Rozhoduje až osobní pohovor

04. dubna 2005, 00:00 - admin
04. dubna 2005, 00:00

Záleží jen na vašich časových a personálních možnostech, kolik uchazečů pozvete pohovoru. Kvůli snadné orientaci doporučujeme co nejmenší počet. Neměl by mezi nimi být nikdo, u koho jste si už na základě předchozí komunikace jisti, že vaše požadavky nesplňuje.

Osobní pohovory je možné pořádat průběžně (například po každých pěti kandidátech vybraných z prvního kola), nebo až hromadně po určitém daném termínu. Naplánujte si je tak, aby vám nenarušovaly běžný pracovní program, tj. nejlépe několik uchazečů společně nebo těsně za sebou. Když pak jeden z uchazečů nepřijde, máte jistotu, že brzy přijde jiný a že jste vaši běžnou práci nepřerušovali zbytečně.

Při pohovoru se zaměřte především na vlastnosti, které nebylo možné z písemných ohlasů v prvním kole vyčíst. I mezi zájemci, kteří na první pohled splňují stejná kritéria (určité vzdělání, praxe atd.), jsou velké rozdíly.

Doporučujeme uchazeče prověřit především v následujících bodech:

* kontrolní a upřesňující otázky k údajům uvedeným v životopisu a motivačním dopise,

* proč skončil v předchozí práci,

* proč by se vám doporučil zrovna on, tj. co může nabídnout navíc oproti ostatním zájemcům,

* jaké si představuje pracovní ohodnocení (před lidmi s příliš skromnými požadavky a lidmi s příliš vysokými požadavky dejte přednost zdravě sebevědomým zájemcům a odpovědím typu „zatím mi stačí méně, ale předpokládám, že až poznáte mé schopnosti, že to naroste“),

* jaká pozice (náplň práce) by mu nejlépe vyhovovala, kdyby to zcela záleželo na něm,

* čeho by chtěl v práci dosáhnout,

* odborný konkrétní test z oboru,

* skutečnou pracovní motivaci a zájem pracovat právě ve vaší firmě. (Vždy je lepší přijmout někoho, kdo chce pracovat právě v daném oboru nebo dokonce přímo u vás a kdo ví proč, protože u něj je pravděpodobnější, že vám hned po pár týdnech či měsících neuteče.)

Podle oboru a typu práce je vhodné zkoumat mimo jiné také jazykové schopnosti, schopnost pracovat pod časovým tlakem, reprezentativní vzhled, komunikativní schopnosti, originální přístup, předpoklady k týmové práci, v obzvláště náročných a rizikových povoláních i grafologické testy.

PŘESNĚ CÍLENÉ „NEFORMÁLNÍ OTÁZKY“

Nenápadně také otestujte uchazečův pozitivní přístup k okolí a k práci. Nechcete přece zaměstnance, který nadává na všechno kolem sebe, je věčně se vším nespokojený a může pak proti vám poštvávat i dosavadní pracovníky. Chce to ale cit - neměli byste zároveň přijmout zájemce, který se bojí říci svůj názor a vždy s vámi bude ve všem souhlasit. Takový člověk pak těžko dokáže o něčem přesvědčit vaše klienty a hlavně jednat s nimi v nějaké konfliktnější situaci.

Uchazeči také položte otázku, kdy může ukončit své předchozí zaměstnání a nastoupit k vám. Přestože vám pravděpodobně bude vyhovovat co nejbližší termín nástupu, dejte si pozor na odpovědi „já tam s tím seknu klidně hned“ - vždyť uchazeč tím o sobě zároveň říká, že podobně se někdy v budoucnu možná zachová u vás. Stejně tak pozor na zaměstnance, který přichází od konkurenční firmy a dává výrazně najevo, že právě díky jeho přijetí získáte navíc i tajné informace o plánech a zázemí konkurenta. Není vyloučeno, že se i později zachová podobně.

Při pohovoru dejte ve vlastním zájmu prostor na otázky také zájemci. Pomůže to při poznání jeho přemýšlení, spontánnosti, jisté odvahy, způsobu vyjadřování.

DEJTE NA VÁŠ SUBJEKTIVNÍ DOJEM Během pohovoru - nebo nejpozději hned po jeho skončení - si udělejte poznámky o uchazeči, nespoléhejte na svou paměť, za týden už vám uchazeč splyne s pěticí dalších. Poznámky mohou být i osobní (zájemce by je ale neměl vidět), způsob hodnocení nebo bodování záleží jen na vás.

Nebojte se dát průchod svému subjektivnímu dojmu. Většina hodnotitelů přiznává, že výraznou roli hraje dojem z uchazeče během několika málo prvních vteřin (!) po jeho vstupu do místnosti. K tomu je třeba přihlížet zejména tam, kde od budoucího zaměstnance čekáte nějakou reprezentativní úlohu (obchodní zástupce, prodavač apod.). První dojem, jaký jste z něj měli vy, asi budou mít i vaši případní zákazníci. Pozor ale na vaše až příliš subjektivní dojmy, vzniklé například podobností uchazeče s vaším nesympatickým sousedem nebo naopak s vytouženým sexuálním idolem.

Kladný dojem přitom vůbec nemusí být spojený s „uhlazeným“ vystupováním a „seriózním“ oblekem. Spíše jde o jakousi přirozenost uchazeče, jeho „pohodovost“, vyrovnanost. Až příliš perfektní oblek může na uchazeče prozradit, že mu spíše záleží na prezentaci než na skutečných výkonech. Nedobrý je i druhý extrém: pracovní pohovor by každý měl brát jako něco důležitého, a když i na něj přijde zájemce v roztrhaném oblečení, v čem by asi pak chodil „v běžných dnech“ do zaměstnání! Stejně tak těžko bude v běžném provozu dodržovat čistotu prodavačka v potravinách, když i na důležitý pohovor přijde se špínou za nehty.

Při týmové práci jsou velice důležité také předpoklady sehranosti nového uchazeče s dosavadním pracovním kolektivem ve vaší firmě. Například i ze sportu známe plno případů, kdy tým byl sice tvořen výraznými individualitami a schopnými jedinci, kteří se ale nedokázali doplňovat, nedokázali spolu komunikovat.

DĚKUJEME, ODEJDĚTE

Ať už na vás uchazeč udělá jakýkoliv dojem, poděkujte mu za zájem a alespoň přibližně řekněte, kdy a jak může očekávat výsledek.

Po ukončení jistého množství pohovorů může nastat několik variant:

* jeden ze zájemců vám přijde jako nejvhodnější zaměstnanec. Tady není co řešit. Ozvěte se mu co nejdříve, ať o něj nepřijdete.

* vašim nejpřísnějším požadavkům vyhovuje hned několik zájemců. V tom případě je vhodné dát na váš subjektivní dojem, nebo udělat ještě další kolo výběrového řízení. To by mělo už co nejvěrněji simulovat skutečné pracovní prostředí. Když někdo o práci opravdu stojí, přistoupí třeba i na dvoudenní zkušební praxi. Další možností je přijetí všech těchto uchazečů, zvláště pokud jednoznačně převyšují schopnosti dosavadních zaměstnanců. Po pár týdnech zkušební doby získáte jasnější představu, koho se zbavit - zda někoho z nových, nebo z těch starších.

* pokud vás nikdo výrazně nezaujal, je lepší počkat na skutečně vhodného uchazeče, než teď vzít někoho za každou cenu. Neuváženě přijatý uchazeč by natropil více škody než užitku, mohl by vynést cenné informace, klienti i ostatní zaměstnanci by měli negativní dojem z časté fluktuace. K přijetí „nejlepšího ze špatných“ se odhodlejte jen v případě, že určitou pracovní pozici skutečně potřebujete obsadit co nejdříve.

Foto popis| Součástí osobního pohovoru může být i vyplnění testu nebo dotazníku.

Foto autor| foto: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče