CzechInvest Tomáš Hruda. O peníze žádaly nejvíc firmy do 150 zaměstnanců z chemického a strojírenského průmyslu. Nejčastěji šly peníze do marketingu a inovačních projektů. „Velmi aktivní byli podnikatelé z Blanenska a Břeclavska, překvapením pro nás bylo třetí místo zemědělského Znojemska,“ uvedl ředitel jihomoravské kanceláře CzechInvestu Patrik Reichl. Finančně nejnáročnější projekty jsou přímo z krajského města. Firmy z Jihomoravského kraje jsou nejúspěšnější v počtu podaných i podpořených žádostí. „Je to mimo jiné díky vysokému počtu vysokých škol, které se na řadě těch projektů podílejí,“ míní Hruda. Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s 50 podanými a zhruba 20 podpořenými projekty. Mzdy na jihu Moravy vzrostly nejvíc v Česku Mzdy na jihu Moravy rostly loni nejvíc v celé republice, o 8,1 procenta. Lidé dostali v průměru přidáno skoro 1400 korun, průměrně tak brali přes 18 300 korun. Stejného nárůstu dosáhl kraj Vysočina, v ostatních regionech rostly mzdy většinou o pět až šest procent. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Průměrná mzda v zemi přesáhla loni 20 200 korun. I přes nejvyšší nárůst je tak Jihomoravský kraj stále pod republikovým průměrem. Lidé tam berou méně než v Praze, kde loni mzda překročila 25 tisíc korun, a středních Čechách, kde lidé berou v průměru skoro 20 tisíc korun. Víc než na jižní Moravě platí firmy také v Plzeňském a v Moravskoslezském kraji. V posledním loňském čtvrtletí přesáhla průměrná jihomoravská mzda 20 300 korun. „To je ale jednoznačně vlivem vánočních bonusů a prémií, v dalších čtvrtletích to bude o něco méně,“ řekl analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka. Předpokládá, že nejméně v první polovině roku se průměr nedostane přes 20 tisíc korun. Než se mzdy v kraji vyrovnají celorepublikovému průměru, bude to trvat pravděpodobně několik let. „Hlavním důvodem je zemědělství, kde jsou mzdy hluboko pod průměrem,“ doplnil analytik. V kraji loni přibylo asi 11 tisíc zaměstnanců. V prosinci 2005 hledalo zaměstnání přes 60 tisíc lidí, o rok později to bylo kolem 52 tisíc uchazečů. Přesto se hlavně strojírenské a stavební firmy potýkají s nedostatkem pracovníků. V Brně roste druhé administrativní centrum Jižní část Brna se během několika let nejspíš stane druhým administrativním centrem města. Developeři už v jižní části Brna nabízejí desítky tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Část z nich je stále volná, přesto už se připravují další projekty. Investice se počítají na stovky milionů korun a mají vytvořit několik stovek pracovních míst. Blízkost dálnic D1 a D2 a výpadovky na Vídeň a vidina nového vlakového nádraží v odsunuté poloze láká developery víc než co jiného. „Ceny pozemků jsou tam navíc nižší než v centru,“ uvedla makléřka Zuzana Stará. Pro řadu firem prý ale bude střed města dál lukrativnější. Poukazuje na fakt, že žádný z areálů není plný. Obsazenost se podle zjištění ČTK pohybuje kolem 80 procent. Jižní část města zachvátila už před lety nákupní horečka. Vyrostla tam tři velká nákupní centra. Teď je začínají doplňovat komplexy s novými a moderními kancelářemi. „Jsou to taková mrtvá města, přes noc se vyprázdní a není tam nic. Chybí tomu městský duch,“ uvedl urbanista Karel Havliš. Doplnil ale, že nový trend může centru ulevit od dopravy a vrátit do tamních ulic bydlení. Zatím poslední jižní novinkou je South Business Center. Areál se zastavěnou plochou přes 30 tisíc metrů čtverečních se má začít stavět příští rok. Nabídne kanceláře, sklady i haly pro lehkou výrobu. Investorem je společnost Amesbury. Nedaleko plánovaného areálu se nachází administrativní a výrobní areál Vienna Point, který se má letos rozšiřovat. Další kanceláře vzniknou jen o pár set metrů blíž k centru ve Vídeňské ulici, v komplexu Brno Business Park. Právě teď se dokončuje také administrativní Spielberk Office center. Developeři přiznávají, že kanceláří by za chvíli mohlo být víc než nájemců. Jinak je to u ploch pro výrobu. Černovická terasa, také na jih od středu města, je už smluvně zaplněna, poslední firmy mají začít stavět v nejbližších měsících. Stejně je to i v parku Modřice, který leží podél silnice z Brna na Vídeň. Firma CTP, která ho provozuje, už chystá nové pozemky u Šlapanic v těsné blízkosti Černovické terasy. Boom autoprůmyslu posiluje subdodavatele Z nárůstu automobilového průmyslu v Česku a na sousedním Slovensku těží i jihomoravští subdodavatelé. V kraji díky tomu ještě letos vzniknou stovky pracovních míst. Firmy se ale často setkávají s nedostatkem odborníků. Zatím to řeší náborem cizinců. Podle analytiků tak aktuálně nehrozí, že by podnikatelé uvažovali o stěhování investic jinam. Alespoň dokud budou v republice samotné automobilky. Například mikulovský závod firmy Gebauer a Griller Kabeltechnik, kde se vyrábějí kabely, zaměstná další 150 pracovníků. Zatím tam pracuje asi 400 lidí a firma si už teď stěžuje na nedostatek. Také závod strojírenské firmy S. N. O. P. CZ v Pohořelicích na Brněnsku začne vyrábět dvakrát tolik než nyní. Výroba komponentů zaměstnává 100 lidí, letos podnik nabere dalších 100. Společnost IAC Group z Hodonína chce letos přijmout 20 lidí. Firma tak bude zaměstnávat 440 lidí a zvýší roční výrobu plastových výlisků do karoserií o pět procent na zhruba 1,26 miliardy korun. Z boomu automobilové výroby chce vytěžit i Metra Blansko. Začala vyrábět bezdotykové čtečky dat, které se hojně používají právě v zamykacích systémech aut. Do dvou až tří let chce na novince ve svém portfoliu utržit 250 milionů a přijme asi 50 lidí. Břeclav prodá bývalý cukrovar Představitelé Břeclavi na přelomu února a března schválili prodej areálu tamního bývalého cukrovaru, v němž by mělo vzniknout moderní městské centrum. Podmínky prodeje budou upřesněny do dubna. Podle plánů radnice by se zatím nevyužitý komplex mohl do roku 2010 změnit v lokalitu s bezmála 160 byty, hotelem, mateřskou školkou, obchodní zónou, kancelářemi, zelenými plochami a bezmála 300 parkovacími místy pro osobní automobily. „Otázkou je, zda se nám přihlásí seriózní zájemci,“ uvedl tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla. Připomněl, že již před třemi lety se radnice rozhodla najít firmu pro využití celého komplexu a vše skončilo neúspěšně. Přihlásilo se celkem osm firem s nejrůznějšími projekty. Postupně ale všechny společnosti od záměru upustily. Buď zjistily, že na projekt nemají peníze, nebo že je nad jejich síly. Blansko nabízí výškovou budovu O desetipatrový objekt v centru Blanska, nejvyšší budovu ve městě, projevil zatím zájem pouze jediný investor. Zchátralou budovu chce radnice prodat. Protože podnikatelský záměr prvního zájemce radním nepřipadal seriózní, nabídne město výškovou budovu případným investorům znovu. „Na stav objektu se nás dotazovalo více zájemců. Možná jsme jim dali málo času na to, aby zvážili své plány. Proto ještě jednou zveřejníme, že chceme budovu prodat,“ uvedl místostarosta Ivo Polák. Pokud se nenajde vhodný zájemce, bude se muset radnice o objekt postarat sama. Jeho oprava si vyžádá 100 milionů korun. Budovu ze 70. let lze přestavět například na parkovací dům, hotel, startovací byty pro mladé nebo kanceláře. Město zvažovalo i její úplnou demolici. Objekt je opláštěn velkými skleněnými okny, která nedoléhají. Spárami protahuje, vznikají velké tepelné ztráty a navíc je třeba zmodernizovat interiéry. Nyní je objekt prázdný, dříve v něm sídlil finanční úřad. Místo Škrobáren vzniknou kanceláře a sklady Patnáctihektarový pozemek brněnských Škrobáren poblíž centra města se postupně mění na podnikatelský areál se sklady, kancelářemi a halami pro lehkou výrobu. Komplex CTZone Brno staví za téměř tři miliardy korun developerská firma CTP Invest. Na části pozemku vyrostou takzvané CTBoxy, letos jich bude 24. Objekt s plochou 450 metrů čtverečních kombinuje kanceláře, sklady a sociální zařízení podle potřeb konkrétního klienta. Developer je chce nabízet hlavně místním firmám. Celkem bude v CTZone k pronájmu 17 tisíc metrů čtverečních kanceláří, skladů a výrobních prostor. Firma spoléhá hlavně na dobrou polohu areálu. Nedaleko je autobusové nádraží Zvonařka i pozemek, kde se plánuje nové vlakové nádraží. Na jih od centra v poslední sobě vznikla například obchodní galerie Vaňkovka, územní plán tam počítá s další výstavbou. Daleko to není ani k dálničnímu přivaděči. Na pěší zóně bude jezdit méně aut**

Pěší zónou v centru Brna bude projíždět o něco méně řidičů než dosud. Radní se rozhodli změnit pravidla pro udělování výjimek. „Magistrát jich vydal na poslední období asi 6000, díky novým pravidlům jich bude asi o 400 méně,“ řekl náměstek primátora Ladislav Macek. Omezení se týká hlavně úřadů, pro obyvatele ulic v pěších zónách a tamní firmy se nic nemění.

Jedním z důvodů nižšího počtu výjimek je i omezení pěší zóny. Ze seznamu ulic vypadne ulice Joštova, kde sídlí Ústavní soud. Na parkoviště před ním jezdila řada aut a magistrát kvůli tomu musel vydávat hodně výjimek, vysvětlil Macek. Toho, že se kvůli změně pravidel v ulici zvedne počet aut, se neobává. „Není tam velké množství provozoven ani bytů,“ vysvětlil.

Centrem města projede denně až několik stovek aut. Na to, že je pěší zóna přeplněna dopravou, si prý stěžovali hlavně tamní obyvatelé. O výjimky může žádat kdokoliv. Dostanou je lidé, kteří v pěší zóně bydlí nebo podnikají a má je i řada úředníků. „ Nová pravidla musí dodržovat i policie,“ doplnil Macek.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče