Rozsah srážek ze mzdy má neopomenutelná omezení

24. února 2003, 00:00 - Richard W . Fetter právník
24. února 2003, 00:00

Nezabavitelné částky zůstávají v platnosti i pro rok 2003 Provádění srážek ze mzdy je nedílnou součástí mzdové agendy každého zaměstnavatele. Kdy lze srážky provádět a jaké srážky jsou povoleny?

Nezabavitelné částky zůstávají v platnosti i pro rok 2003

Provádění srážek ze mzdy je nedílnou součástí mzdové agendy každého zaměstnavatele. Kdy lze srážky provádět a jaké srážky jsou povoleny?

Z (hrubé) mzdy se srazí nejprve:

* pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

* pojistné na veřejné zdravotní pojištění a

* záloha na daň z příjmů fyzických osob.

Ostatní srážky (prováděné v rámci nařízené soudní či úřední exekuce; podle dohody o srážkách ze mzdy; anebo povolené zákoníkem práce, resp. zákonem o mzdě) nesmějí přesáhnout předepsanou mez, která je dána občanským soudním řádem a nařízením vlády o nezabavitelných částkách č. 63/1998 Sb. Provádět srážky ve větším rozsahu je nepřípustné.

Nezabavitelné částky

Základní částka, která nemůže být (povinnému zaměstnanci) sražena z měsíční mzdy, představuje 62 % částky životního minima jednotlivce, tedy 2542 Kč. Dále se počítá 25 % částky životního minima, tedy 1025 Kč na každou osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné. (Přitom na manžela povinného se tato nezabavitelná částka započítává vždy, i když má vlastní příjem a nežije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.) Zápočet se ovšem neprovede na osobu, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky na výživném.

Po třetinách

Pokud čistá mzda, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, je rovna nebo nižší než 6150 Kč (150 % částky životního minima jednotlivce), zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z této částky lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6150 Kč se srazí bez omezení. Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek a zaokrouhlení (maximálně 6150 Kč) se tedy dělí na tři stejně velké třetiny (maximálně po 2050 Kč), přičemž částka zbytku čisté mzdy převyšující 6150 Kč se v případě potřeby přiřadí v potřebném rozsahu ke druhé třetině a případný zbytek pak k první třetině. První třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Druhá třetina slouží pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. T řetí třetina se vždy vyplatí povinnému. Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky, nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž tuto povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí. Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Kdo dřív přijde - ten dřív mele

Všechny pohledávky získávají doručením titulu ke srážkám plátci mzdy své pořadí: Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li téhož dne doručeno plátci mzdy více titulů pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu. U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnavatelem se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena; u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jiným zaměstnavatelem nebo s fyzickou osobou se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena. U nevyúčtovaných záloh na cestovní náhrady, náborový příspěvek a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru, u náhrady mzdy za dovolenou a u záloh na mzdu (její složku), které je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro jejich přiznání, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek.

Příklad: Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 13 000 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka). Základní nezabavitelná částka na povinného je 2542 Kč, na vyživované osoby 3 x 1025, celkem tedy 5617 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 7383 Kč (13 000-5617). Z toho 1233 Kč lze srazit bez omezení (7383 -6150). Částka 6150 Kč se rozdělí na třikrát 2050 Kč. Z první třetiny budou uspokojovány nepřednostní pohledávky, ze druhé přednostní pohledávky a třetí třetinu dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 13 000 Kč zůstane 7667 Kč (nezabavitelná částka 5617 Kč + třetí třetina 2050 Kč), zbytek 5333 Kč (1233 + 2 x 2050) bude sražen ve prospěch oprávněných věřitelů.

I bez nařízené exekuce a souhlasu zaměstnance (dohody o srážkách ze mzdy) lze srážet (samozřejmě vedle povinných odvodů pojistných a daňových):

* zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,

* nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,

* náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,

* náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,

* přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.

Přednostní jsou pohledávky:

* výživného

* náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví

* náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy

* daní a poplatků

* náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení

* pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledá
vky pojistného na veřejné zdravotní pojištění

* náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče