Romešovy loutky

31. května 2012, 13:09 - Jan Hrbáček
31. května 2012, 13:09

Vliv Romana Janouška sahal až do tajné služby. Získával od ní utajované informace a podílel se na rozhodování, kdo by měl být jejím šéfem

Skandál kolem odposlechů vlivného pražského lobbisty Romana Janouška, přezdívaného Romeš či nově Mazánek, decimuje Bezpečnostní informační službu (BIS). Zatímco dosud její nahrávky a přepisy odposlechů zveřejněné v deníku MF Dnes prokázaly Janouškův vliv na politiku a veřejné zakázky, týdeník Euro získal nové a mnohem závažnější důkazy, kam až sahají dlouhé prsty pražského kmotra. Dotýkají se samotné podstaty BIS.
Roman Janoušek byl nejen v kontaktu s vysokými představiteli Bezpečnostní informační služby, ale podobně jako další lobbisté a kmotři od ní získával informace. „Takto probíhá komunikace s kmotry pražské ODS – Romanem Janouškem, Ivo Rittigem, Tomášem Hrdličkou – i vlivnými lobbisty z řad ČSSD,“ sdělil týdeníku Euro bývalý příslušník tajné služby, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Zvláště cenné jsou informace, jimiž disponuje superutajený tým šéfa kontrarozvědky Jiřího Langa. Ten podle poznatků týdeníku Euro sbírá materiály na politiky, lobbisty a významné lidi pohybující se ve veřejném sektoru. A tyto informace se následně objevují v politickém zákulisí a jsou využívány k mocenskému boji. Není proto vůbec vyloučeno, že záznamy pocházejí z dílny utajovaného týmu a zveřejnění odposlechů Romana Janouška má posloužit k přeskupení zákulisních vlivů.
Premiér Petr Nečas se zatím nechal slyšet, že je důležité aféru s odposlechy vyšetřit kvůli porušení zákona. Pozice ředitele BIS Jiřího Langa je v ohrožení.

Jak se zařizuje generál

Janouškův vliv na BIS poodhaluje rozhovor pražského kmotra se šéfem protiteroristického odboru Bezpečnostní informační služby Janem Pavlíčkem (někdejším vedoucím ekonomického odboru), který se odehrál v únoru roku 2007. Ze schůzky byl tajně pořízen záznam (viz Janouškova personální politika). Pavlíček s Janouškem mimo jiné řeší problém s nedostačujícím vzděláním šéfa BIS Jiřího Langa. Jelikož má pouze titul bakaláře v oboru veřejné správy, podle tabulek by se neměl na místo ředitele tajné služby dostat.
Výměna informací mezi oběma aktéry rozhovoru je stejně překvapivá jako jejich přátelské vztahy. Pavlíček Janouškovi například sděluje, že poslal na tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera za padesát tisíc korun fotografa. V závěru nahrávky se dohodnou, že budou problém řešit počátkem března s blíže nejmenovanými šéfy. Problém s nedostačujícím vzděláním je vyřešen 8. května 2007: prezident Václav Klaus toho dne jmenuje Jiřího Langa brigádním generálem.

Supertajný tým Z

Lang po svém nástupu do křesla šéfa BIS v roce 2003 začal budovat silnou organizaci. Prostřednictvím svého náměstka Petra Špačka řídí celý zpravodajský výkon, což není zcela standardní. Kvůli získávání citlivých informací vznikl zmíněný superutajený tým Z. „Jedná se o podobný mechanismus, jaký měla nastavený nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká – maximální a okamžitá informovanost o tom, co řadoví agenti nasbírají. Nečeká se na standardní zpracování analytiky, ale ihned se ve svodných událostech v týdenní frekvenci informuje Lang. Ten pak informace využívá při komunikaci s politiky. Ke svodce má samozřejmě přístup náměstek Petr Špaček i tým Z, druhá řídící struktura Langa,“ vysvětluje nejmenovaný bývalý příslušník kontrarozvědky.
Tým Z (dnes je znám pod jménem Alfa) byl zřízen kvůli utajení některých nepříliš obvyklých aktivit příslušníků služby. Členové týmu jsou sice papírově vedeni na jednotlivých operativních odborech, ale v podstatě na svá oficiální pracoviště nedocházejí. Tým dlouhou dobu vedl bývalý důstojník Státní bezpečnosti Vladimír Paleček, loni na podzim ale odešel do penze a jeho místo zaujal Jan Čech.
BIS zprávy o týmu Z popírá. „Mohu ujistit, že v BIS neexistuje – a ani neexistoval – pracovní tým, který by se zabýval nezákonným sledováním politiků, lobbistů a novinářů. V této souvislosti doplňující poznámka. Nikdo, ať je jakékoli profese a v jakémkoli postavení, pokud není špion, terorista, neohrožuje demokratický systém, bezpečnost a ekonomické zájmy státu, nevyzrazuje utajované informace, není ve spojení s organizovaným zločinem ani v kontaktu s lidmi, kteří ve zmíněných oblastech nemají čisté svědomí, se nemusejí sebemenšího zájmu BIS o svoji osobu obávat,“ tvrdí mluvčí bezpečnostní služby Jan Šubert.

Sóloakce

Utajovaný tým tajné služby má sídlo v pražských Modřanech, v areálu odboru sledování BIS. „K dispozici má samostatnou počítačovou síť, především datový server, který je umístěn v sedmém patře hlavní budovy BIS v pražských Stodůlkách. Čtyřicet až padesát procent pracovní náplně týmu tvoří odposlechy telefonních hovorů čelných představitelů státu, významných osob státní správy a byznysmenů. Druhou část práce, dvacet až třicet procent, tvoří informace ostatních operativních odborů BIS, k nimž má tým neomezený přístup. Třetí a nejproblematičtější částí je působení zpravodajských důstojníků týmu v prostředí. Kontrolní mechanismy jsou minimální, a proto dochází k některým selháním, kdy tito příslušníci realizují soukromé obchody,“ popsal bývalý zpravodajský důstojník.
Mezi aktivní příslušníky týmu patří podle něj například Pavel Charvát. Točil se kolem vyšetřování zakázek na ministerstvu obrany a má podíl na odchodu jednoho z vyšetřujících policistů. Přitom se měl dopustit porušení několika vnitřních předpisů. Inspekce BIS se ale údajně z popudu vedení služby k potřebným informacím nedostala. Obdobným způsobem má se zájmovými osobami komunikovat šéf ekonomického odboru BIS Stanislav Vrána.

Podezřelé aktivity

Mluvčí BIS Jan Šubert namítá, že služba nedisponuje žádnými závažnými poznatky o nestandardním chování svých příslušníků. „Důstojníci zpravodajské služby se při své práci běžně setkávají s lidmi z různého, tedy i z takzvaně rizikového prostředí. Služba nemá žádný poznatek, žádnou informaci, že by někdo ze zpravodajských důstojníků pracoval ve svůj prospěch – nebo ve prospěch jiných osob – proti bezpečnosti nebo ekonomickým zájmům státu, porušoval zákony, přísahu a interní předpisy služby. V tomto smyslu existuje v BIS řada kontrolních mechanismů. Patří mezi ně například odbor vnitřní bezpečnosti, zaměřený na odhalování postojů a činů, které odporují interním předpisům služby a jsou neslučitelné s postavením zpravodajského důstojníka,“ tvrdí Šubert.
Zahlazení stop po činnosti supertajného týmu je prý technicky velmi jednoduché a při případné kontrole nebude možné jeho aktivity zdokumentovat. „V případě ohrožení ředitele BIS Langa bude celý datový server velmi pravděpodobně zničen. Písemnosti k povolení nasazení zpravodajské techniky budou uloženy na odboru administrativní bezpečnosti nebo rozděleny do spisů. I pro zkušeného zpravodajce pak bude složité tyto dokumenty vyhledat. Nehledě na to, že mohou být skartovány,“ varuje někdejší příslušník tajné služby.

Kontakt Dalík

Vedoucí supertajného týmu Z Vladimír Paleček byl za éry Mirka Topolánka v úzkém kontaktu s lobbistou a Topolánkovým přítelem Markem Dalíkem. „Dalík komunikoval přímo s Palečkem, který mu zajišťoval exkluzivní informace s vědomím ředitele BIS Langa,“ pokračuje zdroj týdeníku Euro.
Mirek Topolánek přitom Mladé frontě Dnes řekl, že varovné zprávy o systematickém klientelismu a možné korupci na pražském magistrátu za vlády Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška měl jen z kavárenských řečí. Ne od kontrarozvědky. „Dostával jsem z BIS jen trendové informace o prorůstání podobných struktur, jako byla ta Janouškova, do státní a veřejné správy. Ale ne ty konkrétní zprávy z jejích odposlechů. Pokud to BIS pořizovala, tak nevím, co s tím dělala,“ nechal se slyšet Topolánek.
V trezorech centrální analytiky BIS je přitom z let 2006 až 2009 obrovské množství informací k takzvaným kmotrům ODS. Tyto informace ale zůstaly nejspíše příjemcům informací služby – vládě a prezidentovi – skryty. Dodnes zaráží například kladné stanovisko služby k bezpečnostní prověrce bývalého ministra zemědělství Petra Gandaloviče, který od minulého roku působí jako velvyslanec v USA. O Gandalovičovi a skupině lidí kolem něj jsou přitom na BIS stohy materiálů.

Otevřeme vše

Bezpečnostní informační služba podle všeho neplní některé svoje zákonné povinnosti a je zralá na zásadní změny. Samoočistné mechanismy nefungují, kontrola je nedostatečná, výstupy z inspekčního orgánu jsou patřičně uhlazovány a chování některých důstojníků připomíná soukromé podnikání.
Také parlamentní kontrola je víceméně bezzubá. Poslanci se mohou seznamovat pouze s uzavřenými, a nikoli živými případy. Mluvčí BIS Šubert souhlasí. „Jsme nejen pro rozšíření kontroly existující parlamentní komisí, ale vítáme i model, o němž jsme veřejně mluvili již před čtyřmi pěti lety. Najděme čtyři pět respektovaných osobností s nezpochybnitelným morálním kreditem, jejichž slovo, když vystoupí, bude ,slovem Božím‘. V případě pochybností nad postupem a jednáním BIS, kdy jsou na její adresu vyslovována podezření a obvinění, otevřeme těmto lidem kanceláře, šanony, trezory, počítače, vše – včetně našich lidí – budou mít k dispozici. A za nějaký čas nechť vystoupí v Parlamentu a před veřejnost se svým verdiktem,“ nabízí Šubert.
Navzdory obhajobě je pro Jiřího Langa čím dál těžší přežít tlak, který na něj působí ze všech stran. Nabízí se proto jeho odchod. „Ředitel BIS Jiří Lang nechce do věcných problémů vnášet své osobní pocity. Současně odmítáme představy, úvahy a spekulace o problémech přerůstajících jakousi únosnou mez,“ reagoval na otázku ohledně možné Langovy rezignace Jan Šubert.
V médiích už se objevují zprávy o Langově potenciálních nástupcích. Server Aktuálně.cz vytáhl na světlo jméno šéfa vojenské tajné služby Ondreje Páleníka nebo zmíněného šéfa ekonomického odboru BIS Stanislava Vrány. V souvislosti s hledáním nového šéfa tajné služby padlo rovněž jméno současného bezpečnostního ředitele Českých aerolinií Petra Somola.

Velký plán?

Mediální průsaky odposlechů Romana Janouška představují cílený pokus o likvidaci jeho politického i ekonomického vlivu. Kdo však za nimi stojí? Podle Erika Besta, amerického novináře žijícího v Česku, má zveřejnění Janouškovy telefonické eskapády na svědomí jeho někdejší přítel a obchodní partner Tomáš Hrdlička. Stejně hovoří i některé zdroje týdeníku Euro. Hrdlička to ale popírá.
Janouškův konec by nicméně mohl posloužit i ostatním hráčům v prohnilé české kotlině. V poslední době se v metropoli tradují informace, že měl Janoušek eminentní zájem o koupi některých pražských nemocnic. O totéž sousto přitom podle důvěryhodných informací usiluje i skupina Agel Tomáše Chrenka s Ivanem Langrem za zády. Odstavení donedávna silného Janouška by této skupině mohlo zásadním způsobem pootevřít dveře k novému zdravotnickému byznysu.

Janouškova personální politika Přepis části rozhovoru mezi Romanem Janouškem a Janem Pavlíčkem z roku 2007

Oba muži spolu řeší problém související s nedostačujícím bakalářským vzděláním šéfa BIS Jiřího Langa. Problém by vyřešilo Langovo jmenování generálem. Nahrávka je sice rušena, ale podstatné části z ní je rozumět.

Pavlíček: Takže dvě jména pro nás jsou. Krejčík je Krejčík (tehdejší šéf Vojenského zpravodajství – pozn. red.), Lang je Lang. Janoušek: Ano

Pavlíček: A Lang nebude šéf BIS a generál. Lang bude buďto šéf BIS, anebo šéf celýho (míněno reorganizovaných tajných služeb).
Janoušek: Ale Fišer, Fišera, s Fišerem něco říkali, já se musím podívat. Určitě.

Pavlíček: Ten je někde na Moravě, prostě, z Moravy. Hlavní poradce je Chrenek v oblasti bezpečnosti.
Janoušek: Kdo?

Pavlíček: Chrenek.
Janoušek: Hm. Teď se tam někde démonizovali na tom tenise. (Davis Cup ČR – USA, víkend 9. až 11. února 2007 v Ostravě). Langer tam asi nebyl, nebo byl?

Pavlíček: Prosím?
Janoušek: Byl tam Langer taky, spolu?

Pavlíček: Jsem ho poslal vyfotit za 50 tisíc.
Janoušek: Pan prezident tam byl taky?

Pavlíček: No, na druhý straně, on byl nasranej na ně asi.
Janoušek: (dusivý smích) On tam byl Vlček a ta parta. On měl tu V. I. P. lóži. No, kdy myslíš, že se můžou asi šéfové ještě sejít?

Pavlíček: No můžou.
Janoušek: Bylo by dobrý se asi před tím sejít.

Pavlíček: První, druhý tejden v březnu.
Janoušek: Dobře.

Případ Romana Hrubanta

Příslušník protiteroristického odboru Bezpečnostní informační služby (BIS) Roman Hrubant dostal v roce 1997 od tehdejšího ředitele BIS Karla Vulterina přísně tajný úkol. Měl vypátrat, kdo zevnitř BIS vynáší tajné dokumenty sociálním demokratům.
Hrubant dospěl k závěru, že minimálně čtyři vlivní důstojníci BIS předávají politikům ČSSD citlivá data. Měl i podezření, že příslušníci tajné služby pomáhali některým sociálním demokratům nezákonně shánět peníze. Osoby, které Hrubant označil, zastávaly později vysoké funkce ve vedení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a v civilní rozvědce. Podle Hrubanta informace vynášel z BIS Tomáš Kadlec (pozdější šéf NBÚ), Martin Hejl (bezpečnostní ředitel úřadu), Ivan Tříska (pracovník NBÚ) a Petr Zeman (šéf rozvědky). Příjemcem informací byl údajně Jaroslav Bašta (ČSSD), v letech 1998 až 2000 bývalý ministr bez portfeje.
Po nástupu ČSSD do vlády roku 1998 byla akce zastavena, aniž by byl kdokoli na základě Hrubantova pátrání potrestán. Hrubant byl 15. září 1999 zatčen a obviněn z rozsáhlé trestné činnosti. V říjnu byl obviněn z vydírání, zpronevěry, výtržnictví a leasingových podvodů, byl vzat do vazby a zproštěn výkonu služby. Ve vazbě strávil sedmnáct měsíců. Pražský městský soud ho v červenci 2002 zprostil obžaloby v plném rozsahu. Podle Hrubanta šlo o pomstu za to, že zjistil, odkud unikají z BIS informace do ČSSD.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas v roce 2001 konstatoval, že Hrubantova záležitost svědčí hlavně o tom, že uvnitř BIS pracovalo několik vlivových a mocenských skupin, jež se vzájemně „přetahovaly“ o vliv nad BIS a měly blízké kontakty s politiky z jednotlivých stran. „Mnozí z nich tvořili expozitury jednotlivých politických stran uvnitř BIS. Pokud se podaří tomuto stavu do budoucna zamezit, tak je to pozitivní krok,“ řekl tehdy Nečas ČTK. Nepodařilo.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče