Rozdíly mezi regiony rostou

08. března 2004, 00:00 - PETR KUČERA
08. března 2004, 00:00

ROZDÍLY MEZI EKONOMICKÝMI UKAZATELI JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY SE ZVĚTŠUJÍ PŘEDEVŠÍM DÍKY ROSTOUCÍMU BOHATSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY.

Podnikatelské aktivity jsou výraznější v okolí velkých měst METROPOLE ZÍSKÁVÁ STÁLE VĚTŠÍ NÁSKOK - JEJÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) NA OBYVATELE JE VE SROVNÁNÍ S PRŮMĚREM CELÉ ČR VÍCE NEŽ DVOJNÁSOBNÝ A TÉMĚŘ TŘIKRÁT VĚTŠÍ NEŽ V NEJCHUDŠÍM OLOMOUCKÉM KRAJI. Zatímco Praha svými ukazateli výrazně přesahuje HDP na obyvatele v současné patnáctce zemí Evropské unie, ostatní regiony nedosahují ani 75 procent úrovně HDP v EU, což je hranice pro nárok na dotace z unijních fondů pro méně rozvinuté regiony. Nejmenší HDP na obyvatele má Olomoucký kraj, jehož součástí jsou i ekonomicky chudé okresy Jeseník a Šumperk. Vyplývá to z nejnovějších údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ) za rok 2001, které přinášíme v tabulce. Podle statistiků dnes už otázka stále častěji nezní, zda investice či zdroje ze strukturálních fondů půjdou do České republiky nebo na Slovensko, ale zda směřují například do Středočeského kraje nebo na Střední Slovensko. NEJMÉNĚ PODNIKATELŮ JE NA KARVINSKU ČSÚ pravidelně zjišťuje také intenzitu podnikatelské činnosti v regionech. Jak vyplývá z mapy, podnikatelské aktivity jsou výraznější mimo jiné v okolí velkých měst, což je případ především okresů Praha-západ a P aha-východ. „Podnikatelé zde mají ve vztahu k městu zaručen odbyt či využívání své výroby a především služeb. Zároveň mají v místě bydliště dobré zázemí pro své podnikání - převažuje zde výrazně zástavba rodinných domů spolu s venkovským charakterem osídlení,“ vysvětlil Profitu specialista na regionální analýzy Českého statistického úřadu Tomáš Mládek. Naopak okres Karviná leží v oblasti těžby uhlí, hutnictví a těžkého strojírenství, kde pracovní příležitosti byly orientovány vždy do této sféry. „Vzhledem k rozsáhlé bytové výstavbě, především obytných domů, zde není zázemí pro nejrůznější podnikatelské aktivity. Mimo vlastních prostor zde nemají lidé ani vstupní kapitál pro zahájení činnosti,“ konstatoval Mládek. To souvisí i s déletrvající vysokou nezaměstnaností, která se samozřejmě projevuje i na zájmu a poptávce po produktech či aktivitách podnikání. Obdobně je tomu i v dalších oblastech s podobnými parametry, počínaje charakterem průmyslu a konče dnešní nezaměstnaností - například Most, Chomutov nebo Sokolov. V uplynulých pěti letech nezaznamenal ČSÚ žádné větší výkyvy v intenzitě podnikatelské činnosti v jednotlivých regionech - na čele i na konci tabulky se drží stále stejné regiony, změny v pořadí jsou jen malé. „Obecně platí, že intenzita podnikatelské činnosti ve všech regionech narůstá. Je tomu především proto, že v Registru ekonomických subjektů zůstává vysoký podíl drobných podnikatelských subjektů, které již nevyvíjejí činnost,“ dodává Mládek. Intenzita podnikatelské činnosti je samozřejmě ovlivněna také dosavadní praxí a kvalifikací podnikatelů i mnoha dalšími faktory, které v různých okresech působí odlišně. ROSTE PODÍL SLUŽEB Od počátku 90. let prudce roste počet lidí pracujících ve službách. Zatímco před deseti lety činil podíl zaměstnanců v tomto sektoru 38,4 procenta, nyní je to již 54,5 procenta. ČSÚ očekává, že uvedený podíl dále poroste, protože v zemích EU činí až 70 procent. Největší zaměstnanost ve službách je podle očekávání v Praze, nejmenší na Vysočině. Pouze ve čtyřech krajích ČR dosud nepřesáhla 50 procent. Souběžně s tím ubývá zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví: jejich podíl klesl z 46,3 procenta na počátku 90. let na současných 40,8 procenta. Nejvíce zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví má Liberecký kraj, kde je téměř 3,5krát vyšší než v nejméně průmyslové Praze. Výrazně klesl i počet pracovníků v zemědělství - během uplynulých deseti let se jejich podíl snížil z 12 na 4,7 procenta. Prvenství v tomto oboru drží Vysočina. POROVNÁVAT LZE PODLE RŮZNÝCH HLEDISEK Při rozhodování o místě investice, podnikání nebo pobytu však zdaleka nerozhoduje jen ekonomická situace regionu. Důležitá je také míra nezaměstnanosti. „Nůžky mezi dvěma konci tohoto žebříčku se stále více rozevírají. Největší problémy se získáním nového místa mají lidé v Moravskoslezském kraji - jejich šance získat nové pracovní místo je přibližně 14krát menší než šance Pražanů, na jedno volné místo připadají 44 nezaměstnaní,“ uvedl Tomáš Mládek. Rozdíly jsou také v průměrné mzdě (viz tabulka). PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI PŘIBÝVÁ Střední délka života obyvatel republiky se prodlužuje. Největší naději dožití mají muži v Praze (73,7 let) a ženy v Jihomoravském kraji, na Vysočině a ve Zlínském kraji (ve všech přes 79 let). Nejrychleji roste populace ve Středočeském kraji, a to výhradně díky migraci do blízkosti Prahy, naopak nejrychleji se snižuje počet obyvatel Moravskoslezského kraje. Zajímavým údajem je též průměrné procento pracovní neschopnosti - nejvyšší mají ve Zlínském kraji a je přibližně 1,5krát vyšší než v nejméně „nemocné“ Praze. Ve všech krajích průměrné procento pracovní neschopnosti vzrůstá. Velké rozdíly jsou i ve stavu životního prostředí (nejlepší je v krajích Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, nejhorší v Ústeckém). Praha má čtyřikrát vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí než Ústecký kraj na opačném konci žebříčku. Metropole je i věkově nejstarším krajem, nejmladším pak Karlovarský. Odlišnosti jsou i v míře kriminality (viz tabulka) nebo počtu registrovaných osobních automobilů na 1000 obyvatel. Olomoucký kraj je jediným krajem, kde počet osobních aut na 1000 obyvatel je nižší než 300, tj. 1,7krát méně než v Praze. Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel (rok 2002) Praha 88,8 Liberecký 38,4 Ústecký 38,4 Středočeský 37,4 Karlovarský 36,7 Jihomoravský 31,6 Moravskoslezský 29,8 Plzeňský 29,1 Jihočeský 26,0 Olomoucký 25,9 Královéhradecký 24,3 Pardubický 22,3 Zlínský 21,1 Vysočina 17,3 ČR 36,5 pramen: ČSÚ Hrubý domácí produkt (HDP) v Kč na obyvatele (rok 2001) kraj hodnota % průměru ČR % průměru EU Praha 461 678 218,8 132,2 Plzeňský 204 418 96,9 58,5 Jihomoravský 191 594 90,8 54,9 Jihočeský 185 386 87,8 53,1 Královéhradecký 183 280 86,8 52,5 Vysočina 176 785 83,8 50,6 Pardubický 176 475 83,6 50,5 Liberecký 176 379 83,6 50,5 Moravskoslezský 176 377 83,6 50,5 Středočeský 175 714 83,3 50,3 Zlínský 175 614 83,2 50,3 Ústecký 167 727 79,5 48,0 Karlovarský 165 558 78,4 47,4 Olomoucký 163 125 77,3 46,7 ČR 211 051 100,0 60,4 Pramen: ČSÚ - výběrové šetření Míra registrované nezaměstnanosti (leden 2004) ČR 10,8 % okresy s nejvyšší hodnotou Most 24,4 % Karviná 21,2 % Teplice 20,0 % Jeseník 19,3 % Chomutov 19,2 % Bruntál 19,1 % Louny 19,1 % okresy s nejnižší hodnotou Praha 4,2 % Praha-východ 4,1 % Praha-západ 3,3 % Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí Průměrná hrubá mzda (rok 2002)

kraj Kč

Hl. m. Praha 24 833

Středočeský kraj 18 075

Plzeňský kraj 17 707

Liberecký kraj 16 895

Ústecký kraj 16 874

Karlovarský kraj 16 791

Moravskoslezský kraj 16 772

Jihočeský kraj 16 764

Královéhradecký kraj 16 575

Jihomoravský kraj 16 486

Olomoucký kraj 16 470

Zlínský kraj 16 431

Pardubický kraj 15 885

Vysočina 15 571

Pramen: ČSÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče