Rovnice, která pokořila Wall Street

05. května 2009, 15:44 - redakce
05. května 2009, 15:44

(EURO 17/2009)

Článek Rovnice, která pokořila Wall Street (EURO 17/2009) je čtivý a novinářsky atraktivní, z faktického hlediska však velmi zkresluje skutečnost. Není opravdu možné, aby byl matematický vzorec příčinou krize globálního finančního systému.
Daný vzorec nebo spíše statistická metoda transformace náhodných veličin s pomocí kopule je standardní statistický nástroj s různými aplikacemi. Zhruba řečeno, je to metoda, která zjednodušuje některé výpočty. Základní chyba v oceňování CDO nespočívala v jeho metodě (v matematicky správném statistickém postupu), ale v předpokladech. Je špatné předpokládat, že minulé chování je obecně dobrým nástrojem pro hodnocení budoucího vývoje. Zejména u finančních trhů platí, že tyto předpoklady jsou takzvaně nestacionární. To znamená, že budoucí vlastnosti chování cen aktiv se mohou skokově a nepredikovatelně měnit.
Nelze ani říci, že špatné předpoklady a oceňování CDO byly základní příčinou krize. Nástroje moderního finančního trhu, převážně obchodování derivátů „over-the-counter“ (OTC), asi pomohly šikovnému „zabalení“ a schování problému – tedy vytvoření ještě větší bubliny, než by se vytvořila bez nich. V tomto smyslu lze nicméně analogicky obviňovat moderní technologie, počítače a internet ze vzniku finanční krize. Bez těchto nástrojů by se totiž natolik silná finanční krize také nerozvinula.
Základní příčinou krize je život na dluh. Život na dluh je neúměrná spotřeba a její dlouhodobé financování s jeho pomocí. Likvidní finanční trh, moderní technologie a komunikace umožnily nevídaný nárůst dluhu domácností. Špatné však nejsou ani moderní technologie, ani internet, ani finanční trhy, natož pak matematický vzorec nebo statistický postup. Špatný je právě život a neúměrná spotřeba na dluh. To ostatně platí i pro státní rozpočet, viz například situace v Maďarsku. Otázkou je, zda neúměrné finanční zatížení státního rozpočtu a růst deficitu v důsledku vyšších podpor v nezaměstnanosti, dodatečného třináctého důchodu, šrotovného a jiných výdajů nemůže i u nás vést ke kolapsu finančního systému, a to i bez složitého vzorečku. Měli bychom si totiž uvědomit velmi jednoduchý vzoreček: jedna plus jedna není nikdy víc než dvě.

Karel Janeček, finanční ředitel RSJ Invest

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče