Rozpálený božský Řím

21. května 2011, 10:57 - Adéla Cicvárková
21. května 2011, 10:57

Říká se, že všechny cesty vedou do Říma a také vidět Řím a zemřít. Ano, italské hlavní město je opravdu překrásné. I zarytí odpůrci toulání se po městě a milovníci přírody mu podlehnou. Minimálně už kvůli výborné pizze a ještě lepší zmrzlině.

Foto: Adéla Cicvárková

Třídenní výlet rozhodně nestačí k tomu, abyste v Římě viděli úplně všechno, o čem se píše v nejrůznějších průvodcích. To nejdůležitější se dá ale v pohodě stihnout, a to ještě mezi „nejdůležitější“ řadím ochutnání zdejších těstovin, pizzy, vína a zmrzliny a procházení butiků se značkovou módou.

Po stopách gladiátorů

Hned po příjezdu jsme samozřejmě chtěli vidět Koloseum. Penzion, ve kterém jsme se ubytovali, naštěstí ležel jenom půl kilometru od této monumentální prastaré stavby. Po cestě, vysíleni cestováním, jsme chtěli okusit pravou italskou pizzu. Zastavili jsme se proto v jedné z tisíce malých restaurací, které tu najdete opravdu na každém kroku a které jsou často rodinným podnikem – mladí vaří a obsluhují a prarodiče sedí před hospodou a klábosí s kolemjdoucími.

Hodí se vědět

Pro cestu do Itálie vám stačí jeden platný cestovní doklad. Není potřeba si zařizovat ani žádné speciální očkování. Přímo v centru Říma fungují pouliční fontány, ze kterých jsme si po celou dobu našeho pobytu točili pitnou a hlavně studenou vodu. Údajně se tu dá pít i voda z kašen a fontán, což bych ale nedoporučovala, jelikož do nich turisté házejí peníze a občas se v nich někdo i vykoupe. Procházku městem vám mohou znepříjemnit dotěrní pouliční prodejci nabízející květiny, papírové slunečníky a bižuterii.

Je pravda, že první pohled na Koloseum – jeho omšelé stěny byly vidět v malém průzoru na konci ulice – nás trochu zklamal. Zdi byly jakoby šedivé, místy oprýskané. Jen co jsme ale přišli trochu blíž, ukázalo se Koloseum ve své skutečné kráse. A jelikož jsme se vydrželi kochat až do večera, viděli jsme ho i parádně nasvícené. Od místních jsme se pak dozvěděli, že průstřely ve stěnách Kolosea jsou díry po železných tyčích, které zpevňovaly konstrukci. Římané je ale postupem času rozkradli a použili na své domy.

Kousek od Kolosea stojí za prohlédnutí Konstantinův vítězný oblouk a o kus dál slavné Forum Romanum – tedy komplex dnes již polorozpadlých chrámů, tržišť a dalších vítězných oblouků.

Druhý den přišla na řadu Bazilika svatého Petra a samozřejmě Svatopetrské náměstí. Jelikož jsme si ráno přivstali a na místo se dopravili metrem, vyhnuli jsme se největšímu návalu. Zvláštností je, že do chrámu mohou turisté vstupovat jen se zahalenými rameny a koleny. Když jsme byli konečně uvnitř, odhodlali jsme se a vystoupali po točitých, neuvěřitelně strmých schodech až do nejvyšší kopule baziliky. Červená tlačítka s nápisem Emergency na každém odpočívadle tu opravdu nejsou zbytečně. Výhled na celý Řím ale rozhodně stál za to.

Itálie

Stát v jižní Evropě ležící na Apeninském poloostrově. Žije tu přibližně 60 milionů obyvatel. Hlavním městem je Řím. K zemi patří hornaté ostrovy Sicílie a Sardinie. Problémy tu občas působí stále činné sopky Etna, Stromboli a Vulcano. Úředním jazykem je italština, regionálně pak ještě němčina a francouzština. Bez problémů se tu domluvíte také anglicky.

  • *Jak se sem dostanete Většina nízkonákladových leteckých společností míří na nejfrekventovanější letiště Fuimicino v blízkosti Říma. Odtud se do centra dostanete shuttle busem za 8 eur nebo nadzemní dráhou. Po Římě se můžete pohybovat pěšky, městskou hromadnou dopravou nebo metrem. Poslední varianta se ukázala jako nejrychlejší a nejvýhodnější, většina památek leží totiž na lince metra A a u jednotlivých názvů zastávek metra jsou uvedena i jejich jména. To bohužel neplatí pro značení památek přímo na místě – dobrá mapa či průvodce jsou proto nezbytností. Kde se můžete ubytovat Například servery www.booking.com nebo www.hotels.com nabízejí celou řadu nejrůznějších hotelů či penzionů, kde se můžete poměrně levně ubytovat. My jsme si našli pokoj v budově hned vedle Baziliky svatého Jana (San Giovanni in Laterano) a asi půl kilometru od Kolosea. I se snídaní jsme za tři noci zaplatili 2 300 korun. Pokoj jsme si zamluvili po internetu. Samotná bazilika je neobyčejně působivá, její stavba se vlekla celých dlouhých 124 let a podílela se na ní řada významných mistrů, každý samozřejmě s jiným viděním a cítěním. Národ elegánů**

Ve stejný den jsme ještě měli v plánu podívat se na slavnou Sixtinskou kapli, která se společně s dalšími muzei nachází přímo ve Vatikánu. Veřejnosti se tu nabízí přes 40 tisíc m2 expozic na trasách o délce asi sedmi kilometrů. Vstupné činí na osobu 15 eur, ale horší je, že vás čeká asi dvoukilometrová fronta, která se tady tvoří už od brzkých ranních hodin. Je proto lepší nechat se zlákat některým z průvodců, kteří odchytávají turisty ještě před vstupem do Vatikánu. Nejenom že vás přednostně protlačí dovnitř, navíc vám ještě povykládají spoustu podrobností, které v turistických brožurách nenajdete. Háček je jen v tom, že za průvodce zaplatíte 45 eur na osobu – při troše štěstí možná něco usmlouváte.

Při dalších toulkách městem jsme si ještě prohlédli Pantheon, náměstí Piazza di Navona a Piazza del Popolo, španělské schody a přenádhernou Fontánu di Trevi, kterou najdete zastrčenou mezi domy v úzké uličce po cestě směrem k obřímu bílému Památníku Vittoria Emmanuela II.

Ten, kdo přes rameno hodí peníz právě do Fontány di Trevi, se údajně do Říma znovu vrátí. A vrátíme se i my, protože zdejší obyvatelé jsou velmi přátelští a pohostinní. Nikam totiž nespěchají a zbytečně se nestresují. Na rozdíl od mnohých z nás dbají pečlivě na svůj zevnějšek. Ráno v metru nepotkáte jedinou neučesanou ženu nebo muže, který by na sobě neměl alespoň jeden kus značkového oblečení.

A ještě jedno doporučení na závěr: Na letiště určitě vyrazte raději s několikahodinovým předstihem, časové rozpětí jedné až dvou hodin totiž pro zdejší řidiče shuttle busů nic neznamená.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče