ROMAN SVITÁK: Hledal jsem chybu vždy sám u sebe

22. listopadu 2004, 00:00 - JIŘÍ PINKA
22. listopadu 2004, 00:00

Málokdo po listopadové revoluci věděl, jak se orientovat na trhu. Od toho se odvíjelo podnikání Romana Svitáka. Když chyběly znalosti, začal vydávat odbornou literaturu. Krizí zažil spoustu. Když něco nevyšlo, snažil se dělat věci jinak. V tom mu pomohli přátelé, manželka a především spolupracovníci.

Roman Sviták foto: Profit - Martin Siebert

Málokdo po listopadové revoluci věděl, jak se orientovat na trhu. Od toho se odvíjelo podnikání Romana Svitáka. Když chyběly znalosti, začal vydávat odbornou literaturu. Krizí zažil spoustu. Když něco nevyšlo, snažil se dělat věci jinak. V tom mu pomohli přátelé, manželka a především spolupracovníci. „Člověk chce nejdřív hodit flintu do žita. Pokud se ale umí dobře podívat dopředu, tak si snadněji uvědomí, že problém vznikl nějakými chybami. Když jsem je hledal v sobě, tak jsem vždycky našel cestu ven,“ shrnuje své podnikatelské zkušenosti Roman Sviták. Začínal jako programátor a dnes vlastní největší nakladatelství odborné literatury v České republice a výrobce plánovacích systémů. Jeho oborem byly počítače, které začátkem devadesátých let tvořily velkou mezerou na trhu. Lidé je neuměli ovládat a v podnicích jich byl nedostatek. „Tak jsem začal programovat na zakázku a pak přešel k prodeji této techniky,“ vzpomíná Sviták. Spoluzaložil jednu z prvních akciových společností - TIS, kde pracoval jako obchodní ředitel. Bylo to zastoupení americké firmy Apple Computers. Během asi dvou let firma vybavila tiskárny, různé agentury a noviny špičkovými grafickými stroji, které jsou dodnes na vysoké úrovni. Domácí i světový trh ale začínal být nasycený a nedařilo se mu uplatnit se v kolektivu manažerů, vesměs Američanů. A také neuměl dobře anglicky. UČIL SE Z NEDOSTATKŮ

Ve sféře obchodu však zůstal. Uvědomil si, že lidem chybí znalosti - informace, jak užívat počítače. Rozhodl se vydávat počítačovou literaturu a založil nakladatelství Grada a firmu ADK. „Málokdo věděl, jakým způsobem vystupovat v nových podmínkách a jak přistupovat ke svému životu a kariéře,“ říká absolvent oboru kybernetika a automatizované systémy řízení na Technické univerzitě v Liberci. A od toho se vlastně odvíjely jeho podnikatelské aktivity: odborná literatura na podporu konkurenceschopnosti lidí na trhu práce a plánovací systémy na podporu jejich životních rolí, priorit a především jejich času. „Počítačům jsem rozuměl, věděl jsem, že trh pojme knížky o této problematice. Abych mohl své firmy řídit, tak jsem si musel přečíst něco o managementu. A už tady byla další domněnka, že podobně jako já jsou na tom spousty další lidí. Pak jsem zjistil, že v medicíně se ledacos přestalo vydávat a lékaři nemají z čeho čerpat novinky z oboru a že je to v zahraničí velmi zajímavá aktivita. Tak jsme přibrali medicínu a psychologii,“ vypráví Sviták. Když začal rekonstruovat dům, nevěděl jak na to. Ještě stavebnictví? A proč ne!

BOLESTIVÁ CESTA Trh dobýval rychle, i když už v té době existovala spousta nakladatelských firem. „Snažil jsem se obklopit lidmi, kteří byli v něčem lepší než já. N ebo prostě tomu oboru dobře rozuměli. Když jsem měl mezery v obchodu, tak jsem samozřejmě chtěl mít dobrého obchodního ředitele, snažil jsem se ho dobře motivovat, a to nám umožnilo růst.“ Do dvou let se Grada stala největším nakladatelstvím odborné literatury u nás co do tržeb, počtu titulů, oborů a oblastí působení. Vydává knihy pro všechny oblasti lidské činnosti. V nakladatelství nyní pracuje sedmdesát lidí a jeho loňský obrat činil sto třicet pět milionů korun. Významné postavení má i na Slovensku. Sviták připouští, že jeho cesta k úspěchu vypadá z dnešního pohledu jednoduše. „Je to využití znalostí, které jsem v této chvíli měl a na trhu chyběly. Na druhé straně, abych je mohl dobře využívat a stát se podnikatelem, tak mi zase chyběly dovednosti v řízení. Neuměl jsem vůbec vést lidi a zpočátku ani obchodovat,“ rekapituluje. Naučit se dá vše, ale je to podle něj někdy hodně bolestivá cesta. „Důležité je, zda člověk umí pochopit své chyby a jakou rychlostí je schopen se z nich učit.“ N abídku publikací přizpůsobuje zájmu, záleží též, které oblasti, obory a profese se rozvíjejí a co je v nich vlastně nového. Cílové skupiny, protože dochází k stále větší specializaci, čítají na českém trhu kolem dvou tří tisíc lidí. Nejdůležitější při vedení nakladatelství je podle Svitáka rozhodnout o správné výši nákladu. OVLÁDNOUT SVŮJ ČAS**

Svitákův vstup do oblasti plánovacích systémů byl v podstatě analogií k vydavatelství. „Zase jsem se snažil zavést si a uspořádat informace a úkoly, abych si nedělal poznámky jen na papírky.“ V zahraničí se inspiroval na různých technologických výstavách, kde běhali obchodníci a manažeři, a obhlížel plánovací systémy různých značek. „Potom jsme se pustili do vlastního vývoje a během krátké doby uvedli na trh český Plánovací systém ADK,“ popisuje start Sviták. „Je to prostě ucelený systém, komplet kalendáře či kapesního diáře, poznámkového bloku a vlastního propracovaného know-how, který pomáhá člověku strukturovat úkoly, činnosti, role a priority v životě,“ popisuje produkt. Podle něj se systém stále zdokonaluje, aby byl co nejuniverzálnější a přitom se ještě vešel do kapsy a ten větší do aktovky. Manažerský diář, jak se často tento systém nazývá, je určen pro všechny profese, ale jeho použití je, jak Sviták připouští, vázáno na sebekázeň. Mimo jiné radí: „Je zajímavé podívat se s pomocí diáře na uplynulý rok života a představit si následující rok. Dojdete k tomu, že řadu věcí budete chtít změnit a pak vám ten plánovací systém může pomoci. Jinak zase třeba spadnete zpátky do neurčitých předsevzetí.“ N a otázku, co tedy sám plánuje, říká: „Kdyby nebyl rozvoj, tak budeme stagnovat nebo zahnívat. Obchodní strategie u ADK, která loni dosáhla padesátimilionových tržeb, se odvíjí od zlepšování psychologické funkčnosti a sledování módy. Plánovací systém je totiž součástí oděvu a celkové image, ale obě hlediska spolupůsobí.“ Roman Sviták tvrdí, že díky používání ADK má dost času. „Dospěl jsem do etapy, kdy jsem si dost výrazně rozdělil čas mezi rodinu, své záliby a práci. Nakonec, v současné době, byť to tak na počátku nebylo, se mi práce stává koníčkem. Je to prostě velké hobby, součást životního stylu. Musel jsem ale absolvovat mnoho období, kdy jsem své koníčky chtěl zavrhnout. Nyní se věnuji lecčemu včetně sportu,“ dodává úspěšný podnikatel.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče