Romanovy miliony: motivace, nebo jen odměna?

14. února 2005, 00:00 - ERICH HANDL
14. února 2005, 00:00

Cena ČEZ se nezvýšila díky Romanovým zásahům, ale politickému rozhodnutí o fúzi.Do opulentního motivačního programu manažerů polostátní firmy ČEZ, který byl zahájen v roce 2001, byli nedávno zahrnuti další účastníci. Projekt, který vzbuzuje u veřejnosti hodně vášní, se sice za čtyři roky trochu vylepšil, stále ale není dobře postaven.

**Cena ČEZ se nezvýšila díky Romanovým zásahům, ale politickému rozhodnutí o fúzi.

Do opulentního motivačního programu manažerů polostátní firmy ČEZ, který byl zahájen v roce 2001, byli nedávno zahrnuti další účastníci. Projekt, který vzbuzuje u veřejnosti hodně vášní, se sice za čtyři roky trochu vylepšil, stále ale není dobře postaven. V podstatě ani žádnou motivací není, jde pořád spíše o součást mzdy vrcholových řídících pracovníků. Proč? Takzvané kompenzační programy ve velkých soukromých firmách jsou koncipovány tak, aby manažeři mohli využít svých opcí na akcie až po dlouhé době, často až po uplynutí jejich kontraktu. Akcionáři totiž chtějí, aby se správci jejich majetku orientovali nikoli na krátkodobé zisky, ale na dlouhodobé zvyšování hodnoty jejich podniku. Není proto výjimkou, že si manažeři mohou realizovat své opce až po třech nebo dokonce také po devíti letech od stanoveného data. Tedy v době, kdy v čele firmy bude už pravděpodobně stát jiný šéf. Jen tak lze zajistit, aby ceny akcií dlouhodobě rostly. V ČEZu to takto není. V rámci prvního motivačního programu, který byl zahájen v roce 2001, můžou účastníci realizovat své opce v podstatě ihned. Tak si předseda dozorčí rady Stanislav Kázecký loni nakoupil čtvrt milionu akcií po 129 korunách a 200 tisíc jich hned na trhu prodal za 220 korun. Najednou získal osmnáct milionů korun, bez ohledu na to, zda podnik další den zkrachuje. Sám generální ředitel společnosti Martin Roman v rozhovoru pro Profit přiznal, že tento původní program je nastaven špatně. Ve druhé vylepšené verzi, do které nyní vstupují nově příchozí, je možné opci realizovat až po roce. I to je však příliš krátká doba na posouzení dlouhodobé úspěšnosti firmy. Nehledě už na to, že cenu akcií ČEZ neovlivňují manažerské dovednosti, ale politická rozhodnutí. Před rokem činila cena jedné akci 150 korun, v současnosti se pohybuje kolem 350 korun. Není to ale tím, že by byl Martin Roman skvělým stratégem. Cena se vyhoupla díky fúzi ČEZu s lokálními distribučními společnostmi. O tom, že se jedno aktivum dá k druhému, rozhodli politici, ne management. Veřejnost proto nad motivačním programem kroutí hlavou oprávněně. Martin Roman podle odhadů vydělá lusknutím prstu padesát milionů korun a nikdo neví, k čemu ho to bude vlastně motivovat. ČEZ pro něj bude muset nejprve nákladně skupovat akcie na trhu, poté mu je levně prodat, aby je Roman zase obratem ruky prodal za původní cenu. Nechť mu dá podnik těch padesát milionů rovnou jako odměnu ke mzdě, bude to levnější a transparentní.

Komentář vyšel v Hospodářských novinách 7. února 2005

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče