Rovná daň jen pro vybrané

02. dubna 2007, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
02. dubna 2007, 00:00

DAŇOVÁ REFORMA Daňová reforma dostala první pevný bod - premiér Mirek Topolánek potvrdil, že kabinet bude ve sněmovně prosazovat zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu fyzických osob. Právnické osoby se ovšem takto nízké sazby nedočkají. Vláda Mirka Topolánka tento týden představí scénář ekonomických reforem.

DAŇOVÁ REFORMA Daňová reforma dostala první pevný bod - premiér Mirek Topolánek potvrdil, že kabinet bude ve sněmovně prosazovat zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu fyzických osob. Právnické osoby se ovšem takto nízké sazby nedočkají.

Vláda Mirka Topolánka tento týden představí scénář ekonomických reforem. „S daněmi se bude hýbat. A zdá se, že správným směrem. Komunikace chystané daňové reformy je ovšem strašná,“ vyjádřil se za všechny, kteří tuto oblast sledují, hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Zvláště pro analytiky totiž vláda opravdu poslední týdny připravuje hravé sudoku, neboť tu „unikne“ informace o vyšší DPH, tu o výši daně z příjmu, a oni i celá novinářská obec si dopočítávají další čísla sami.

Kabinet ovšem nehodlá plošně zavést rovnou daň - jednu sazbu na příjmy fyzických i právnických osob a DPH, jako to například udělalo Slovensko. Návrh lze označit jako pseudorovné zdanění, a to zatím s nepříliš jasnými detaily. Zřejmý je dosud pouze záměr snižovat přímé daně ve prospěch nepřímých.

Kromě jedné daně pro živnostníky a snižování sazby pro firmy vláda totiž současně hodlá zvednout sníženou sazbu daně z přidané hodnoty, a to z pěti na devět procent.

SUPERHRUBÝ PŘÍSTUP ZALEPÍ ROZPOČTOVÉ DÍRY

Takto zvýšeným inkasem chce pokrýt díru v rozpočtu, která vznikne nižším výběrem daní. Podle předběžných propočtů by na tom měl státní rozpočet vydělat, neboť odhadované „minus“ z nižší daně ve výši 16 miliard korun by hravě doplnilo 25miliardové „plus“ z vyšší DPH.

Pokud vládní návrh projde sněmovnou, daně z příjmu fyzických osob se podle nových pravidel začnou vybírat již od příštího roku. Nová úroveň zdanění působí lákavě. Pro zaměstnance ale jen do té doby, než se k ní přidá druhá část plánu - bude se počítat ze „superhrubé“ mzdy.

Daňovým základem by tedy už neměla být jen hrubá mzda po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, ale takzvaná superhrubá mzda zahrnující obojí pojistné, a to placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. K platu se tak připočte i 35 procent zdravotního a sociálního pojištění, které odvádí zaměstnavatel, a 12,5 procenta pojištění placeného zaměstnancem. Základ, z něhož se daň počítá, by tak byl o 47,5 procenta vyšší než dnes. Živnostníci by si zřejmě již od základu daně nemohli odečítat zaplacené pojistné.

Nicméně na prvotní šok použil kabinet lék, jímž jsou slevy na dani. Poslední návrh ministerstva financí počítá s tím, že sleva na dani stoupne ze současných 600 na 2070 korun měsíčně. Bonus na dítě by vzrostl z 500 na 870 korun a na partnera, který nemá vlastní příjmy, z 350 na 2070 měsíčně. Takto koncipované změny by nejméně výhod přinesly střední příjmové skupině, a nejvíce lidem s vysokými příjmy a firmám, jejichž daňové zatížení by kleslo z 24 procent postupně až na 19, tedy zhruba o pětinu.

DPH PŮJDE NAHORU Snížení inkasa přímých daní si ale stát musí vynahradit zvýšením nepřímých daní. Zatím je zřejmý záměr zvýšit sníženou sazbu DPH z pěti na devět procent. To by zdražilo především potraviny, léky, hromadnou dopravu nebo noviny. Jaký bude dopad na státní rozpočet? „Odhadnout důsledky je zatím velmi obtížné, protože nejsou známé takové parametry daňového systému, jakými jsou rozsah a výše odečitatelných položek u daně z příjmu fyzických i právnických osob,“ konstatuje analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář. Nicméně návrhy zatím podle něho ukazují, že by se měla změnit struktura zdanění ve prospěch nepřímých daní. „Tento posun znamená snížení zdanění ekonomické aktivity a zvyšuje motivaci k jejímu zvyšování. Mohlo by dojít k poklesu nezaměstnanosti a k nastartování investic,“ odhaduje Sklenář. Daňové změny jdou pozitivním směrem i pro ohodnocení firem a mohly by podpořit obchodování na pražské burze. „Navíc tento vliv může podpořit i uvažované snížení daně z dividend a kapitálových výnosů,“ dodává. „Přistoupí-li stát ke zvýšení DPH, jenom tím demonstruje svoji impotenci šetřit,“ říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Dovolím si uvést příklad - na sociální dávky jde v tomto roce takřka jedenáct procent rozpočtových výdajů v hodnotě 157 miliard korun. Letos jsme si je zvedli o sedmnáct procent. Zopakujeme-li to i napřesrok, bude rozpočet chudší o dalších 26,8 miliardy korun. Tato suma je obdobná tomu, kolik by stát vybral navíc na zvýšení DPH z 5 na 15 procent. Zjednodušený modelový příklad tedy zní: Buď zmrazíme růst sociálních výdajů, anebo zvýšíme DPH,“ dodává Michl. Z hlediska firemního zdanění by podle něho bylo lepší ponechat současnou daň a možnosti odpočtu při investicích na výzkum a vývoj, než snížení daně a zrušení motivace k investicím. OPRAVDU ROVNÉ SLOVENSKO**

Přestože českých 15 procent bude nejnižší rovnou daní v Evropské unii, řada lidí zaplatí vyšší daně než na Slovensku, kde je rovná daň 19 procent. Tam se totiž daně nepočítají ze „superhrubé“ mzdy. Daň se také neplatí z odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Na Slovensku je také rovná daň opravdu rovná - stejná sazba daně u DPH, pro firmy i obyvatelstvo. Zavedena byla před třemi lety.

Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš zavedení rovné daně na základě slovenských zkušeností doporučuje i České republice. „Kouzlo rovné daně spočívá například v tom, že umožňuje zjednodušit, ztransparentnit a zneutrálnit daňový systém. Je třeba si uvědomit, že rovná daň vlastně znamená stejné marginální zdanění příjmů fyzických osob a právnických osob. Přičemž ale platí, že daň z příjmu fyzických osob zůstává progresivní v tom smyslu, že ti, kteří vydělávají málo, neplatí nic a potom vlastně postupně s narůstajícím příjmem platí od nula po devatenáct procent,“ uvedl o slovenských zkušenostech s rovnou daní pro Český rozhlas.

Slovenský kabinet neměl ve svém programu jednoznačný závazek zavedení rovné daně, ale zjednodušení daňového systému a jeho zpřehlednění. „Když jsme porovnali systém s rovnou daní a bez ní, vyšlo nám, že rovná daň je důležitá v tom, že umožňuje zásadní zjednodušení a zásadní zlepšení daňového systému,“ tvrdí Mikloš.

Slovenská ekonomika roste podle jeho slov téměř desetiprocentním tempem a není podle něho náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě jsou ty, které mají buď systém rovné daně, anebo systém jemu blízký. Za problematickou oblast označil nutnost kompenzovat snížení přímých daní zvýšením daní nepřímých v zájmu zachování neutrálních dopadů na státní rozpočet.

„Zkušenost, která se nám velmi osvědčila, je, že každá reforma, i daňová, bude mít ty příjemnější, populární části, a ty méně populární. Populární bude snižování přímých daní, nepopulární bude zvyšování nepřímých. Nejprve je třeba prosazovat v parlamentu ty nepopulární a až pak přijít s těmi populárními, abychom měli jistotu, že daňová reforma bude schválena jako celek,“ uzavírá Mikloš.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče