Roland Berger Strategy: Čínu čeká zdražení výroby

11. ledna 2012, 12:28 - Profit, TZ
11. ledna 2012, 12:28

Do roku 2025 bude podle hrubého domácího produktu Čína druhou největší ekonomikou na světě. Rychlý růst posledních desetiletí ale nebude trvat do nekonečna. Některá průmyslová odvětví už překonala vrchol a Čína začíná ztrácet tržní podíl. Do roku 2030 se počet pracujících sníží o 100 milionů, což povede k nedostatku pracovních sil a vyšším výrobním nákladům.

Foto: Profimedia.cz

Po třech dekádách prudkého růstu se z Číny stala ekonomická velmoc, která se chystá do roku 2025 stát druhou největší ekonomikou světa podle HDP. Ale objevují se náznaky změny: Politika jednoho dítěte, rychle stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síla mohou zbrzdit růst v různých odvětvích a zdražit výrobu. Další faktory, jako inflace a vysoké náklady na export a dopravu, také budou hrát významnou roli. Mnoho odvětví, jako například textilní průmysl, zažívají jasný obrat vývoje. Čínský podíl na tomto globálním trhu již nyní klesá. Toto jsou výsledky studie „Konec čínského cyklu“, vypracované společností Roland Berger.

„Zahraniční společnosti, které outsourcovaly část své výroby do Číny by měly znovu pečlivě zvážit svoji strategii,“ řekl Constantin Kinský, řídící partner pražské pobočky Roland Berger Strategy Consultants. „Rostoucí náklady neustále snižují konkurenční výhodu Číny z hlediska nízkých nákladů.

Zmenšující se pracovní síla, vyšší výrobní náklady

Během několika posledních desetiletí se z Číny stala jedna z nejsilnějších světových ekonomik. Do roku 2025 se dokonce může stát druhou největší. Čínský hrubý domácí produkt dosáhne tou dobou 7,6 miliard EUR – dvojnásobku součtu HDP Německa a Indie. Současně ale Čína čelí novým výzvám: studie odhalila rychle stárnoucí a zmenšující se pracovní sílu, což je výsledek čínské politiky jednoho dítěte. Jeden ze čtyř lidí bude v roce 2030 starší 60ti let. Čína se blíží velkému demografickému problému. Zatímco počet důchodců rovnoměrně roste, pracovní síla do roku 2030 poklesne o 10 %. To znamená o 100 milionů pracovníků méně.

Navíc snahy čínské vlády zlepšit podmínky na venkově zpomalují migraci do městských oblastí. Výsledný nedostatek pracovníků vyvolá tlak na růst mezd. Mzdy v Číně vzrostly o více než 250 % od roku 1999. K jejich růsty přispěly i další faktory, jako protesty a stávky.

Bod zlomu v několika odvětvích průmyslu

I když hlavním důvodem růstu nákladů jsou vyšší mzdy, kombinovaný efekt inflace a tlaku na snížení směnného kurzu dále přispívají ke ztrátě konkurenceschopnosti. K tomu se přidávají i vzrůstající náklady na export a dopravu. Od roku 2006 vzrostly v Číně exportní náklady mnohem více, než v ostatních zemích – 49 % oproti celosvětovému průměru 13 %. Transportní náklady také vzrostly, vzhledem k vyšší ceně pohonných hmot a rostoucí globální spotřebě energie. Proto Roland Berger předpokládá, že výrobní náklady v Číně vzrostou o 75 % mezi roky 2010 a 2015.

Dokonce i skutečnost, že se čínská vláda soustředí na ekonomický rozvoj, ohrožuje tradiční nízkonákladový model. Při pohledu na čínskou ekonomiku jasně vidíme odklon od oborů s nízkou přidanou hodnotou,“ říká Constantin Kinský. Průmysl v Číně je tedy již nyní ve stádiu změny: „Klíčová odvětví, jako textilní průmysl, již dosáhly vrcholu a jsou nyní na cestě k poklesu tržního podílu,“ pokračuje Kinský. Mnoho společností proto zvažuje přesun do okolních států, jako je Vietnam, jektej nabízí mladší a spolehlivější pracovní síla, lepší obchodní vztahy a nižší výrobní náklady. „V Číně jsou stále příležitosti k růstu, ale pouze v oborech jako jsou polovodiče, obvodové desky a automobilový průmysl.

Společnosti by měly zvážit rozsah své přítomnosti v Číně

I když doba nízkonákladové výroby v Číně končí, je zde stále mnoho příležitostí, jak ušetřit náklady. Čína například stále častěji nabízí daňové úlevy a slevy z cen pozemků v středních a západních oblastech a také pro high- a green-tech projekty. Kinský shrnuje situaci takto: „Vytváření průmyslových parků s výhodnými podmínkami v těchto oblastech již nyní přitahuje nové investory. Mezinárodní high-tech společnosti v nedávné době zveřejnily plány na investice ve výši více než 3 miliard USD do výzkumných a vývojových center a výrobních závodů v Číně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče