Romancov: Čísla krymského referenda jsou buď zázrak, nebo manipulace

17. března 2014, 21:09 - Tereza Čapková
17. března 2014, 21:09

Čísla krymského referenda nedávají smysl, neboť zhruba 20 procent Tatarů a Ukrajinců překvapivě změnilo názor a touží po připojení k Rusku. Vladimir Putin je vůdce smečky - aby mohl vyjednávat, nejdříve demonstruje svou sílu. A Janukovyče nerespektuje už vůbec nikdo, říká v rozhovoru pro server E15.cz politolog Michael Romancov, který přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě Praha.

E15.cz: K Rusku se chce připojit 96,8 procenta voličů, kteří se zúčastnili krymského referenda, co na čísla říkáte?

Bylo jasné dopředu, že referendum dopadne ve prospěch Ruska, ale čísla nedávají smysl. Ze všech předchozích výzkumů vyplývalo, že 60 procent ruské či ruskojazyčné populace bude pro, ale 40 procent Ukrajinců a Tatarů bylo proti.

E15.cz: Čím si jejich názorový obrat vysvětlujete, bylo referendum zmanipulované?

Stal se tam zázrak, při 83procentní volební účasti je evidentní, že zhruba 20 procent Tatarů a Ukrajinců změnilo názor a touží po připojení k Rusku. Pokud to ale zázrak nebyl, je dost pravděpodobné, že jsme opět byli svědky manipulace.

E15.cz: Je vůbec možné, aby si občané tímto způsobem připojení vymohli a bylo legitimní?

Legitimní je pouze v tom slova smyslu, že o tom většina rozhodne, ale z hlediska mezinárodního práva to legitimitu ani legalitu nemá.

E15.cz: Jak by se mělo k výsledkům referenda postavit mezinárodní společenství?

Důležitá je zejména jedna věc, jak se vyjádří k připojení Krymu Rusko, protože Vladimir Putin zatím říká, že Rusko uznává teritoriální integritu Ukrajiny. Nikdy neřekl, že chce, aby se k Rusku Krym připojil. Oficiální ruská pozice je zatím je taková, že země dodržuje mezinárodní právo.

E15.cz: Ruské úřady Krym vyňaly z Ruské federace v roce 1954 a přičlenili k Ukrajině. Měl by proto teď mít poloostrov možnost se „vrátit“?

To je pozice, kterou zastává Kreml, tlačí ji do světa a ten mu naslouchá. Realita ale byla taková, že uvnitř centrálně řízeného státu, kterým byl tehdy Svaz sovětských socialistických republik, vedení rozhodlo, že provede administrativně-správní změnu, která byla schválená standardním postupem. Buď je tedy legální a legitimní všechno, co se v Sovětském svazu dělo, anebo není legální a legitimní nic. Dnes se ohledně Krymu také argumentuje faktem, že na poloostrově existuje určitá etnicko-jazyková většina, ale mezinárodní právo neuznává, aby se sebrala a odešla, kam chce. O podobném procesu je možné uvažovat pouze v lince Krym-Kyjev a ne Krym-Moskva. Podle mezinárodního práva je stále Krym teritoriálně součástí Ukrajiny.

E15.cz: A neporušuje Rusko mezinárodní právo, když se jeho údajné jednotky pohybují na území Krymu?

Jde o to, že ruská strana nepotvrdila, že to jsou její vojáci. To, že tam celý svět vidí ruské jednotky je sice pravda, ale ruský prezident, v tomto případě jediný člověk, na kterém záleží, tvrdí, že to jejich jednotky nejsou. Vojáci nemají žádné insignie a ruský ministr obrany dokonce řekl, že na sobě mají nějaké oblečení, které si můžete koupit v libovolném army shopu. Nejde tak o to, co tam vidíme, nebo potažmo, co tam chceme vidět. Osobně tomu sice nevěřím a myslím si, že to jsou samozřejmě ruské jednotky, důležitá je ale pozice, kterou Rusku zastává vůči ostatním aktérům: Ukrajině, Bruselu a Washingtonu.

E15.cz: Stanoviska evropských i amerických politických představitelů k dění na Ukrajině jsou spíše vlažná. Nežádá si současná situace ostřejší reakce?

Ostřejší reakce zazněly spíše z Washingtonu než z Bruselu a pokud bude Rusko i nadále používat sílu, i když tvrdí, že to tak není, pak Spojené státy a s největší pravděpodobností i Evropská unie, byť tam to ještě není jasné, přistoupí k sankcím. Zatím se hovoří o takzvaných chytrých sankcích, které budou cíleny na prominenty současného režimu, to znamená nikoliv na obyvatelstvo a běžné ekonomické styky, ale přímo na prezidenta Putina, jeho nejbližší okolí a jeho rodinné příslušníky, kteří, a to je veřejné tajemství, mají na Západě obrovské majetky, ať už v bankách nebo v nemovitostech.

Ekonomické sankce mířené na Putina jsou dobře zvážený krok, říká politolog Romancov (foto Michael Tomeš)

E15.cz: Je to dostačující?

V tomto ohledu je to skutečně velmi dobře zvážený krok, protože vojenská konfrontace s Ruskem z mnoha důvodů nepřipadá v úvahu. Jeden zásadní důvod je samozřejmě ruský jaderný arzenál. To je ale mimochodem také důvod, proč Rusko nepoužije svoji vojenskou sílu směrem do Evropy. Žijeme v prostoru, kde si členové mezinárodního společenství zvykli řešit své problémy u jednacího stolu, a já jsem přesvědčen, že k jednacímu stolu chce usednout i Rusko. Aby ale posílilo svou pozici, tak napřed demonstrovalo svou sílu. Tento atribut je pro Brusel respektive Washington naprosto nepřijatelný.

Rusku krize nenahrává

E15.cz: Nahrává současná krize Rusku nebo jde spíš o nevítané překvapení?

Pro Rusko je to špatná situace a domnívám se, že byla způsobená strachem, který v Putinovi vyvolal útěk Janukovyče. Putin je vůdce smečky, který komunikuje s jinými vůdci smečky a to na čem se dohodnou, má platit. Putin měl představu, že Janukovyč protesty na Majdanu ustojí, stejně jako on ustál stotisícové demonstrace na Bolotném náměstí po svém třetím zvolení prezidentem. Ale najednou se na Majdanu začalo střílet, byli mrtví, Janukovyč utekl a Putin zpanikařil. Doteď se navíc vedou spory o to, kdo tam začal střílet, a co tím sledoval. Putin potřebuje, aby v bývalém prostoru Sovětského svazu mohl komunikovat způsobem, který mu vyhovuje, tedy „Já pán, ty pán. My se dohodneme, a to co je pod námi, nás vůbec nezajímá“.

E15.cz: Viktor Janukovyč v úterý vystoupil v ruském exilu a uvedl, že je stále prezidentem a nejvyšším vojenským velitelem ozbrojených sil země. V proslovu označil prezidentské volby za nelegitimní, budou platné pro mezinárodní společenství?

Jsem přesvědčený, že ano, protože suverénem je lid. O stavu ukrajinské demokracie si můžeme myslet cokoliv, ale i na Ukrajině platí, že suverénem je lid. Logicky se dá předpokládat, že u voleb budou i mezinárodní pozorovatelé a pokud tam nedojde k nějakým excesům, což se teď samozřejmě nedá vyloučit, tak vznikne na základě předčasných parlamentních i prezidentských voleb nová legitimní autorita v podobě prezidenta, vznikne legitimní parlament a z něj vzejde vláda. Volby by měly do situace vnést jasno. Janukovyč není dnes respektován vůbec nikým, nerespektuje ho Západ, nerespektuje ho Rusko, nerespektuje ho Ukrajina.

E15.cz: Může Ukrajina nechat bez odezvy „znárodnění“ své flotily, která kotví v Sevastopolu? Následovat mají solární elektrárny.

Jde o snahu skupiny lidí, která drží politickou moc a chce ukázat, že jsou schopni funkčně kontrolovat celé teritorium. V tomto ohledu to má svou logiku. Nicméně z hlediska mezinárodního práva to žádnou relevanci v tento okamžik nemá. Otázkou ale je, jak se mezinárodní společenství postaví k dalším zásahům. Je potřeba počkat na další vývoj. Fakticky vidíme, že Krym není pod kontrolou Ukrajiny. Ti, kdo ho ovládají, se snaží zmocnit strategických cílů, ať už jsou to letiště nebo základny či například rozvodny elektrického proudu. Tato situace navíc může trvat desítky let. Ve světě jsou příklady teritorií, kde se něco takového děje, nikdo to neuznává, ale v tom daném místě to funguje podle představ místních politických aktérů.

E15.cz: Může ukrajinský konflikt přerůst v celosvětovou krizi?

Tomu nevěřím, protože v sázce je příliš mnoho. Tohle je velká evropská krize, ale ne světová. Zatím. Do světového rozměru by mohla přejít v okamžiku, kdy by si opravdu Spojené státy a Evropa na straně jedné a Rusko na straně druhé, začaly vyhrožovat fyzickou silou. Ale předpokládejme, že to je situace, do které to nedojde.

Putinova popularita po invazi na Krym v Rusku stoupá (foto ČTK/AP)

E15.cz. Americký senátor John McCain by nejraději oprášil kvůli ukrajinské krizi projekt protiraketového deštníku v Brdech, mělo by to smysl?

Situaci na Krymu to nebude řešit a nemůže ji ve fyzickém slova smyslu ovlivnit. Kdyby se ale Spojené státy vrátily k záměru, že na území států ležících ve východní a střední Evropě posílí svou vojenskou přítomnost, pak by to samozřejmě vneslo nový prvek do jednání mezi Západem a Ruskem. Prezident Obama nabídnul ruské straně takzvaný reset vztahů, a řada lidí na Západě se domnívá, že výsledkem resetu je, že si Putin začíná dělat, co chce. Dalším krokem by mohlo být, že se Putinovi díky fyzickým atributům jiného silového aktéra ukáže, že tento prostor není jeho.

Došlo k mediálnímu konstruktu

E15.cz: Podobný postup „ochrany ruských občanů“ jako v nynější krizi už Rusko použilo v Gruzii. V podstatě se z toho stává norma, dá se tomu nějak zabránit?

Západu jde o to, aby se to normou nestalo, a to nejen v zemích EU respektive severoatlantické aliance, ale v jakékoliv zemi na světě. Moskva v roce 2010 dala najevo, že všichni lidé na světě mluvící rusky a hlásící se k Rusku jsou pod její ochranou. Šlo o změnu doktrinálních dokumentů. V bývalých postsovětských republikách jako je Estonsko a zejména Lotyšsko, ale i jinde v Evropě, žije po rozpadu Sovětského svazu patnáct až dvacet milionů lidí ruského původu a rusky hovořících. V řadě míst navíc žijí pohromadě. U nás jde o Karlovy Vary ale třeba i Prahu. Obrovské množství rusky mluvící populace žije v Izraeli a ve Spojených státech. Doposud Moskva hlásala, že bude ohledně ochrany „svých“ obyvatel vyjednávat, teď jsme ale svědky něčeho jiného.

Nejprve došlo k vytvoření mediálního konstruktu, že Rusům a ruskojazyčné populaci někdo ubližuje a jsou to nacisté, kdo jim ubližují. A nacisté jsou cvičeni na Západě, v Polsku a v Litvě, tedy u členů NATO, respektive v Evropské unii. To je informace, kterou ruská média bez jakýchkoliv příkras tlačí směrem dovnitř do Ruska. Na Krymu visí v rámci referenda krásné plakáty-mapky Krymu, na prvním obrázku je svastika a na druhém ruská vlajka.

E15.cz: Mohlo by se tedy něco podobného stát například v Karlových Varech, kde žije poměrně nezanedbatelná „ruská menšina“.

Ne, protože Česká republika je členem jak NATO, tak i EU. I samo krymské referendum napoví, co se bude dít dál. To, že Krym chce k Rusku totiž neznamená, že ho Rusko přijme.

E15.cz: Český ministr obrany Martin Stropnický uvedl, že zásah NATO není v konfliktu reálný, souhlasíte s ním?

Není důvod, proč by mělo NATO fyzicky zasahovat na Ukrajině, když Rusko neudělalo nic, co by se aliance jako takové týkalo. Moskva se o vojácích, kteří se pohybují na Krymu, vyjadřuje jako o „zdvořilých lidech se samopaly“ a tváří se, že je pouze jednou z nezúčastněných stran.

Michael Romancov:
Michael Romancov se narodil roku 1969 v Praze. Absoloval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy (1995) a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (1998). Získal titul PhD. v oboru politologie ve specializaci politická geografie (2002). V současnosti působí na Institutu politologických studií UK FSV v Praze a Metropolitní univerzitě Praha. Specializuje se na politickou geografii, geopolitiku, Rusko a Blízký východ.

E15.cz: Co by případný vojenský zásah opodstatnilo?

Flagrantní porušení mezinárodního práva v tom slova smyslu, že by ozbrojená síla jednoho státu oficiálně překročila státní hranice a napadla sousední stát. Muselo by dojít k tomu, že by se rozpoutala regulérní mezistátní válka, a ani pak by se to přímo netýkalo severoatlantické aliance, protože Ukrajina není členskou zemí. Na druhou stranu však Rusko i Ukrajina s NATO v posledních letech dosti intenzivně komunikovaly a NATO proto právem cítí potřebu dozvědět se co a proč se děje, žádat vysvětlení. Rusko zcela rozbilo důvěru, která se mezi ním a Západem tak obtížně budovala, takže musíme být mimořádně opatrní.

E15.cz: Jak vyjde z konfliktu Ukrajina, jak moc může konflikt poškodit její ekonomiku?

Ukrajina je na tom hospodářsky velice špatně a krize ji srazí ještě níž. Země má příslib pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu a EU ale je otázka, jestli ukrajinské elity, které zatím ekonomicky nic pozitivního nepředvedly, budou schopné s penězi, které tam ze zahraničí tečou, racionálním způsobem zacházet. Na Ukrajině stejně jako v Rusku nebo třeba Kazachstánu neproběhla desovětizace, jejich politické kádry jsou postsovětské, jejich politický systém je postsovětský a struktura jejich ekonomiky vychází z divokého kapitalismu, který v každé ze jmenovaných zemí vytvořil malou skupinu strašně bohatých lidí, kteří stojí nad zákonem a nad vším a velké množství lidí, kteří jsou na tom ekonomicky a sociálně mizerně.

Pokud se uskuteční vyjednávání, bude nahrávat Rusku a může se táhnout, stejně jako například v případě Izraele a jeho arabských sousedů,i desítky let. Rusko má navíc zkušenosti z jednání Rady bezpečnosti, kde když se nějaká ze stran dostane do nepříznivé pozice, může jednání přerušit a požádat, že potřebuje konzultaci své vlády. Měsíce sviští okolo vás a nezmění se nic.


O dění v Ukrajině a Krymu se více dočtete zde:

Putinova popularita po invazi na Krym v Rusku stoupá

Záludné otázky v krymském referendu prý s Ukrajinou nepočítají

Lidé na Krymu před referendem vybírají z bank peníze

Západ hrozí Rusku sankcemi, Rusko se ale neleká a ukazuje svaly

ONLINE: Krym má blíž k nezávislosti, EU ruší Ukrajině cla za 500 milionů


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče